Nová pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu – Rada přijala postoj

Dne 8. června Rada přijala postoj ke směrnici, kterou se stanoví nová pravidla pro smlouvy mezi podniky a spotřebiteli o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb.

Cílem nových pravidel je zajistit pro evropské spotřebitele vysokou úroveň ochrany a právní jistoty, zejména při přeshraničních nákupech, a zároveň usnadnit podnikům, zejména malým a středním podnikům, prodeje v celé EU.

„Ať už se jedná o hudbu a filmy on-line, aplikace, nebo o služby jako Facebook či Youtube, tato nová pravidla poskytnou při přeshraničních nákupech a prodejích spotřebitelům i poskytovatelům větší jistotu. Jedná se o ambiciózní, současně však i křehký a vyvážený kompromis, který na jedné straně zaručuje práva evropských spotřebitelů, na druhé straně pak nechává otevřenou cestu pro vytváření nových podnikatelských příležitostí pro podniky v EU na základě podpory inovací a hospodářské soutěže.“

Maltské předsednictví

Hlavní prvky postoje Rady

Nejdůležitější prvky kompromisu, jehož Rada dosáhla, zahrnují:

• oblast působnosti směrnice, zejména pokud jde o zabudovaný digitální obsah, tzv. „over the top“ (OTT) komunikační služby, soubory smluv a zpracování osobních údajů. Pokud jde o poslední ze jmenovaných aspektů, znění návrhu počítá s tím, že by spotřebitelé měli mít právo na smluvní opravné prostředky nejen v případě smluv, podle nichž spotřebitelé za digitální obsah nebo digitální službu platí určitou cenu, nýbrž i v případě smluv, podle nichž poskytují pouze osobní údaje, které poskytovatelé následně zpracovávají. Jsou-li však osobní údaje zpracovávány poskytovatelem výlučně za účelem poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby nebo aby poskytovatel mohl splnit zákonné požadavky, jež se na něj vztahují, směrnice se nepoužije.
• opravné prostředky pro případy neposkytnutí a nesouladu Aby byly chráněny zájmy spotřebitelů i poskytovatelů by podle návrhu měla být poskytovatelům v případě neposkytnutí dána „druhá šance“ než by bylo možné smlouvu ukončit. Pokud jde o případy nesouladu, navrhované znění poskytuje při provádění na vnitrostátní úrovni větší flexibilitu, neboť vymezuje podmínky pro uplatnění různých opravných prostředků, aniž by pro tyto prostředky zaváděl jakoukoli striktní hierarchii.
• časová omezení odpovědnosti poskytovatele V zájmu zohlednění rozdílů mezi jednotlivými členskými státy nejsou v navrhovaném znění plně harmonizovány promlčecí nebo záruční lhůty, avšak stanoví se v něm, že v případech nesouladu nesmí být doba odpovědnosti dodavatele kratší než dva roky.
• lhůta pro obrácení důkazního břemene Délka období, během něhož důkazní břemeno v otázce nesouladu nese poskytovatel, je stanovena na jeden rok.

Souvislosti

Směrnice se týká smluv mezi podnikem a spotřebitelem, jejichž předmětem je poskytování digitálního obsahu, přičemž se vztahuje na: data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě (např. hudba, on-line videa atd.), služby umožňující vytváření, zpracování nebo ukládání digitálních dat (např. úložiště cloud), služby umožňující sdílení dat (např. Facebook, YouTube atd.) a jakékoli hmotné nosiče používané výhradně jako nosiče digitálního obsahu (např. DVD).

Návrh směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu předložila Komise dne 9. prosince 2015 spolu s návrhem směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku.

Další kroky

Jednání s Evropským parlamentem budou zahájena, jakmile Parlament přijme svůj postoj, k čemuž pravděpodobně dojde během podzimu.

• Směrnice o poskytování digitálního obsahu nebo služeb – dokument o obecném přístupu
• Jednotný digitální trh v Evropě