Rada pro zahraniční věci, 14. listopadu 2022

Hlavní výsledky

Agrese Ruska vůči Ukrajině

V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na agresi Ruska vůči Ukrajině.

Před jednáním Rady informoval ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prostřednictvím videokonference ministry zemí EU o nejnovějším vývoji na místě a aktuálních prioritách Ukrajiny.

Rada znovu potvrdila, že pokud jde o podporu Ukrajině, je Unie i nadále jednotná, a jednala o pokračující vojenské podpoře této země. V tomto ohledu ministři uvítali rozhodnutí o zahájení vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny s cílem poskytnout výcvik nejméně 15 000 ukrajinských vojáků.

Ministři rovněž jednali o celkovém přístupu k Rusku.

Budeme pokračovat v izolaci Ruska na mezinárodní úrovni a ukládat vůči Rusku omezující opatření. Jsme připraveni pokračovat v posilování omezujících opatření vůči Rusku a zaměřit se na zapojení třetích zemí, zejména těch, které mu poskytují zbraně a vojenskou podporu, což je Írán a Bělorusko.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Rada se zaměřila na zajištění odpovědnosti za porušování mezinárodního práva a válečné zločiny spáchané na Ukrajině, na úzkou spolupráci s NATO a partnery po celém světě při obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech a na posílení odolnosti EU – zejména pokud jde o energetickou bezpečnost a kritickou infrastrukturu – proti hybridním hrozbám Ruska a manipulaci s informacemi.

color: inherit; EU podporuje občanskou společnost, obránce lidských práv a nezávislé sdělovací prostředky v Rusku i mimo něj. Nicméně její bezprostřední podpora se zaměřuje na pomoc Ukrajině, aby byla schopna odolávat zvýšeným systematickým útokům Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu.

Rada se rovněž zabývala otázkou potravinového zabezpečení. Černomořská obilná iniciativa pomohla obnovit přepravu obilovin z ukrajinských černomořských přístavů a dále snížit ceny potravin na globální úrovni. Mezinárodní společenství musí nyní zajistit její fungování i po uplynutí původní konečné lhůty 19. listopadu 2022.

Velká jezera

Rada jednala o možných prvcích nového přístupu EU k oblasti Velkých jezer v Africe.

Oblast Velkých jezer je geostrategickým ohniskem, v němž je přítomno mnoho výzev i příležitostí. Má potenciál stát se motorem rozvoje celého afrického kontinentu.

Ministři se shodli na tom, že strategii EU pro tuto oblast je třeba obnovit již na prosincovém zasedání Rady pro zahraniční věci, a podpořit tak tento region při přechodu od napětí k důvěře, od nezákonného obchodování k legálnímu obchodu a od konkurence k regionální integraci.

Západní Balkán

Ministři si vyměnili názory na západní Balkán a vyjádřili znepokojení nad četnými krizemi, které v tomto regionu hrozí, a nad bezprostředním škodlivým dopadem agrese Ruska vůči Ukrajině.

Otřesy této války zasahují i západní Balkán. V reakci na to posilujeme svou angažovanost, jelikož západní Balkán zůstává naší geostrategickou prioritou. Trvám na základní tezi, že budoucnost západního Balkánu je v EU. To je naše sdělení před příštím summitem EU – západní Balkán, který se bude konat 6. prosince 2022. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Vysoký představitel informoval ministry o svém zapojení jakožto zprostředkovatele dialogu mezi Bělehradem a Prištinou s premiérem Kurtim a prezidentem Vučićem s cílem zmírnit zbytečné a kontraproduktivní napětí mezi Kosovem a Srbskem. Zdůraznil, že se jedná o nejzávažnější krizi od roku 2013 a obě strany musí urychleně prokázat, že jsou připraveny nalézt cestu ke snížení napětí. Není přijatelné, aby kterákoli ze stran porušila nebo ignorovala své povinnosti v oblasti uvedeného dialogu.

Ministři se shodli na tom, že obě strany dialogu musí prokázat větší flexibilitu a že je třeba dosáhnout včasného a jasného pokroku. Kosovští Srbové se musí vrátit do státních institucí. Kosovské orgány musí projevit větší flexibilitu, pokud jde o poznávací značky, a bezodkladně pracovat na provádění dohody o přidružení/společenství obcí, v nichž většinu tvoří Srbové.

Rada rovněž jednala o hybridních hrozbách namířených proti tomuto regionu a odsoudila útok proti Albánii i útok na IT infrastrukturu Černé Hory, k němuž došlo v srpnu. Ministři se dohodli na zintenzivnění spolupráce EU s partnery v oblasti kybernetické obrany a na jejich podpoře.

Aktuální dění

Ministři EU si vyměnili názory na Írán a nezmírněnou represivní reakci veřejných orgánů na nespokojenost veřejnosti. V této souvislosti Rada přijala omezující opatření vůči 29 osobám a třem subjektům vzhledem k jejich podílu na smrti Mahsy Amíníové a násilné reakci na nedávné demonstrace v této zemi. Ministři Írán rovněž vyzvali, aby přestal poskytovat zbraně, které Rusko používá k brutálním útokům proti ukrajinskému lidu.

• Írán: EU přijala další sankce vůči pachatelům závažného porušování lidských práv (tisková zpráva, 14. listopadu 2022)

Rada rovněž jednala o Libanonu a prohlubujícím se politickém vakuu v této zemi. Zásadní význam má, aby země urychleně dokončila prezidentské volby, zahájila hospodářské reformy, které měly proběhnout již před dlouhou dobou, a získala mezinárodní podporu. Rada za účelem odblokování současné patové politické situace nevyloučila žádnou možnost, tedy ani případné sankce.

Další rozhodnutí Rady

Rada uložila další omezující opatření vzhledem k přetrvávající hrozbě, kterou představuje šíření a používání chemických zbraní.

• Chemické zbraně: EU uložila další omezující opatření vůči deseti osobám a jednomu subjektu (tisková zpráva, 14. listopadu 2022)

Rada přijala závěry Rady o ženách, míru a bezpečnosti.

• Závěry Rady o ženách, míru a bezpečnosti (14. listopadu 2022)

Před zahájením zasedání Rady vedli ministři zahraničních věcí EU neformální diskusi s vedoucí představitelkou běloruských demokratických sil Svjatlanou Cichanouskou a znovu potvrdili solidaritu EU s běloruským lidem.

Rada rovněž bez rozpravy přijala body uvedené na seznamu nelegislativních bodů „A“.