"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Kybernetická obrana

Cílem politiky EU v oblasti kybernetické obrany je posílit spolupráci a investice s cílem lépe odhalovat rostoucí počet kybernetických útoků, odrazovat od nich a zajišťovat ochranu a obranu před nimi.

Kyberprostor jako oblast vedení války

Kyberprostor je považován za pátou oblast vedení války a má pro vojenské operace stejně kritický význam, jako prostor pozemní, námořní, vzdušný a vesmírný. Obnáší vše od informačních a telekomunikačních sítí a infrastruktury a jimi podporovaných dat až po počítačové systémy, zpracovatele a správce.

Kyberprostor je strategickou oblastí, v níž panuje stále silnější konkurence, a oblastí strategické hospodářské soutěže. Digitální infrastruktura a fyzická infrastruktura jsou navíc vzájemně závislé, což znamená, že významné kybernetické bezpečnostní incidenty mohou narušit nebo poškodit kritickou infrastrukturu, jako jsou energetické a dopravní sítě, na které se ozbrojené síly v EU spoléhají.

V posledních letech státní i nestátní subjekty zintenzivnily kybernetické útoky, špionáž a dezinformační kampaně zaměřené na EU a její členské státy, včetně odvětví obrany. Nepřátelské chování těchto aktérů exponenciálně vzrostlo po vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině.

EU a její členské státy spolupracují na ochraně evropských občanů, vnitrostátních ozbrojených sil a civilních a vojenských misí a operací EU před kybernetickými hrozbami. Posilují spolupráci v oblasti kybernetické obrany a investice do ní a zvyšují schopnost EU předcházet kybernetickým útokům, odhalovat je, bránit se před nimi, zotavovat se z nich a odrazovat od nich.

Hlavním rámcem pro spolupráci EU v oblasti kybernetické obrany je politika EU v oblasti kybernetické obrany. V oblasti obrany v kyberprostoru EU také spolupracuje prostřednictvím činností Evropské obranné agentury (EDA), a to v součinnosti s Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a s Europolem. Evropská obranná agentura podporuje členské státy v budování kvalifikované vojenské pracovní síly v oblasti kybernetické obrany a zajišťuje, aby pro kybernetickou obranu byly dostupné proaktivní i reaktivní technologie.

Politika v oblasti kybernetické obrany

Na základě rámce politiky kybernetické obrany přijatého v roce 2014 a aktualizovaného v roce 2018 přijala Rada dne 22. května 2023 závěry o politice EU v oblasti kybernetické obrany. V závěrech se zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy dále posilovaly svou odolnost vůči kybernetickým hrozbám a společnou kybernetickou bezpečnost a kybernetickou obranu proti nepřátelskému chování a aktům agrese v kyberprostoru.

V souladu se závěry Rada v říjnu 2024 schválila vůbec první „kybernetické sčítání v EU“, které sleduje pokrok při provádění této politiky.

Politika EU v oblasti kybernetické obrany je založena na čtyřech pilířích, které zahrnují širokou škálu iniciativ:

Společné úsilí o silnější kybernetickou obranu

Investice do schopností kybernetické obrany

Zabezpečení obranného ekosystému EU

Partnerství pro řešení společných výzev

Společné úsilí o silnější kybernetickou obranu

Kybernetické útoky mají často přeshraniční povahu a mohou mít fyzický dopad na kritickou infrastrukturu v EU. Významné kybernetické bezpečnostní incidenty mohou být příliš rušivé na to, aby je mohly dotčené členské státy řešit samy. Mohou být rovněž součástí rozsáhlejších hybridních útoků prováděných státními nebo nestátními subjekty s cílem destabilizovat hospodářství a společnost, oslabit kritickou infrastrukturu potřebnou k zajištění bezpečnosti EU nebo oslabit a poškodit fungování demokracií, mimo jiné prostřednictvím útoků na volební infrastrukturu.

V souladu se Strategickým kompasem by členské státy a další příslušní aktéři měli jednat společně v zájmu posílení kybernetické obrany, a to posílením spolupráce a koordinace mezi vojenskými a civilními kybernetickými komunitami.

Mezi konkrétní iniciativy v rámci tohoto pilíře patří:

  • další rozvoj konference velitelů kybernetických sil EU
  • zřízení operační sítě EU pro vojenské týmy pro reakci na počítačové hrozby (MICNET)
  • vytvoření koordinačního střediska EU pro kybernetickou obranu s cílem zlepšit koordinaci a informovanost o situaci, zejména pro mise a operace SBOP
  • zlepšení spolupráce zpravodajských služeb v oblasti kybernetických hrozeb a posílení kapacit EU v oblasti kybernetického zpravodajství
  • posílení vzdělávání, odborné přípravy a cvičení v oblasti kybernetiky

Zabezpečení obranného ekosystému EU

V posledních letech se výrazně zvýšil počet kybernetických útoků, včetně útoků na dodavatelské řetězce zaměřených na kybernetickou špionáž, ransomware nebo narušení. V roce 2020 zasáhl útok na dodavatelský řetězec společnosti SolarWinds více než 18 000 organizací po celém světě, včetně vládních agentur, velkých podniků a společností z odvětví obrany. Tento a další incidenty ukázaly, že je jednoznačně zapotřebí dále posílit kybernetickou odolnost subjektů, které působí v obranném ekosystému EU, včetně vojenských subjektů, obranného průmyslu a soukromých subjektů.

S cílem řešit otázky související s bezpečností svých komunikačních a informačních systémů pracují EU a její členské státy na normalizaci a certifikaci kybernetické bezpečnosti, aby byla zabezpečena vojenská i civilní oblast.

Rada vyzvala členské státy, aby:

  • posílily evropskou průmyslovou a technologickou základnu kybernetické obrany s cílem rozvíjet a poskytovat komplexní schopnosti kybernetické obrany
  • snížily svou strategickou závislost v rámci svých schopností a dodavatelských řetězců
  • vyvíjely a osvojovaly si špičkové technologie kybernetické obrany

Investice do schopností kybernetické obrany

Technologická vylepšení jsou nezbytná k zachování výhody oproti konkurentům a protivníkům, kteří do nových technologií také masivně investují. Kromě toho mají dovednosti a kompetence zásadní význam pro překonání strategických závislostí v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany v Evropě. Evropský obranný průmysl si musí zachovat klíčové dovednosti a získat nové dovednosti, aby mohl i nadále poskytovat technologicky vyspělá řešení v celosvětovém měřítku.

V tomto kontextu je zapotřebí, aby členské státy výrazně zvýšily své investice do budování, udržování a dalšího rozvoje interoperabilních schopností kybernetické obrany. Přitom by měly co nejlépe využívat platformy EU pro spolupráci, jako je Evropská obranná agentura (EDA) a stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), a mechanismy financování, jako je Evropský obranný fond, Horizont Evropa a program Digitální Evropa.

Rada také vyzývá členské státy, aby řešily nedostatek dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti a využily synergie mezi vojenskými, civilními a donucovacími iniciativami.

Partnerství pro řešení společných výzev

Vzhledem k tomu, že kybernetické hrozby přesahují hranice jednotlivých států, spolupracuje EU s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi, jako je Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), s cílem posílit kolektivní bezpečnost a chránit občany. EU usiluje o vytvoření individuálně uzpůsobených partnerství v oblasti kybernetické obrany, mimo jiné v oblasti budování kapacit kybernetické obrany prostřednictvím Evropského mírového nástroje.

Kybernetická obrana má být projednávána s partnery v rámci dialogů a konzultací o kyberprostoru a o bezpečnosti a obraně.

Kybernetika je jednou z klíčových prioritních oblastí spolupráce mezi EU a NATO. EU podporuje další synergie s NATO, mimo jiné pokud jde o reakce na nepřátelské činnosti v kyberprostoru, úsilí o budování kapacit ve třetích zemích, odbornou přípravu, cvičení a informovanost o situaci.

Další informace

Bezpečnost a obrana

A hand holding a smartphone in front of a laptop screen with a target symbol and surrounded by circuit lines, a warning icon and a padlock.

Kybernetická bezpečnost

Hybridní hrozby

Naposledy aktualizováno: 21. března 2025