Africké, karibské a tichomořské země

Samojská dohoda

Vztahy mezi EU a jejími členskými státy a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) se řídí dohodou o partnerství OAKTS-EU, známou také jako Samojská dohoda.

Tato dohoda o partnerství slouží jako právní rámec upravující vztahy mezi EU a 77 zeměmi. Konkrétně se jedná o 47 afrických, 15 karibských a 15 tichomořských zemí.

Cílem dohody je posílit schopnost EU a afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT) řešit společnými silami globální výzvy.

Dohoda stanoví společné zásady a vztahuje se na těchto šest prioritních oblastí:

Lidská práva a demokracie

Mír a bezpečnost

Rozvoj

Migrace a mobilita

Změna klimatu

Hospodářský růst

Dohoda obsahuje společný základ na úrovni AKT, který je doplněný o tři regionální protokoly pro Afriku, Karibik a Tichomoří, zaměřené na specifické potřeby těchto regionů.

Dne 20. července 2023 Rada schválila podpis a prozatímní provádění dohody o partnerství, která bude sloužit jako nový právní rámec na příštích dvacet let a která nahradí dohodu z Cotonou.

Nová dohoda byla Evropskou unií a jejími členskými státy a členy OAKTS oficiálně podepsána 15. listopadu 2023 na Samoi. Její prozatímní provádění bylo zahájeno v lednu 2024.

• Samojská dohoda (Úřední věstník EU)
• Samojská dohoda: EU a její členské státy podepsaly novou dohodu o partnerství se členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (tisková zpráva, 15. listopadu 2023)
• Dohoda, která nahradí dohodu z Cotonou: Rada schválila novou dohodu o partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy (tisková zpráva, 20. července 2023)

Dohoda z Cotonou

Dohoda z Cotonou, tj. předchozí rámec partnerství, byla přijata v roce 2000; nahradila tehdy úmluvu z Lomé z roku 1975. Uzavřena byla na období 20 let.

Platnost dohody z Cotonou měla původně skončit v únoru 2020. Byla však prodloužena do doby, než začne být prozatímně prováděna nebo vstoupí v platnost nová dohoda o partnerství mezi EU a zeměmi AKT.

Cílem dohody z Cotonou bylo snížit a nakonec zcela vymýtit chudobu a přispět k postupnému začleňování zemí AKT do světové ekonomiky.

Byla založena na třech pilířích:

• rozvojové spolupráci
• hospodářské a obchodní spolupráci
• politickém rozměru

• Dohoda z Cotonou

Společné orgány (dohoda z Cotonou)

Nejvyšším orgánem v rámci partnerství AKT–EU je Rada ministrů AKT–EU. Zasedá jednou ročně, střídavě v Bruselu a v některé ze zemí AKT, a tvoří ji:

• členové Rady EU
• jeden člen Komise
• jeden člen vlády každého ze států AKT

Radě ministrů je nápomocen Výbor velvyslanců AKT–EU, který rovněž monitoruje provádění dohody z Cotonou.

Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci AKT–EU posuzuje realizaci rozvojové finanční spolupráce a monitoruje pokrok.

Smíšený ministerský výbor AKT–EU pro obchod projednává veškeré otázky související s obchodem, které se dotýkají všech států AKT. Monitoruje jednání ohledně dohod o hospodářském partnerství a sleduje jejich provádění. Posuzuje také dopad mnohostranných obchodních jednání na obchod mezi zeměmi AKT a EU a rozvoj ekonomik zemí AKT.

Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU je poradním orgánem složeným ze stejného počtu zástupců z EU a ze zemí AKT. Toto shromáždění podporuje demokratické procesy a napomáhá většímu vzájemnému porozumění mezi občany členských států EU a občany zemí AKT. Vedle toho projednává rovněž otázky týkající se rozvoje a partnerství AKT–EU, včetně dohod o hospodářském partnerství.

Oblasti spolupráce

1. Rozvoj

EU podporuje programy a iniciativy s přínosem pro více zemí ze skupiny států AKT. Realizuje rovněž programy zaměřené na zajištění dalšího regionálního hospodářského růstu a rozvoje určitých regionů v rámci zemí AKT.

V rámci nového dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 financuje EU většinu svých rozvojových programů určených pro partnerské země AKT prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI). Celkové finanční krytí pro nástroj NDICI bude činit přibližně 79,5 miliardy eur (v běžných cenách). Evropský rozvojový fond (ERF), který byl financován z přímých příspěvků členských států, v roce 2021 zanikl.

2. Obchod

EU sjednala soubor dohod o hospodářském partnerství se 79 zeměmi AKT. Jejich cílem je vytvořit sdílená obchodní a rozvojová partnerství opírající se o podporu rozvoje.

Rada uděluje mandát ke sjednání těchto dohod Komisi a podepisuje konečnou dohodu, jakmile je finalizována.

Dohody o hospodářském partnerství s africkými zeměmi

V červenci 2014 byla uzavřena jednání o regionální dohodě o hospodářském partnerství se 16 západoafrickými státy, Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií (WAEMU). V současnosti probíhá proces podpisu. Až do přijetí úplné regionální dohody o hospodářském partnerství se západní Afrikou je od 3. září 2016 prozatímně prováděna dohoda o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny a od 15. prosince 2016 s Ghanou.

• Dohoda o hospodářském partnerství – západní Afrika (Evropská komise)

V červenci 2014 byla také úspěšně završena jednání se zeměmi Jihoafrického společenství pro rozvoj. Dohoda byla podepsána 10. června 2016 v Kasane (Botswana) a od 10. října 2016 je prozatímně prováděna.

• EU by měla podepsat dohodu o hospodářském partnerství (EPA) se skupinou států EPA Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC EPA) (tisková zpráva, 1. června 2016)
• Dohoda EPA se státy SADC EPA

V říjnu 2014 byla úspěšně završena jednání s Východoafrickým společenstvím. V současnosti probíhá proces podpisu.

• Východoafrické společenství: EU podepíše dohodu o hospodářském partnerství s Burundi, Keňou, Rwandou, Tanzanií a Ugandou (tisková zpráva, 20. června 2016)

Jedinou zemí v tomto regionu, která dne 15. ledna 2009 podepsala dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a střední Afrikou, byl Kamerun. Prozatímní provádění této dohody bylo zahájeno 4. srpna 2014.

• Dohoda o hospodářském partnerství mezi střední Afrikou a EU

Pokud jde o region východní a jižní Afriky, v roce 2009 podepsaly dohodu o hospodářském partnerství Mauricius, Seychely, Zimbabwe a Madagaskar. Dohoda je prozatímně prováděna od 14. května 2012.

• Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky a EU

Dohoda o hospodářském partnerství v Karibiku

V říjnu 2008 podepsala EU dohodu o hospodářském partnerství s Karibským fórem (CARIFORUM), což je skupina 15 karibských států. Dohoda o hospodářském partnerství CARIFORUM–EU je prozatímně prováděna od 29. prosince 2008.

• Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA a EU

Dohoda o hospodářském partnerství v Tichomoří

Prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a tichomořskými státy AKT podepsala v červenci 2009 Papua-Nová Guinea a v prosinci 2009 rovněž Fidži. Papua-Nová Guinea ji ratifikovala v květnu 2011. V červenci 2014 se Fidži rozhodlo začít uvedenou dohodu prozatímně provádět. Na Papuu-Novou Guineu a Fidži připadá ze všech čtrnácti tichomořských zemí největší podíl obchodu mezi EU a Tichomořím. Dne 21. prosince 2018 přistoupila k dohodě o hospodářském partnerství Samoa a 17. května 2020 Šalomounovy ostrovy.

• Dohoda o hospodářském partnerství mezi tichomořskými státy a EU

3. Migrace

Důležitým aspektem vztahů mezi EU a zeměmi AKT je migrace. Rámec pro spolupráci v této oblasti je stanoven v článku 13 dohody z Cotonou.

Tento článek obsahuje ustanovení týkající se zlepšování podmínek v zemích původu a tranzitu, legální migrace a navracení nelegálních přistěhovalců.

V listopadu 2015 uspořádali EU a vedoucí představitelé nejvíce dotčených afrických zemí summit, jehož cílem bylo posílit politickou spolupráci v oblasti migrace. Dohodli se na akčním plánu zahrnujícím 16 konkrétních opatření. Na summitu byl rovněž zřízen Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe.

• Summit o migraci ve Vallettě, 11. a 12. listopadu 2015

Reakce na migrační tlaky

Rada a Evropská rada usilují o vypracování komplexní evropské migrační politiky

• Migrační a azylová politika EU