Skip to content

Mezinárodní dohody – úloha Rady

Jaká je úloha Rady, pokud jde o mezinárodní dohody se zeměmi, regiony a mezinárodními organizacemi mimo EU, a proč a jak EU tyto dohody uzavírá.

Úkoly Rady v souvislosti s mezinárodními dohodami

Rada EU hraje při sjednávání a uzavírání dohod klíčovou roli. Je zapojena do všech fází celého procesu – od udělení mandátu k jednání vyjednavači (obvykle Komisi) až po zmocnění k podpisu dohody a přijetí konečného rozhodnutí o souhlasu EU s tím, aby byla dohodou vázána.

Rozhodnutí týkající se mezinárodních dohod přijímá Rada zpravidla na základě hlasování kvalifikovanou většinou. V oblastech, ve kterých by pro přijetí legislativního aktu EU byla požadována jednomyslnost (např. v oblasti daní), nebo u určitých druhů smluv (např. v případě smluv o přidružení) však rozhoduje jednomyslně.

Úlohy orgánů EU při sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod a procesní kroky jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

Na přípravě, sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod se podílí celá řada přípravných orgánů Rady, včetně Výboru stálých zástupců (tzv. Coreper), Výboru pro obchodní politiku a pracovních skupin zaměřených na konkrétní geografické oblasti nebo oblasti politik.

Proč EU uzavírá mezinárodní dohody

Mezinárodní dohody mají pro EU zásadní význam, neboť jí umožňují prosazovat unijní hodnoty na světové scéně. Jejich prostřednictvím EU usiluje o dosažení svých politických cílů, prosazuje své ekonomické zájmy a v neposlední řadě posiluje svůj globální vliv.

Mezinárodní dohody se mohou týkat jak komplexních oblastí, jako je obchod, spolupráce a rozvoj, tak konkrétních témat, například rybolovu, cel, dopravy, vědy a technologií apod.

Posilují mezinárodní spolupráci a jsou základním nástrojem pro udržení stability, předvídatelnosti, bezpečnosti a spravedlnosti na celém světě. Pomáhají zachovat mezinárodní řád založený na pravidlech, neboť stanovují společná pravidla a normy.

Členské státy jednají v rámci Evropské unie jednotně, díky čemuž má EU při uzavírání dohod se třetími stranami větší vyjednávací sílu.

Druhy mezinárodních dohod

EU dosud sjednala a uzavřela více než 1 000 dohod jak s konkrétními zeměmi mimo EU (nebo se skupinami takových zemí), tak s mezinárodními organizacemi, jako je WTO nebo OSN.

Mezi nejběžnější druhy dohod, které EU uzavírá, patří:

  • dohody o přidružení
  • dohody o volném obchodu
  • dohody o hospodářském partnerství
  • dohody o partnerství a spolupráci

EU může uzavírat mezinárodní dohody pod podmínkou, že uzavření takovéto dohody:

  • je stanoveno ve Smlouvách
  • je nezbytné k dosažení jednoho z cílů unijní politiky uvedených ve Smlouvách
  • je stanoveno v právně závazném aktu EU
  • by mohlo ovlivnit společná pravidla nebo změní rozsah jejich působnosti

Mezinárodní dohody uzavřené Unií jako právnickou osobou jsou pro její orgány a členské státy závazné.

Jsou nedílnou součástí práva Unie a tvoří samostatnou kategorii, která je oddělena jak od primárního práva (tj. Smluv EU), tak od práva sekundárního (nařízení a směrnice). Jejich právní účinnost je vyšší než právní účinnost sekundárního práva, které tudíž musí být s mezinárodními dohodami v souladu.

Pozastavení platnosti mezinárodních dohod

Na základě návrhu Komise nebo vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku může Rada v konkrétních situacích přijmout rozhodnutí o částečném nebo úplném pozastavení uplatňování mezinárodní dohody nebo o jejím ukončení. Jako příklad lze uvést:

  • pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem v reakci na plošnou invazi na Ukrajinu (2022)
  • pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Běloruskem v reakci na hybridní útoky Lukašenkova režimu (2021)
  • částečné pozastavení dohody o spolupráci se Sýrií v reakci na porušování lidských práv ze strany syrského režimu (2011)
  • pozastavení některých částí dohody z Cotonou se Zimbabwe z důvodu přetrvávajících obav ohledně dodržování lidských práv, demokracie a právního státu (2010)

Další informace

Naposledy aktualizováno: 23. února 2026