"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise: referenční hodnota pro výrobní kapacitu strategických technologií pro nulové čisté emise

EU zvýší výrobu čistých technologií v EU.

V květnu 2024 přijala Rada akt o průmyslu pro nulové čisté emise.

Tento akt urychlí pokrok při plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a přechod na klimatickou neutralitu a zároveň:

  • posílí konkurenceschopnost průmyslu EU
  • vytvoří kvalitní pracovní místa
  • podpoří úsilí EU o dosažení energetické nezávislosti
Infografika představuje akt o průmyslu pro nulové čisté emise.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise: referenční hodnota pro výrobní kapacitu strategických technologií pro nulové čisté emise

Cíle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise:

  • podporovat investice do výrobních kapacit klíčových produktů, které zajišťují cíle EU v oblasti klimatické neutrality
  • vytvořit společný právní rámec pro průmysl pro nulové čisté emise v EU
  • pokrýt 40 % domácích potřeb v EU čistými technologiemi vyráběnými v tuzemsku do roku 2030

Tyto cíle jsou v kontextu dosažení cíle klimatické neutrality, a to snížením čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Seznam strategických technologií pro nulové čisté emise se opírá o tři kritéria:

  1. vyspělé technologie pro nulové čisté emise
  2. příspěvek k dekarbonizaci a konkurenceschopnosti
  3. existence rizika bezpečnosti dodávek

Příklady strategických technologií pro nulové čisté emise

  • Solární fotovoltaické a solární termální technologie
    • cíle více než 320 GW nově instalované solární fotovoltaické kapacity do roku 2025 a 600 GW do roku 2030
    • mohly by přinést: 60 miliard eur HDP ročně v Evropě a 400 000 nových pracovních míst
  • Technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři
    • kapacita má vzrůst z 204 GW v roce 2022 a na více než 500 GW v roce 2030
    • do roku 2030 minimálně 42,5 % obnovitelných zdrojů energie
  • Baterie

Cíle sběru:

    • přenosné baterie, cílem je dosáhnout 63 % v roce 2027 a 73 % do roku 2030
    • baterie z lehkých dopravních prostředků, cílem je dosáhnout 51 % v roce 2028 a 61 % do roku 2030
    • materiálové využití lithia, cílem je dosáhnout 50 % do roku 2027 a 80 % do roku 2030
  • Tepelná čerpadla
    • 2021: stávající budovy využívající tepelná čerpadla = 2 miliony jednotek
    • 2025: stávající budovy využívající tepelná čerpadla = 3 miliony jednotek + nové budovy 1,2 milionu jednotek
    • 2030: stávající budovy využívající tepelná čerpadla = 5 miliony jednotek + nové budovy 1,5 milionu jednotek
    • předpokládá se, že do roku 2030 tepelná čerpadla sníží evropskou spotřebu plynu na vytápění budov minimálně o 21 miliard metrů krychlových
  • Vodík z obnovitelných zdrojů
    • vodík představuje přibližně 2 % skladby zdrojů energie EU
    • do roku 2050 by vodík mohl představovat přibližně 20 % skladby zdrojů energie EU. Z toho 20–50 % poptávky po energii v dopravě, 5–20 % v průmyslu
  • Biometan a bioplyn
    • v roce 2021 dosáhla výroba bioplynu a biometanu stejného objemu, jako je spotřeba zemního plynu v Belgii, tedy 196 TWh
    • výroba biometanu v EU musí do roku 2030 dosáhnout 35 miliard metrů krychlových (m³) ročně
  • Zachycování a ukládání CO2 (CCS)
    • očekává se, že CCS do roku 2030 vzroste na 80 milionů tun CO2 a v roce 2040 dosáhne nejméně 300 milionů tun
    • roční injektážní kapacita o objemu nejméně 50 milionů tun CO2 v úložištích nacházejících se v EU, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu
  • Technologie sítí
    • V roce 2024 bude mít 77 % spotřebitelů EU inteligentní měřiče elektřiny a 44 % inteligentní měřiče plynu

JAK:

  • zrychlení postupů pro povolení k výstavbě, rozšíření, změně účelu a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise
    • 12 měsíců pro projekty s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW
    • 18 měsíců pro rozsáhlejší projekty
    • podpora z „jednotného kontaktního místa“
  • jednoduchý právní rámec pro průmysl pro nulové čisté emise v EU
  • podpora inovací: členské státy budou moci podporovat inovace vytvářením regulačních pískovišť pro nulové čisté emise v zájmu posílení inovací v počáteční fázi
  • přístup na trhy prostřednictvím stimulace spotřebitelské poptávky a veřejných zakázek
  • Platforma pro nulové čisté emise v Evropě jako koordinační mechanismus pro diskusi, výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v otázkách souvisejících s tímto nařízením
  • zlepšování dovedností (akademie dovedností): rozvoj kvalifikované pracovní síly a kvalitních pracovních míst potřebných pro průmysl pro nulové čisté emise v Evropě

Celosvětový trh

Celosvětový trh v oblasti technologií s nulovými čistými emisemi bude mít do roku 2030 hodnotu přibližně 600 miliard EUR ročně.

Zdroj: Evropská komise, Edelman Global Advisory, Carbon Gap

Naposledy aktualizováno: 6. února 2024