"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na agresi Ruska vůči Ukrajině.
Před jednáním Rady informoval ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prostřednictvím videokonference ministry zemí EU o nejnovějším vývoji na místě a aktuálních prioritách Ukrajiny.
Rada znovu potvrdila, že pokud jde o podporu Ukrajině, je Unie i nadále jednotná, a jednala o pokračující vojenské podpoře této země. V tomto ohledu ministři uvítali rozhodnutí o zahájení vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny s cílem poskytnout výcvik nejméně 15 000 ukrajinských vojáků.
Ministři rovněž jednali o celkovém přístupu k Rusku.
Budeme pokračovat v izolaci Ruska na mezinárodní úrovni a ukládat vůči Rusku omezující opatření. Jsme připraveni pokračovat v posilování omezujících opatření vůči Rusku a zaměřit se na zapojení třetích zemí, zejména těch, které mu poskytují zbraně a vojenskou podporu, což je Írán a Bělorusko.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rada se zaměřila na zajištění odpovědnosti za porušování mezinárodního práva a válečné zločiny spáchané na Ukrajině, na úzkou spolupráci s NATO a partnery po celém světě při obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech a na posílení odolnosti EU – zejména pokud jde o energetickou bezpečnost a kritickou infrastrukturu – proti hybridním hrozbám Ruska a manipulaci s informacemi.
color: inherit;
EU podporuje občanskou společnost, obránce lidských práv a nezávislé sdělovací prostředky v Rusku i mimo něj. Nicméně její bezprostřední podpora se zaměřuje na pomoc Ukrajině, aby byla schopna odolávat zvýšeným systematickým útokům Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu.
Rada se rovněž zabývala otázkou potravinového zabezpečení. Černomořská obilná iniciativa pomohla obnovit přepravu obilovin z ukrajinských černomořských přístavů a dále snížit ceny potravin na globální úrovni. Mezinárodní společenství musí nyní zajistit její fungování i po uplynutí původní konečné lhůty 19. listopadu 2022.
Sankce EU v reakci na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině (Infografika)
Velká jezera
Rada jednala o možných prvcích nového přístupu EU k oblasti Velkých jezer v Africe.
Oblast Velkých jezer je geostrategickým ohniskem, v němž je přítomno mnoho výzev i příležitostí. Má potenciál stát se motorem rozvoje celého afrického kontinentu.
Ministři se shodli na tom, že strategii EU pro tuto oblast je třeba obnovit již na prosincovém zasedání Rady pro zahraniční věci, a podpořit tak tento region při přechodu od napětí k důvěře, od nezákonného obchodování k legálnímu obchodu a od konkurence k regionální integraci.
Západní Balkán
Ministři si vyměnili názory na západní Balkán a vyjádřili znepokojení nad četnými krizemi, které v tomto regionu hrozí, a nad bezprostředním škodlivým dopadem agrese Ruska vůči Ukrajině.
Otřesy této války zasahují i západní Balkán. V reakci na to posilujeme svou angažovanost, jelikož západní Balkán zůstává naší geostrategickou prioritou. Trvám na základní tezi, že budoucnost západního Balkánu je v EU. To je naše sdělení před příštím summitem EU – západní Balkán, který se bude konat 6. prosince 2022.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Vysoký představitel informoval ministry o svém zapojení jakožto zprostředkovatele dialogu mezi Bělehradem a Prištinou s premiérem Kurtim a prezidentem Vučićem s cílem zmírnit zbytečné a kontraproduktivní napětí mezi Kosovem a Srbskem. Zdůraznil, že se jedná o nejzávažnější krizi od roku 2013 a obě strany musí urychleně prokázat, že jsou připraveny nalézt cestu ke snížení napětí. Není přijatelné, aby kterákoli ze stran porušila nebo ignorovala své povinnosti v oblasti uvedeného dialogu.
Ministři se shodli na tom, že obě strany dialogu musí prokázat větší flexibilitu a že je třeba dosáhnout včasného a jasného pokroku. Kosovští Srbové se musí vrátit do státních institucí. Kosovské orgány musí projevit větší flexibilitu, pokud jde o poznávací značky, a bezodkladně pracovat na provádění dohody o přidružení/společenství obcí, v nichž většinu tvoří Srbové.
Rada rovněž jednala o hybridních hrozbách namířených proti tomuto regionu a odsoudila útok proti Albánii i útok na IT infrastrukturu Černé Hory, k němuž došlo v srpnu. Ministři se dohodli na zintenzivnění spolupráce EU s partnery v oblasti kybernetické obrany a na jejich podpoře.
Aktuální dění
Ministři EU si vyměnili názory na Írán a nezmírněnou represivní reakci veřejných orgánů na nespokojenost veřejnosti. V této souvislosti Rada přijala omezující opatření vůči 29 osobám a třem subjektům vzhledem k jejich podílu na smrti Mahsy Amíníové a násilné reakci na nedávné demonstrace v této zemi. Ministři Írán rovněž vyzvali, aby přestal poskytovat zbraně, které Rusko používá k brutálním útokům proti ukrajinskému lidu.
Rada rovněž jednala o Libanonu a prohlubujícím se politickém vakuu v této zemi. Zásadní význam má, aby země urychleně dokončila prezidentské volby, zahájila hospodářské reformy, které měly proběhnout již před dlouhou dobou, a získala mezinárodní podporu. Rada za účelem odblokování současné patové politické situace nevyloučila žádnou možnost, tedy ani případné sankce.
Další rozhodnutí Rady
Rada uložila další omezující opatření vzhledem k přetrvávající hrozbě, kterou představuje šíření a používání chemických zbraní.
Před zahájením zasedání Rady vedli ministři zahraničních věcí EU neformální diskusi s vedoucí představitelkou běloruských demokratických sil Svjatlanou Cichanouskou a znovu potvrdili solidaritu EU s běloruským lidem.
Rada rovněž bez rozpravy přijala body uvedené na seznamu nelegislativních bodů „A“.
Budeme pokračovat v izolaci Ruska na mezinárodní úrovni a ukládat vůči Rusku omezující opatření. Jsme připraveni pokračovat v posilování omezujících opatření vůči Rusku a zaměřit se na zapojení třetích zemí, zejména těch, které mu poskytují zbraně a vojenskou podporu, což je Írán a Bělorusko.
