"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
V Radě proběhla politická rozprava o návrhu na přezkum systému EU pro obchodování s emisemi (ETS1), který Komise předložila 17. července 2026 s cílem posílit ambice v oblasti klimatu a nákladově efektivní dekarbonizaci a současně podpořit konkurenceschopnost průmyslu. Systém EU pro obchodování s emisemi je prvním a zároveň největším trhem s uhlíkem na světě. V jeho rámci se od společností požaduje, aby za své emise skleníkových plynů platily, s cílem podpořit tak nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů a financovat přechod na čistou energii. Navrhovaný přezkum má nasměrovat trh s uhlíkem k unijnímu cíli snížit do roku 2040 emise o 90 %.
Musíme zajistit, aby unijní systém obchodování s emisemi vyhovoval potřebám příštího desetiletí. Chceme sladit náš trh s uhlíkem s našimi klimatickými ambicemi tak, aby byla současně zajištěna i konkurenceschopnost průmyslu. Irské předsednictví se zaměřuje na to, aby bylo do prosince dosaženo dohody o přezkumu tohoto systému, a byl tak splněn jeden z klíčových závazků uvedených v plánu „Jedna Evropa, jeden trh“.
Darragh O’Brien, irský ministr pro otázky klimatu, energetiku a životní prostředí
Během zasedání ministři diskutovali o úrovni ambicí přezkumu systému ETS, a to konkrétně o trajektorii pro roční emisní strop po roce 2030 a o využívání mezinárodních uhlíkových kreditů a domácího trvalého pohlcování uhlíku. Posoudili rovněž navrhované mechanismy financování a vyjádřili se k přidělování bezplatných povolenek v rámci tohoto systému a k potřebě řešit riziko úniku uhlíku. Několik ministrů uvedlo své priority pro rozšíření oblasti působnosti daného systému, pokud jde o odvětví letecké a námořní dopravy a odvětví odpadů.
V rámci politické rozpravy byly poskytnuty pokyny pro probíhající práci v přípravných orgánech Rady. Přezkum systému ETS je součástí plánu „Jedna Evropa, jeden trh“.
Změna klimatu: jaké kroky EU podniká (souvislosti)
Konference COP31 o změně klimatu
Ministři a ministryně schválili závěry o přípravách na konferenci OSN o změně klimatu COP31, která se pod společným předsednictvím Turecka a Austrálie bude ve dnech 9. až 20. listopadu 2026 konat v Antalyi (Turecko). V závěrech je stanoven vyjednávací postoj a strategické cíle EU pro tuto akci.
Na konferenci COP31 se EU zaměří na důležitost provádění Pařížské dohody a naléhavě vyzve k urychleným, vědecky podloženým opatřením s cílem zabránit tomu, aby se oteplení zvýšilo o jakýkoli další zlomek stupně, a vrátit se k trajektorii, při jejímž dodržení bude nárůst oteplování omezen na 1,5 °C. V souladu se zásadou multilateralismu ministři uznali ústřední úlohu rámce a procesů OSN v oblasti změny klimatu, přičemž zdůraznili, že je důležité, aby se konference COP31 zúčastnily všechny členské státy EU, a znovu potvrdili zásadu vzájemné solidarity.
Ministři schválili závěry, ve kterých se stanoví vyjednávací postoj EU před konferencí OSN o biologické rozmanitosti (COP17), která se ve dnech 19. až 30. října uskuteční v Jerevanu (Arménie).
Na nadcházející konferenci smluvních stran, která se koná každé dva roky, bude proveden první globální přezkum provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a plnění jeho 23 cílů zaměřených na zastavení úbytku biologické rozmanitosti, včetně závazku zajistit do roku 2030 ochranu alespoň 30 % oblastí na pevnině a na moři. Na konferenci COP17 vyzve EU k tomu, aby v zájmu splnění těchto cílů byla v rámci všech politik a odvětví i napříč nimi přijata urychlená opatření.
Rada zdůrazňuje, že úbytek biologické rozmanitosti nadále představuje globální hrozbu, a je hluboce znepokojena závažností a naléhavostí, které vyplývají ze vzájemně propojených globálních krizí, jako je úbytek biologické rozmanitosti, změna klimatu, znečištění a degradace ekosystémů na pevnině a ve sladkých vodách a oceánech.
V době, kdy multilateralismus i ochrana přírody čelí náročné zkoušce, je EU i nadále pevně odhodlána dosáhnout na zasedání COP17 pozitivních výsledků v oblasti biologické rozmanitosti. Nesmíme ubrat na ambicích, které byly dohodnuty v globálním rámci pro biologickou rozmanitost. Budeme vyzývat k urychlení globálních opatření a opět klást důraz na to, aby bylo úsilí vyvíjeno v rámci celého hospodářství i společnosti.
Christopher O’Sullivan, irský náměstek na ministerstvu pro bydlení, místní samosprávu a kulturní dědictví, odpovědný za otázky přírody, kulturní dědictví a biologickou rozmanitost
Směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť: neformální pracovní oběd
Během pracovního oběda ministři neformálně jednali o směrnici o ochraně ptáků a směrnici o ochraně přírodních stanovišť. Zaměřili se na dvojí výzvu, kterou představuje zajištění vhodných standardů pro ochranu přírody a potřeba urychlit zjednodušení a posílit konkurenceschopnost.
Ochrana přírody (souvislosti)
Jiné záležitosti
V rámci veřejné části zasedání irské předsednictví spolu s Komisí informovalo o 17. zasedání konference smluvních stran Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci (UNCCD COP17). Uvedené zasedání se uskutečnilo ve dnech 17. až 28. srpna 2026 v Mongolsku a bylo prvním ze tří zasedání konferencí smluvních stran úmluv z Ria, která se konají v letošním roce.
V rámci veřejné části zasedání irské předsednictví a Komise informovaly Radu o výsledcích 70. zasedání Mezinárodní velrybářské komise, které se ve dnech 27. září až 2. října 2026 konalo v Austrálii.
Rakousko s podporou Česka a Estonska v rámci veřejně projednávaného bodu poukázalo na to, že je v zájmu malých výrobců a vnitřního trhu zapotřebí zjednodušit rozšířenou odpovědnost výrobce podle nařízení o obalech a obalových odpadech.
Litva s podporou Estonska, Finska, Lotyšska a Polska vyzvala ve veřejné části k tomu, aby byla úmluva z Espoo uvedena do souladu s prioritami obranné připravenosti Evropy.
Polsko s podporou Bulharska, Česka, Estonska, Itálie, Litvy, Řecka a Slovenska poskytlo informace ohledně rozšířené odpovědnosti výrobce podle směrnice o čištění městských odpadních vod a ohledně spravedlivého uplatňování zásady „znečišťovatel platí“.
V rámci veřejné části zasedání poskytla Belgie informace o nutnosti jednotných evropských norem pro zdravotně nezávadné koncentrace metabolitů v pitné vodě.
