Skip to content

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2014–2020

Šíření onemocnění COVID-19

Víceletý finanční rámec 2014–2020

Nařízení o stávajícím víceletém finančním rámci neboli dlouhodobém rozpočtu EU přijala Rada 2. prosince 2013. Uplatňuje se od 1. ledna 2014.

Toto nařízení stanoví limity – označované jako „stropy“ – pro výdaje EU, a to celkově i pro jednotlivé klíčové oblasti.

Revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020

V současné době se pracuje na návrhu na revizi stávajícího víceletého finančního rámce s cílem umožnit v roce 2020 dodatečné výdaje na řešení krize COVID-19.

Nařízení o víceletém finančním rámci bylo dosud revidováno dvakrát, a to v letech 2015 a 2017.

V roce 2015 bylo pozměněno v důsledku pozdního přijetí unijních programů, které spravuje Evropská komise společně s členskými státy. Nevyužité závazky z roku 2014 ve výši 21,1 miliardy eur byly převedeny do následujících let.

V roce 2017 byla provedena řada změn v kontextu povinného přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období. Jedním z cílů bylo posílit schopnost unijního rozpočtu reagovat na nepředvídané události. Dalším cílem pak bylo rozpočet více zaměřit na růst a tvorbu pracovních míst a na řešení migrační krize, aniž by došlo ke změně stropů finančního rámce.

Celkové limity výdajů

Víceletý finanční rámec na období 2014–2020 umožňuje Evropské unii v průběhu jeho trvání učinit závazky až do výše 959,51 miliardy eur a provést platby až do výše 908,40 miliardy eur (všechny částky na této stránce jsou uvedeny v cenách roku 2011 a bez zohlednění technických úprav).


To je méně, než povoloval víceletý finanční rámec na období 2007–2013. Snížení odráží vůli Rady zohlednit značný tlak, který po finanční krizi doléhá na rozpočty členských států.

Stropy pro hlavní oblasti výdajů

Výdaje EU na období 2014–2020 jsou rozděleny do šesti širokých kategorií, tzv. okruhů.

Kategorie výdajů a příslušné stropy pro unijní výdaje (závazky) jsou tyto:

1. Inteligentní růst podporující začlenění

1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Výdajový strop: 125,61 miliardy eur (ve srovnání s předchozím víceletým finančním rámcem jde o nárůst o více než 37 %)

Financování z prostředků EU v tomto podokruhu zahrnuje:

  • podporu výzkumu a inovací,
  • investice do transevropských sítí,
  • rozvoj malých a středních podniků.

1b. Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Výdajový strop: 324,94 miliardy eur

Tento podokruh je zaměřen na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů v EU a na podporu unijní politiky soudržnosti.

2. Udržitelný růst: přírodní zdroje

Výdajový strop: 372,93 miliardy eur

Financování z prostředků EU v tomto podokruhu zahrnuje:

  • společnou zemědělskou politiku (SZP),
  • společnou rybářskou politiku,
  • opatření na ochranu životního prostředí.

3. Bezpečnost a občanství

Výdajový strop: 15,67 miliardy eur

Financovaná opatření zahrnují činnosti týkající se:

  • azylu a migrace,
  • vnějších hranic,
  • vnitřní bezpečnosti.

4. Globální Evropa

Výdajový strop: 58,70 miliardy eur

Tyto výdaje jsou vyčleněny na unijní činnosti na mezinárodní úrovni, včetně humanitární a rozvojové pomoci. Výjimkou je Evropský rozvojový fond, který získává přímou finanční podporu od členských států.

5. Správa

Výdajový strop: 61,63 miliardy eur

Oproti předchozímu víceletému finančnímu rámci byla tato částka snížena o 2,5 miliardy eur díky úsilí EU o konsolidaci veřejných financí.

6. Vyrovnávací platby

V roce 2014 bylo dáno k dispozici 27 milionů eur na zajištění toho, aby Chorvatsko během prvního roku po přistoupení k Evropské unii nezaplatilo do unijního rozpočtu více, než z něho obdrží.

Zvláštní nástroje

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

Roční částka této rezervy činí 280 milionů eur.

Rezerva se používá k financování humanitární pomoci, civilního řešení krizí a operací civilní ochrany ve třetích zemích při zvládání nepředvídaných událostí.

Fond solidarity EU

Strop: 500 milionů eur

Účelem tohoto fondu je poskytovat finanční pomoc v případě závažné katastrofy v členském státě nebo v zemi, která s EU vede přístupové rozhovory.

V březnu 2020 změnila Rada oblast působnosti Fondu solidarity EU tak, aby zahrnovala i ohrožení veřejného zdraví. Členským státům i přistupujícím zemím by to mělo během koronavirové pandemie pomoci lépe reagovat na bezprostřední potřeby obyvatel.

Nástroj pružnosti

Strop: 471 milionů eur

Tento nástroj se využívá pro jasně stanovené potřeby, které nelze financovat v mezích stropů víceletého finančního rámce.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Z fondu je možné uvolnit ročně částku až 150 milionů eur.

Jeho účelem je pomoci pracovníkům, kteří byli propuštěni ze zaměstnání v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu nebo v důsledku světové finanční a hospodářské krize, při jejich úsilí o nalezení nového zaměstnání.

Rozpětí pro nepředvídané události

Jde o krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Představuje 0,03 % hrubého národního důchodu EU, což znamená přibližně 4 miliardy eur.

Veškeré poskytnuté částky jsou plně vyrovnány odpovídajícím snížením výdajových stropů víceletého finančního rámce pro běžný rok nebo budoucí roky.

Zvláštní flexibilita pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a posílení výzkumu

Díky přenastavení priorit je možné vynaložit na nezaměstnanost mladých lidí a na výzkum navíc další 2,543 miliardy eur.

Předpokládaná částka je plně vyrovnána v rámci okruhů nebo mezi nimi, tak aby se celkové roční stropy ani celkové příděly podle jednotlivých okruhů nezměnily.

Příjmy EU: vlastní zdroje v období 2014–2020

Stávající rozhodnutí o vlastních zdrojích přijala Rada 26. května 2014.

Podle těchto pravidel může EU získat vlastní zdroje na platby až do výše 1,20 % součtu hrubého národního důchodu (HND) všech členských států.

Pro stávající sedmiletý rozpočtový cyklus byly stanoveny tyto druhy vlastních zdrojů:

  • tradiční vlastní zdroje: především cla a dávky z cukru,
  • vlastní zdroj z DPH: jednotná sazba ve výši 0,3 % se uplatní na základ daně z přidané hodnoty každého členského státu, přičemž zdanitelný základ DPH je omezen na 50 % HND každé země,
  • vlastní zdroj z HND: vyplývá z uplatnění jednotné sazby na hrubý národní důchod členských států; tato sazba se každý rok upravuje, aby byla zajištěna vyrovnanost příjmů a výdajů.

Náklady na výběr

Členské státy EU jsou odpovědné za výběr tradičních vlastních zdrojů a za jejich poskytování Komisi.

V období 2014–2020 si na pokrytí svých nákladů na výběr ponechávají 20 % tradičních vlastních zdrojů poskytnutých Komisi.

Opravy

Některé země dostávají náhrady (neboli slevy), které slouží ke snížení rozdílu mezi tím, co do rozpočtu EU odvádějí, a tím, co z něj dostávají. Opravy za období 2014–2020 jsou podrobně popsány níže.

Oprava pro Spojené království: v roce 2018 činila 5 miliard eur.

Spojenému království je kompenzováno 66 % rozdílu mezi jeho příspěvkem do rozpočtu EU a částkou, kterou z rozpočtu dostává zpět.

Ostatní členské státy EU se na nákladech na opravu pro Spojené království podílejí úměrně svým jednotlivým podílům na HND EU. Nicméně čtyřem členským státům byly poskytnuty takzvané „slevy na slevu“:

  • Německu,
  • Rakousku,
  • Nizozemsku,
  • Švédsku.

Od roku 2002 platí tyto členské státy pouze 25 % svého běžného podílu na financování opravy pro Spojené království.

Paušální opravy

Paušální opravy – neboli snížení ročních příspěvků založených na HND – byly v období 2014–2020 poskytnuty čtyřem členským státům (v cenách roku 2011):

  • Dánsku – 130 milionů eur,
  • Nizozemsku – 695 milionů eur,
  • Švédsku – 185 milionů eur,
  • Rakousku – 30 milionů eur v roce 2014, 20 milionů eur v roce 2015 a 10 milionů eur v roce 2016.

Snížená sazba DPH

Snížená sazba DPH ve výši 0,15 % (namísto 0,3 %) je uplatňována u těchto tří členských států:

  • Německa,
  • Nizozemska,
  • Švédska.

Další informace

Témata