Rada pro zahraniční věci, 17. října 2022

Hlavní výsledky

Rada přijala řadu důležitých rozhodnutí, jimiž se posiluje odhodlání EU, pokud jde o podporu Ukrajiny proti ruské agresi a prosazování míru a stability v oblasti jižního Kavkazu, jakož i lidských práv v Íránu.

Agrese Ruska vůči Ukrajině

V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Před jednáním Rady ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prostřednictvím videokonference krátce informoval ministry zemí EU o nejnovějším vývoji na místě a aktuálních prioritách Ukrajiny.

Vladimir Putin prohrává po politické i morální stránce. Přesto však pokračuje v eskalaci, mimo jiné i prostřednictvím nerozlišujících útoků na civilní cíle po celé Ukrajině, jak jsme viděli dnes ráno. Věnovali jsme rovněž pozornost hlasování, které proběhlo na Valném shromáždění OSN minulý týden. Tímto hlasováním se potvrdila mezinárodní izolace Ruska. Nemůžeme to však považovat za samozřejmost, a proto musíme pokračovat v naší trojí strategii, která spočívá v podpoře Ukrajiny, vyvíjení tlaku na Rusko a řešení širšího dopadu války, neboť tato válka má dopad na celý svět. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Ministři byli informováni o vojenské eskalaci a probíhajících útocích v Kyjevě a přijali důležitá rozhodnutí. Dohodli se na zřízení vojenské pomocné mise EU na podporu ukrajinských ozbrojených sil. V rámci mise bude na území EU vycvičeno přibližně 15 000 vojáků. Ministři se rovněž dohodli, že v rámci Evropského mírového nástroje přidělí dalších 500 milionů eur na financování dodávek pro ukrajinské obranné síly, čímž celková unijní vojenská pomoc Ukrajině dosáhne výše 3,1 miliardy eur.

Rada byla rovněž informována o nově zjištěných masových zvěrstvech a o zprávách o systematických únosech dětí z Ukrajiny ruskými silami. V této souvislosti zdůraznila, že boj proti beztrestnosti musí být posílen.

• Ukrajina: EU zřídila vojenskou pomocnou misi pro další podporu ukrajinských ozbrojených sil
• Ukrajina: Rada se dohodla na další pomoci v rámci Evropského mírového nástroje

Vztahy EU–Čína

Rada opět potvrdila mnohostranný přístup EU k Číně coby partnerovi, s nímž musí EU spolupracovat, silnému konkurentovi a systémovému rivalovi.

Členské státy EU plně podporují pokračující spolupráci v otázkách, které jsou předmětem zájmu EU, například v oblasti změny klimatu, přičemž je třeba zabránit tomu, aby se ze závislosti stala zranitelnost.

Ministři zdůraznili, že EU musí posílit svou vnitřní odolnost a spolupracovat s mezinárodními partnery.

Aktuální dění

Ministři EU si vyměnili názory na Írán a přijali omezující opatření vůči 11 osobám a 4 subjektům, které jsou spojeny se smrtí Mahsy Amíníové a násilným potlačováním pokojných protestů.

Jsme otřeseni dosud nevyjasněným zabitím Mahsy Amíníové a brutálními zásahy bezpečnostních sil proti demonstrantům, kteří nadále umírají rukou bezpečnostních sil nebo jsou těmito silami zadržováni. Všichni ministři vyjádřili hluboké znepokojení nad těmito skutečnostmi. […] Chci tímto apelovat na íránskou vládu, aby toto násilí okamžitě zastavila, propustila zadržené osoby a umožnila běžné internetové služby a tok informací. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Ministři se rovněž zabývali informacemi o tom, že Rusko ve válce na Ukrajině používá bezpilotní letouny, které mu údajně dodává Írán.

• Írán: EU uvalila sankce na pachatele závažného porušování lidských práv

Ministři krátce diskutovali o volbách, které se konaly dne 2. října v Bosně a Hercegovině. Podle zpráv OBSE/ODIHR byly volby celkově pluralitní a řádně uspořádané, ale byla při nich patrná nedůvěra ve veřejné instituce a argumentace vyvolávající etnické rozkoly. Z důvodu údajných rozsáhlých volebních podvodů musí být konečné výsledky ještě potvrzeny.

S cílem udržet směřování této země do EU doporučila Komise minulý týden udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země za předpokladu, že vláda a zákonodárné orgány přijmou na všech úrovních řadu kroků, přičemž nejvyšší prioritou bude uskutečnění reforem.

Rada rovněž jednala o Libanonu a potvrdila, že je i nadále mimořádně znepokojena socioekonomickou situací v zemi a neschopností jeho politických sil pokračovat v tolik potřebných reformách. Ministři vyzvali libanonské orgány, aby do konce měsíce zvolily nového prezidenta, a uvítali dohodu mezi Libanonem a Izraelem o vymezení jejich námořních hranic.

Pokud jde o Etiopii, ministři zdůraznili, že situace na místě nebyla ještě nikdy tak špatná, a to z vojenského i humanitárního hlediska, a že jediným udržitelným řešením konfliktu je řešení politické.

• Etiopie: prohlášení vysokého představitele jménem EU k intenzivním bojům v severní části země

Další rozhodnutí Rady

Rada rozhodla o vyslání až 40 odborných pozorovatelů EU na arménskou stranu mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem, aby sledovali situaci v regionu, analyzovali ji a podávali o ní zprávy.

• Arménie a Ázerbájdžán: EU zřizuje monitorovací kapacitu podél mezinárodních hranic

Rada přijala rozhodnutí, kterým se prodlužuje platnost omezujících opatření proti ISIL (Dá'iš) a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny, o další rok, konkrétně do 31. října 2023.

• ISIL (Dá’iš) a al-Káida: EU prodloužila omezující opatření o další rok

Rada schválila závěry o přezkumu obchodu a udržitelnosti.

• Závěry Rady o přezkumu obchodu a udržitelnosti