Strategický kompas pro bezpečnost a obranu

Co je Strategický kompas?

Rada Strategický kompas schválila 22. března 2022, tedy jen několik týdnů poté, co Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu.

Strategický kompas je akční plán, kterým se stanoví společná strategická vize a konkrétní cíle pro posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030. Zabývá se rostoucími hrozbami, k nimž patří geopolitické soupeření, ekonomická rivalita, rozvoj technologií, dezinformace a klimatická krize.

Kompas stanoví mnohostranný přístup, zahrnující diplomacii, humanitární pomoc, rozvojovou spolupráci, opatření v oblasti klimatu, dodržování lidských práv, ekonomickou podporu a obchodní politiku.

Zahrnuje všechny aspekty bezpečnostní a obranné politiky a jeho strukturu tvoří čtyři pilíře: jednat, zajistit bezpečnost, investovat a rozvíjet partnerství.

Jednat – přítomnost a působení v terénu

Urychlení nasazení civilních a vojenských nástrojů EU s cílem přizpůsobit opatření individuálním potřebám našich partnerů a posílit úlohu EU jakožto klíčového hráče v oblasti řešení krizí na celém světě.

Investovat – zvýšení a zkvalitnění výdajů

Zajištění obranné připravenosti prostřednictvím integrované, inovativní, konkurenceschopné a odolné evropské technologické a průmyslové základny obrany a posíleného evropského obranného průmyslu.

Zajistit bezpečnost – předcházení hrozbám a ochrana občanů

Posílení odolnosti, tak aby bylo možné zaručit volný, bezpečný a zabezpečený přístup ke strategickým oblastem, o něž se vedou spory, zajistit ochranu občanů EU a podporovat partnery EU na globální úrovni.

Rozvíjet partnerství – jeden z klíčových zdrojů síly a odolnosti

Rozšíření a prohloubení individuálně uzpůsobených partnerství s dvoustrannými, regionálními i mnohostrannými partnery na celém světě v zájmu zajištění vzájemného prospěchu a posílené spolupráce.

zeměpisný kompas na pozadí mapy Evropské unie

Pokrok v číslech

Od schválení Strategického kompasu v roce 2022 bylo u všech čtyř pilířů dosaženo významného pokroku.

Jednat

začne fungovat kapacita EU pro rychlé nasazení, která EU umožní rychle reagovat na krize a hrozby (2025)
zahájení EUNAVFOR ASPIDES, nové námořní operace zaměřené na zvýšení bezpečnosti v regionu Rudého moře a Perského zálivu (2024)
zahájení mise EU v Arménii (2023)
zahájení partnerské mise EU v Moldavsku (2023)
zahájení iniciativy v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu spojené s poskytnutím individuálně uzpůsobených civilních a vojenských odborných znalostí (2023)
zahájení vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (2022)

Investovat

prezentace plánu ReArm Europe / Připravenost 2030 (2025)
přijetí nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) a aktivace národní únikové doložky (2025)
probíhající jednání o Programu pro evropský obranný průmysl (2025)
výdaje členských států na obranu činily 326 miliard eur, včetně 102 miliard eur na investice do obrany (2024)
300 milionů eur na podporu společného zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a 500 milionů eur na podporu výroby munice v rámci rozpočtu EU (2023)

Zajistit bezpečnost

prezentace Strategie unie připravenosti (2025)
zřízení týmů rychlé reakce na hybridní hrozby na pomoc členským státům i partnerům (2024)
vývoj souboru nástrojů proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování za účelem řešení hrozeb pro demokratické procesy (2024)
přijetí aktu o kybernetické odolnosti a aktu o kybernetické solidaritě (2024)
přijetí opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v EU (směrnice NIS 2) a v oblasti odolnosti kritických subjektů (2023)
přijetí kosmické strategie EU pro bezpečnost a obranu, politiky EU v oblasti kybernetické obrany a revidované strategie EU pro námořní bezpečnost (2023)

Rozvíjet partnerství

podpis několika partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany se zeměmi mimo EU (2024–2025)
spolupráce s OSN při provádění společného souboru priorit pro spolupráci mezi EU a OSN (2022–2024)
uspořádání Fóra Roberta Schumana pro bezpečnost a obranu, jehož se vedle ministrů obrany EU a dalších zainteresovaných stran zúčastnili mezinárodní partneři (2023–2024)
podpis třetího společného prohlášení EU a NATO (2023)
spolupráce s regionálními partnery, jako je Africká unie, Sdružení národů jihovýchodní Asie, Hospodářské společenství států západní Afriky a Rada pro spolupráci v Zálivu
intenzivnější dialog a spolupráce s klíčovými dvoustrannými partnery

Další informace

Evropská obranná připravenost

Obrana EU v číslech

Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO)