"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Na začátku zasedání před ministry zemí EU prostřednictvím videokonference krátce vystoupil ministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kuleba a informoval je o nejnovějším vývoji na místě a o dramatických dopadech ruské agrese na civilní obyvatelstvo v této zemi a potravinové zabezpečení na celém světě.
Rusko se snaží zničit Ukrajinu a ukrajinský národ a zároveň vyvolat světovou potravinovou a energetickou krizi. Ministři se jednomyslně shodli na tom, že je zapotřebí i nadále pevně stát při Ukrajině a poskytovat jí v jejím boji za svobodu a nezávislost veškerou naši podporu. Ukrajina potřebuje více zbraní a my je poskytneme. Proto jsem navrhl další tranši Evropského mírového nástroje, v jejímž rámci bude rozděleno dalších 500 milionů eur. O tomto návrhu bylo dnes dosaženo politické dohody.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rada bude na základě společného návrhu Komise a vysokého představitele pokračovat v práci na omezujících opatřeních, včetně opatření k odstranění mezer a k zamezení tomu, aby přijatá opatření byla obcházena. Vysoký představitel zdůraznil, že sankce EU fungují a mají na ruské hospodářství závažný dopad.
EU bude Ukrajinu i nadále podporovat při provádění programu reforem v rámci její evropské perspektivy poté, co jí Evropská rada nedávno udělila status kandidátské země. Příští zasedání Rady přidružení EU–Ukrajina by se mělo konat dne 5. září 2022.
Rada jednala o vztazích EU s Latinskou Amerikou a Karibikem.
Země Latinské Ameriky a Karibiku byly vážně zasaženy negativními důsledky ruské útočné války vůči Ukrajině, zejména rostoucími cenami a nedostatkem potravin, hnojiv a energie.
Latinská Amerika a Karibik jsou nicméně i nadále velmi důležitým partnerem EU v řadě oblastí. Z tohoto důvodu se Rada dohodla na posílení těchto „dalších transatlantických vztahů“ a na tom, že je třeba dosáhnout ve vztazích mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku kvalitativního posunu.
Ministři zdůraznili, že je důležité a naléhavé dokončit a finalizovat síť obchodních dohod a dohod o přidružení, a to přednostně s Mexikem a Chile.
Rada se dohodla na uspořádání zasedání ministrů zahraničních věcí EU–CELAC v Buenos Aires v říjnu 2022 během dočasného předsednictví Argentiny v CELAC.
Digitální diplomacie
Rada jednala o digitální diplomacii a schválila závěry k tomuto tématu.
Vysoký představitel zdůraznil, že EU si připravuje další nástroj zahraniční politiky na podporu své geopolitické úlohy a ambicí v globální technologické hře o moc.
Dnes schválené závěry uvádějí, jaké záměry má EU na tomto poli: aktivně prosazovat regulační model EU vytvářením koalic v digitálních otázkách, rozvíjet programy odborné přípravy tak, aby se z jejich absolventů stali „digitální diplomaté“, a posilovat koordinaci s OSN a dalšími mnohostrannými subjekty.
V této souvislosti a jako první konkrétní krok otevře EU v San Franciscu specializovanou kancelář EU s cílem posílit digitální diplomacii EU v USA a s USA.
Aktuální dění
Ministři EU si vyměnili názory na obnovení zasedání Rady přidružení s Izraelem, která se od roku 2012 nekonají. Dohodli se na opětovném svolání zasedání a zahájení práce na stanovení postoje EU. Postoj EU k procesu na Blízkém východě se od závěrů Rady z roku 2016 vyjadřujících podporu dvoustátnímu řešení nezměnil.
Rada rovněž jednala o vývoji v Tunisku před ústavním referendem dne 25. července. Ministři zdůraznili, že je důležité, aby Tunisko pokročilo směrem k institucionálnímu normálu a zachovalo si demokratické uspořádání. Základním kamenem jakéhokoli důvěryhodného ústavního procesu a dlouhodobé stability je inkluzivní vnitrostátní dialog.
Ministři se rovněž zabývali situací na Srí Lance a v Demokratické republice Kongo.
Rusko se snaží zničit Ukrajinu a ukrajinský národ a zároveň vyvolat světovou potravinovou a energetickou krizi. Ministři se jednomyslně shodli na tom, že je zapotřebí i nadále pevně stát při Ukrajině a poskytovat jí v jejím boji za svobodu a nezávislost veškerou naši podporu. Ukrajina potřebuje více zbraní a my je poskytneme. Proto jsem navrhl další tranši Evropského mírového nástroje, v jejímž rámci bude rozděleno dalších 500 milionů eur. O tomto návrhu bylo dnes dosaženo politické dohody.
