"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Africké, karibské a tichomořské země

Samojská dohoda je obecným rámcem upravujícím vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi.

Samojská dohoda

Vztahy mezi EU a jejími členskými státy a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) se řídí dohodou o partnerství OAKTS-EU, známou také jako Samojská dohoda.

Tato dohoda o partnerství slouží jako právní rámec upravující vztahy mezi EU a 77 zeměmi. Konkrétně se jedná o 47 afrických, 15 karibských a 15 tichomořských zemí.

Zobrazit jako text

Země, na které se Samojská dohoda vztahuje:

  • Angola
  • Antigua a Barbuda
  • Bahamy
  • Barbados
  • Belize
  • Benin
  • Botswana
  • Burkina Faso
  • Burundi
  • Kapverdy
  • Kamerun
  • Středoafrická republika
  • Čad
  • Komory
  • Kongo
  • Cookovy ostrovy
  • Pobřeží slonoviny
  • Demokratická republika Kongo
  • Džibutsko
  • Dominika
  • Dominikánská republika
  • Eritrea
  • Svazijsko
  • Etiopie
  • Fidži
  • Gabon
  • Gambie
  • Ghana
  • Grenada
  • Guinea
  • Guinea-Bissau
  • Guayana
  • Haiti
  • Jamajka
  • Keňa
  • Kiribati
  • Lesotho
  • Libérie
  • Madagaskar
  • Malawi
  • Maledivy
  • Mali
  • Marshallovy ostrovy
  • Mauritánie
  • Mauricius
  • Mikronésie
  • Mozambik
  • Namibie
  • Nauru
  • Niger
  • Nigérie
  • Niue
  • Palau
  • Papua-Nová Guinea
  • Rwanda
  • Svatý Kryštof a Nevis
  • Svatá Lucie
  • Svatý Vincenc a Grenadiny
  • Samoa
  • Svatý Tomáš a Princův ostrov
  • Senegal
  • Seychely
  • Sierra Leone
  • Šalomounovy ostrovy
  • Somálsko
  • Súdán
  • Surinam
  • Tanzanie
  • Východní Timor
  • Togo
  • Tonga
  • Trinidad a Tobago
  • Tuvalu
  • Uganda
  • Vanuatu
  • Zambie
  • Zimbawe

Cílem dohody je posílit schopnost EU a afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT) řešit společnými silami globální výzvy.

Dohoda stanoví společné zásady a vztahuje se na těchto šest prioritních oblastí:

Lidská práva a demokracie

Lidská práva a demokracie

Mír a bezpečnost

Mír a bezpečnost

Rozvoj

Rozvoj

Migrace a mobilita

Migrace a mobilita

Změna klimatu

Změna klimatu

Hospodářský růst

Hospodářský růst

Dohoda obsahuje společný základ na úrovni AKT, který je doplněný o tři regionální protokoly pro Afriku, Karibik a Tichomoří, zaměřené na specifické potřeby těchto regionů.

Dne 20. července 2023 Rada schválila podpis a prozatímní provádění dohody o partnerství, která bude sloužit jako nový právní rámec na příštích dvacet let a která nahradí dohodu z Cotonou.

Nová dohoda byla Evropskou unií a jejími členskými státy a členy OAKTS oficiálně podepsána 15. listopadu 2023 na Samoi. Její prozatímní provádění bylo zahájeno v lednu 2024.

Dohoda z Cotonou

Dohoda z Cotonou, tj. předchozí rámec partnerství, byla přijata v roce 2000; nahradila tehdy úmluvu z Lomé z roku 1975. Uzavřena byla na období 20 let.

Platnost dohody z Cotonou měla původně skončit v únoru 2020. Byla však prodloužena do doby, než začne být prozatímně prováděna nebo vstoupí v platnost nová dohoda o partnerství mezi EU a zeměmi AKT.

Cílem dohody z Cotonou bylo snížit a nakonec zcela vymýtit chudobu a přispět k postupnému začleňování zemí AKT do světové ekonomiky.

Byla založena na třech pilířích:

  • rozvojové spolupráci
  • hospodářské a obchodní spolupráci
  • politickém rozměru

Společné orgány (dohoda z Cotonou)

Nejvyšším orgánem v rámci partnerství AKT–EU je Rada ministrů AKT–EU. Zasedá jednou ročně, střídavě v Bruselu a v některé ze zemí AKT, a tvoří ji:

  • členové Rady EU
  • jeden člen Komise
  • jeden člen vlády každého ze států AKT

Radě ministrů je nápomocen Výbor velvyslanců AKT–EU, který rovněž monitoruje provádění dohody z Cotonou.

Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci AKT–EU posuzuje realizaci rozvojové finanční spolupráce a monitoruje pokrok.

Smíšený ministerský výbor AKT–EU pro obchod projednává veškeré otázky související s obchodem, které se dotýkají všech států AKT. Monitoruje jednání ohledně dohod o hospodářském partnerství a sleduje jejich provádění. Posuzuje také dopad mnohostranných obchodních jednání na obchod mezi zeměmi AKT a EU a rozvoj ekonomik zemí AKT.

Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU je poradním orgánem složeným ze stejného počtu zástupců z EU a ze zemí AKT. Toto shromáždění podporuje demokratické procesy a napomáhá většímu vzájemnému porozumění mezi občany členských států EU a občany zemí AKT. Vedle toho projednává rovněž otázky týkající se rozvoje a partnerství AKT–EU, včetně dohod o hospodářském partnerství.

Oblasti spolupráce

1. Rozvoj

EU podporuje programy a iniciativy s přínosem pro více zemí ze skupiny států AKT. Realizuje rovněž programy zaměřené na zajištění dalšího regionálního hospodářského růstu a rozvoje určitých regionů v rámci zemí AKT.

V rámci nového dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 financuje EU většinu svých rozvojových programů určených pro partnerské země AKT prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI). Celkové finanční krytí pro nástroj NDICI bude činit přibližně 79,5 miliardy eur (v běžných cenách). Evropský rozvojový fond (ERF), který byl financován z přímých příspěvků členských států, v roce 2021 zanikl.

2. Obchod

EU sjednala soubor dohod o hospodářském partnerství se 79 zeměmi AKT. Jejich cílem je vytvořit sdílená obchodní a rozvojová partnerství opírající se o podporu rozvoje.

Rada uděluje mandát ke sjednání těchto dohod Komisi a podepisuje konečnou dohodu, jakmile je finalizována.

Dohody o hospodářském partnerství s africkými zeměmi

V červenci 2014 byla uzavřena jednání o regionální dohodě o hospodářském partnerství se 16 západoafrickými státy, Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií (WAEMU). V současnosti probíhá proces podpisu. Až do přijetí úplné regionální dohody o hospodářském partnerství se západní Afrikou je od 3. září 2016 prozatímně prováděna dohoda o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny a od 15. prosince 2016 s Ghanou.

V červenci 2014 byla také úspěšně završena jednání se zeměmi Jihoafrického společenství pro rozvoj. Dohoda byla podepsána 10. června 2016 v Kasane (Botswana) a od 10. října 2016 je prozatímně prováděna.

V říjnu 2014 byla úspěšně završena jednání s Východoafrickým společenstvím. V současnosti probíhá proces podpisu.

Jedinou zemí v tomto regionu, která dne 15. ledna 2009 podepsala dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a střední Afrikou, byl Kamerun. Prozatímní provádění této dohody bylo zahájeno 4. srpna 2014.

Pokud jde o region východní a jižní Afriky, v roce 2009 podepsaly dohodu o hospodářském partnerství Mauricius, Seychely, Zimbabwe a Madagaskar. Dohoda je prozatímně prováděna od 14. května 2012.

Dohoda o hospodářském partnerství v Karibiku

V říjnu 2008 podepsala EU dohodu o hospodářském partnerství s Karibským fórem (CARIFORUM), což je skupina 15 karibských států. Dohoda o hospodářském partnerství CARIFORUM–EU je prozatímně prováděna od 29. prosince 2008.

Dohoda o hospodářském partnerství v Tichomoří

Prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a tichomořskými státy AKT podepsala v červenci 2009 Papua-Nová Guinea a v prosinci 2009 rovněž Fidži. Papua-Nová Guinea ji ratifikovala v květnu 2011. V červenci 2014 se Fidži rozhodlo začít uvedenou dohodu prozatímně provádět. Na Papuu-Novou Guineu a Fidži připadá ze všech čtrnácti tichomořských zemí největší podíl obchodu mezi EU a Tichomořím. Dne 21. prosince 2018 přistoupila k dohodě o hospodářském partnerství Samoa a 17. května 2020 Šalomounovy ostrovy.

3. Migrace

Důležitým aspektem vztahů mezi EU a zeměmi AKT je migrace. Rámec pro spolupráci v této oblasti je stanoven v článku 13 dohody z Cotonou.

Tento článek obsahuje ustanovení týkající se zlepšování podmínek v zemích původu a tranzitu, legální migrace a navracení nelegálních přistěhovalců.

V listopadu 2015 uspořádali EU a vedoucí představitelé nejvíce dotčených afrických zemí summit, jehož cílem bylo posílit politickou spolupráci v oblasti migrace. Dohodli se na akčním plánu zahrnujícím 16 konkrétních opatření. Na summitu byl rovněž zřízen Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe.

Reakce na migrační tlaky

Rada a Evropská rada usilují o vypracování komplexní evropské migrační politiky

Naposledy aktualizováno: 22. ledna 2025