Skip to content

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise: referenční hodnota pro výrobní kapacitu strategických technologií pro nulové čisté emise

EU zvýší výrobu čistých technologií v EU.

V květnu 2024 přijala Rada akt o průmyslu pro nulové čisté emise.

Tento akt urychlí pokrok při plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a přechod na klimatickou neutralitu a zároveň:

  • posílí konkurenceschopnost průmyslu EU
  • vytvoří kvalitní pracovní místa
  • podpoří úsilí EU o dosažení energetické nezávislosti
Infografika představuje akt o průmyslu pro nulové čisté emise.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise: referenční hodnota pro výrobní kapacitu strategických technologií pro nulové čisté emise

Cíle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise:

  • podporovat investice do výrobních kapacit klíčových produktů, které zajišťují cíle EU v oblasti klimatické neutrality
  • vytvořit společný právní rámec pro průmysl pro nulové čisté emise v EU
  • pokrýt 40 % domácích potřeb v EU čistými technologiemi vyráběnými v tuzemsku do roku 2030

Tyto cíle jsou v kontextu dosažení cíle klimatické neutrality, a to snížením čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Seznam strategických technologií pro nulové čisté emise se opírá o tři kritéria:

  1. vyspělé technologie pro nulové čisté emise
  2. příspěvek k dekarbonizaci a konkurenceschopnosti
  3. existence rizika bezpečnosti dodávek

Příklady strategických technologií pro nulové čisté emise

  • Solární fotovoltaické a solární termální technologie
    • cíle více než 320 GW nově instalované solární fotovoltaické kapacity do roku 2025 a 600 GW do roku 2030
    • mohly by přinést: 60 miliard eur HDP ročně v Evropě a 400 000 nových pracovních míst
  • Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři
    • kapacita má vzrůst z 204 GW v roce 2022 a na více než 500 GW v roce 2030
    • do roku 2030 minimálně 42,5 % obnovitelných zdrojů energie
  • Baterie

Cíle sběru:

    • přenosné baterie, cílem je dosáhnout 63 % v roce 2027 a 73 % do roku 2030
    • baterie z lehkých dopravních prostředků, cílem je dosáhnout 51 % v roce 2028 a 61 % do roku 2030
    • materiálové využití lithia, cílem je dosáhnout 50 % do roku 2027 a 80 % do roku 2030
  • Tepelná čerpadla
    • 2021: stávající budovy využívající tepelná čerpadla = 2 miliony jednotek
    • 2025: stávající budovy využívající tepelná čerpadla = 3 miliony jednotek + nové budovy 1,2 milionu jednotek
    • 2030: stávající budovy využívající tepelná čerpadla = 5 miliony jednotek + nové budovy 1,5 milionu jednotek
    • předpokládá se, že do roku 2030 tepelná čerpadla sníží evropskou spotřebu plynu na vytápění budov minimálně o 21 miliard metrů krychlových
  • Vodík z obnovitelných zdrojů
    • vodík představuje přibližně 2 % skladby zdrojů energie EU
    • do roku 2050 by vodík mohl představovat přibližně 20 % skladby zdrojů energie EU. Z toho 20–50 % poptávky po energii v dopravě, 5–20 % v průmyslu
  • Biometan a bioplyn
    • v roce 2021 dosáhla výroba bioplynu a biometanu stejného objemu, jako je spotřeba zemního plynu v Belgii, tedy 196 TWh
    • výroba biometanu v EU musí do roku 2030 dosáhnout 35 miliard metrů krychlových (m³) ročně
  • Zachycování a ukládání CO2 (CCS)
    • očekává se, že CCS do roku 2030 vzroste na 80 milionů tun CO2 a v roce 2040 dosáhne nejméně 300 milionů tun
    • roční injektážní kapacita o objemu nejméně 50 milionů tun CO2 v úložištích nacházejících se v EU, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu
  • Technologie sítí
    • V roce 2024 bude mít 77 % spotřebitelů EU inteligentní měřiče elektřiny a 44 % inteligentní měřiče plynu

JAK:

  • zrychlení postupů pro povolení k výstavbě, rozšíření, změně účelu a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise
    • 12 měsíců pro projekty s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW
    • 18 měsíců pro rozsáhlejší projekty
    • podpora z „jednotného kontaktního místa“
  • jednoduchý právní rámec pro průmysl pro nulové čisté emise v EU
  • podpora inovací: členské státy budou moci podporovat inovace vytvářením regulačních pískovišť pro nulové čisté emise v zájmu posílení inovací v počáteční fázi
  • přístup na trhy prostřednictvím stimulace spotřebitelské poptávky a veřejných zakázek
  • Platforma pro nulové čisté emise v Evropě jako koordinační mechanismus pro diskusi, výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v otázkách souvisejících s tímto nařízením
  • zlepšování dovedností (akademie dovedností): rozvoj kvalifikované pracovní síly a kvalitních pracovních míst potřebných pro průmysl pro nulové čisté emise v Evropě

Celosvětový trh

Celosvětový trh v oblasti technologií s nulovými čistými emisemi bude mít do roku 2030 hodnotu přibližně 600 miliard EUR ročně.

Zdroj: Evropská komise, Edelman Global Advisory, Carbon Gap

Naposledy aktualizováno: 3. února 2025