"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro hospodářské a finanční věci, 20. června 2025
Hlavní výsledky
Celní reforma EU
Předsednictví předložilo ministrům přehled dosaženého pokroku, pokud jde o balíček opatření týkajících se celní reformy. Po prezentaci nasledovala výměna názorů k tomuto tématu. Během jednání ministři vyjádřili širokou podporu včasné dohodě o postoji Rady k novému rámci.
Celní reforma je pro EU strategickou nutností, máme-li odpovídajícím způsobem reagovat na výzvy, kterým čelíme v tomto stále složitějším globálním prostředí. Tyto návrhy by vytvořily moderní celní unii, která obstojí i v budoucnu a která ochrání náš jednotný trh i naši hospodářskou bezpečnost. Společně jsme u tohoto návrhu dosáhli stabilního a významného pokroku a zdá se, že dohoda o konečném postoji Rady je dosažitelná.
Andrzej Domanski, polský ministr financí
Celní orgány EU v současné době působí pod tlakem kvůli obrovskému nárůstu objemu obchodu, zejména v oblasti elektronického obchodu, rychle rostoucímu počtu norem EU, jejichž dodržování je třeba kontrolovat na hranicích, a měnícím se geopolitickým skutečnostem a krizím. Dne 17. května 2023 předložila Komise návrhy komplexní reformy, jejímž cílem je modernizovat celní unii EU a pomoci jí tyto výzvy řešit.
Cílem reformy je poskytnout EU odpovídající prostředky k zastavení vstupu nevyhovujícího zboží do EU, účinnějšímu výběru cel a provádění odpovídajících kontrol, aniž by to představovalo pro orgány a obchodníky nadměrnou zátěž.
Nyní bude pokračovat práce na dosažení dohody o mandátu k jednání.
Ministři si poprvé vyměnili názory na balíček předložený Komisí dne 4. června 2025. Rada rovněž schválila horizontální poznámku k doporučením pro jednotlivé země na rok 2025, která bude předložena Radě pro obecné záležitosti s ohledem na zasedání Evropské rady.
Očekává se, že Rada přijme doporučení pro jednotlivé země na svém zasedání dne 8. července 2025.
Rada potvrdila dráhu fiskálních výdajů pro Belgii a Bulharsko, jak je stanovena v jejich národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech.
Střednědobé fiskálně-strukturální plány jsou základním kamenem nového rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, který zahrnuje fiskální trajektorii členských států spolu s plánovanými reformami a investicemi.
Rada rovněž schválila rozhodnutí týkající se Rumunska a doporučení Belgii v rámci postupu při nadměrném schodku.
Rada jednala o konkurenceschopnosti a zlepšování podnikatelského prostředí v Evropě. Tento bod pořadu jednání se zaměřil zejména na ceny energií a možné způsoby, jak je snížit, a to vzhledem k jejich důsledkům pro hospodářský růst, inflaci a vnější konkurenceschopnost EU.
Během jednání si ministři vyměnili názory na různé politické nástroje, které mají pomoci snížit ceny energie, podpořit investice do odvětví energetiky a zajistit fungování jednotného trhu.
Rada přijala doporučení týkající se přijetí eura Bulharskem a schválila dopis Evropské radě týkající se rozšíření eurozóny pro jednání na zasedání Evropské rady ve dnech 26. a 27. června.
Očekává se, že v červenci Rada formálně schválí zbývající právní akty týkající se přistoupení Bulharska k eurozóně od ledna 2026.
Ministři si vyměnili názory na aktuální situaci, pokud jde o hospodářské a finanční dopady agrese Ruska vůči Ukrajině. Jedná se o opakující se bod pořadu jednání ministrů financí a hospodářství.
Rada vzala na vědomí zprávu o pokroku týkající se upraveného balíčku pro novou generaci vlastních zdrojů, kterého bylo dosaženo za polského předsednictví.
Rada schválila pololetní zprávu týkající se daňových otázek, která poskytuje přehled pokroku dosaženého v Radě během polského předsednictví, jakož i přehled současného stavu u nejdůležitějších projednávaných návrhů v oblasti zdanění.
Rada rovněž schválila závěry o pokroku dosaženém Skupinou pro kodex chování (zdanění podniků) ve stejném časovém rámci.
V neposlední řadě vzala Rada na vědomí zprávu o pokroku týkající se přezkumu směrnice o zdanění energie.
Rada schválila kladné posouzení provedené Komisí, pokud jde o pozměněné plány pro oživení a odolnost předložené Belgií, Itálií, Litvou, Polskem, Kyprem, Maltou, Chorvatskem a Slovinskem.
K dnešnímu dni vyplatila EU z Nástroje pro oživení a odolnost členským státům více než 317 miliard eur.
Předsednictví představilo přehled aktuálního stavu legislativních návrhů v oblasti finančních služeb, mimo jiné pokud jde o:
dohodu o mandátu Rady k jednání o balíčku týkajícím se platebních služeb (PSD3/PSR);
dokončení práce na nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) s cílem dát trvalý status určitým pravidlům pro krátkodobé obchody zajišťující financování cenných papírů (SFT) držených bankami v souvislosti s ukazatelem čistého stabilního financování (NSFR);
dohodu o aktualizaci nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR), jejímž cílem je zkrátit cyklus vypořádání burzovních transakcí ze dvou na jeden obchodní den (T+1).
