"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Nové technologie v bankovnictví a platebním styku proměňují odvětví finančních služeb. EU podporuje inovace, čímž vytváří konkurenceschopný finanční sektor, a zároveň stanoví pravidla, která zajišťují finanční stabilitu a ochranu spotřebitele.
Co jsou digitální finance?
O digitálních financích hovoříme, pokud se digitální technologie, zejména technologie distribuovaného registru a tokenizace aktiv, využívají v rámci činností finančního sektoru.
Spotřebitelé a podniky se stále více spoléhají na digitální finanční služby, což je trend, který urychlila pandemie covidu-19. Digitální inovace zcela mění finanční sektor – ať už jde o mobilní bankovnictví, elektronické obchodování a bezkontaktní platby nebo o správu aktiv a kryptoměny.
Tato transformace vytváří nové příležitosti pro podniky k tomu, aby se rozvíjely a inovovaly, generovaly růst a vytvářely pracovní místa. Zároveň však s sebou nese rizika, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost, financování nezákonných aktivit, ochranu spotřebitele a finanční stabilitu.
EU se snaží výhod digitálních financí využít a zároveň řídit jejich rizika. Usiluje o vytvoření konkurenceschopného a inovativního finančního sektoru, zajištění ochrany spotřebitele a vytvoření podmínek pro evropské účastníky trhu, aby byli silní a zaujali v tomto sektoru vedoucí postavení.
Digitální finance mohou být katalyzátorem strukturální transformace, pokud jde o způsob získávání a alokace kapitálu, jeho vypořádání a dohled nad ním. Mohou přiblížit střadatele a inovátory, malé podniky a velké zdroje kapitálu a vnitrostátní trhy a skutečný evropský trh. To by mohlo vést k větší efektivitě při alokaci kapitálu a nižším nákladům finančního systému, což by přispělo k lepšímu financování reálné ekonomiky.
Předseda Euroskupiny Kyriakos Pierrakakis, dopis předsedovi eurosummitu Antóniu Costovi ze dne 11. března 2026
Co jsou technologie distribuovaného registru a tokenizace aktiv?
Distribuovaným registrem se obecně vzato rozumí decentralizovaná a konsensuálně sdílená databáze, jejímž prostřednictvím dochází k validaci transakce. To znamená, že síť počítačových „uzlů“ může nahradit tradiční architekturu finančního trhu soustředěnou do jednotného registru pro zaznamenávání transakcí a vlastnictví aktiv.
Tokenizace finančních aktiv, tj. vydávání, ukládání a oběh aktiv ve formě bloků kódů, které obsahují všechny vlastnosti aktiv a algoritmy nebo pravidla pro provádění transakcí s nimi, získala na základě technologie distribuovaného registru na významu, nejprve v souvislosti s kryptoaktivy a nyní se ve stále větší míře jedná o „tradiční“ finanční aktiva, jako jsou dluhopisy, investiční fondy, akcie nebo komodity.
Digitální euro
Jelikož se digitální finance vyvíjejí, EU pracuje na zavedení digitálního eura, digitální formy peněz centrální banky, které by Evropská centrální banka spolu s fyzickou hotovostí vydávala pro použití v běžném platebním styku.
Digitální euro by bankovky a mince doplňovalo, nikoli nahrazovalo. Občanům a podnikům by to nabídlo další možnost volby při placení a zároveň by byla zachována jako platební prostředek i hotovost.
Digitální euro by mohlo podpořit digitální finance EU díky svému potenciálu jako další, inovativní a bezpečný platební prostředek.
Zároveň by přispělo ke strategické autonomii Evropy tím, že by snížilo závislost na mimoevropských platebních řešeních a posílilo odolnost platebního systému EU.
Souběžně s tím Evropská centrální banka pracuje na zavedení digitálního eura pro velkoobchodní vypořádání s cílem zajistit, aby například mezibankovní nebo devizové transakce mohly být dokončeny v penězích centrální banky. To posílí finanční trhy EU i mezinárodní úlohu eura.
Nařízení o trzích kryptoaktiv poprvé začleňuje kryptoaktiva, jejich vydavatele a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy do jednoho regulačního rámce EU.
Tento rámec se vztahuje na vydavatele tzv. „nezajištěných“ kryptoaktiv, tj. naprostou většinu kryptoaktiv, jako jsou bitcoiny, která nemají rezervu finančních aktiv k ukotvení své tržní hodnoty, a tzv. „stablecoiny“, a také na obchodní systémy a peněženky, v nichž jsou kryptoaktiva držena.
Cílem nových pravidel je:
lépe chránit spotřebitele a investory
lépe regulovat rizika související s kryptoaktivy
podpořit inovace a posílit úlohu EU jako tvůrce norem pro digitální politiku
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou využívat jasných a harmonizovaných pravidel a budou potřebovat pouze jedno povolení k činnosti v celé EU. Budou však muset vyhovět přísným požadavkům na ochranu peněženek spotřebitelů a v případě ztráty kryptoaktiv investorů ponesou odpovědnost. Evropský orgán pro bankovnictví povede veřejný rejstřík poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří příslušná pravidla nedodržují.
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy rovněž musejí předkládat informace o environmentální a klimatické stopě.
Nařízení o trzích kryptoaktiv vstoupilo v platnost v červnu 2023 a je plně použitelné od prosince 2024. Rada pak pravidla formálně přijala v květnu 2023.
Kryptoaktiva představují digitální vyjádření hodnoty nebo práv. Kryptoaktiva představují jeden z hlavních příkladů použití technologie distribuovaného registru v oblasti financí.
Co jsou „stablecoiny“?
Na rozdíl od „nezajištěných“ kryptoaktiv, jako jsou bitcoiny, která ve svých oceněních nevyhnutelně podléhají kolísavosti na trhu, se „stablecoiny“ snaží vázat svou tržní hodnotu na určitý vnější referenční rámec, jako je tradiční měna. Emitenti stablecoinů obvykle vytvářejí rezervu státních dluhopisů, jiných vysoce likvidních aktiv a hotovosti na podporu hodnoty stablecoinu a ochranu tohoto navázání.
Nařízení o digitální provozní odolnosti
Vzhledem k tomu, že vzrůstá závislost finančního sektoru na digitálních procesech a softwaru, vyvstávají zvýšená rizika spojená s narušením a hrozbami pro systémy informačních a komunikačních technologií (IKT).
Nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA) zajistí, aby se evropský finanční sektor dokázal vyrovnat s vážným narušením provozu. Nařízení DORA stanoví jednotné požadavky na bezpečnost sítí a informačních systémů podniků a organizací působících ve finančním sektoru a dále kritických třetích stran, které jim poskytují služby související s IKT, jako jsou cloudové platformy nebo služby analýzy dat. Všechny podniky musí zajistit, aby byly schopny odolat narušením a hrozbám souvisejícím s IKT, reagovat na ně a zotavit se z nich.
Vyjednavači Rady a Parlamentu dosáhli předběžné dohody o DORA v květnu 2022. Rada pak pravidla formálně přijala v listopadu 2022.
V rámci své strategie v oblasti digitálních financí usiluje EU o odstranění překážek souvisejících s používáním technologie distribuovaného registru na finančních trzích.
Balíček opatření týkající se integrace trhu a dohledu, který Evropská komise navrhla v prosinci 2025, obsahuje opatření na podporu širšího využívání technologie distribuovaného registru a ke zlepšení fungování finančních trhů v celé EU.
Balíček vychází ze zkušeností se stávajícím pilotním režimem v oblasti technologie distribuovaného registru a jeho cílem je usnadnit účastníkům finančního trhu používání této technologie pro obchodování s finančními nástroji a jejich vypořádání a rozšířit jejich podnikání.
Usiluje rovněž o zlepšení integrace a efektivnosti kapitálových trhů EU, a to úpravou stávajících pravidel tak, aby odpovídala novým technologiím, při současném zachování záruk finanční stability a ochrany investorů.
