"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na agresi Ruska vůči Ukrajině.
Před jednáním Rady ukrajinský ministr zahraničních věcíDmytro Kuleba prostřednictvím videokonference krátce informoval ministry zemí EU o nejnovějším vývoji na místě a aktuálních prioritách Ukrajiny. Ministři jej ujistili, že společné úsilí EU bude pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba.
Rada se zabývala summitem EU–Ukrajina, který se má konat dne 3. února a bude prvním summitem od začátku ruské útočné války a prvním summitem s Ukrajinou jako kandidátskou zemí. Ministři poté jednali o další vojenské podpoře EU určené Ukrajině.
Dnes jsme dosáhli politické dohody o sedmé tranši vojenské podpory ve výši 500 milionů eur a o dodatečném opatření pomoci v hodnotě 45 milionů eur na výcvik ukrajinských sil v rámci vojenské výcvikové mise EUMAM Ukraine. Celková vojenská podpora v rámci Evropského mírového nástroje tak dosahuje 3,6 miliardy eur.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři vyjádřili podporu ukrajinské iniciativě usilující o spravedlivý mír, přičemž zdůraznili, že je důležité pro tuto iniciativu zajistit co nejširší globální podporu a že trvají na jejích klíčových prvcích, jimiž jsou: nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu proti agresi Ruska.
Na závěr ministři jednali o možnostech mechanismu odpovědnosti. EU podporuje v této záležitosti činnost Organizace spojených národů, a to i v rámci Valného shromáždění OSN, a zdůrazňuje, že je důležité zachovat zásadní úlohu Mezinárodního trestního soudu v mezinárodním trestním soudnictví.
Ministři vyjádřili velkou podporu zřízení úřadu mezinárodního žalobce v Haagu coby prvnímu kroku.
Neformální rozhovor s palestinským premiérem Mohammadem Shtayyehem
Ministři zahraničních věcí zemí EU vedli během oběda neformální výměnu názorů s palestinským premiérem Mohammadem Shtayyehem o aktuálním stavu dvoustranných vztahůa o možných způsobech, jak je dále posílit, a to na úrovni ministrů.
Premiér Shtayyeh informoval ministry o situaci na místě a o pokračujícím napětí. Ministři potvrdili, že EU podporuje ochranu životaschopnosti řešení založeného na existenci dvou států, a jednali o významu jasného harmonogramu pro konání vnitrostátních palestinských voleb a dosažení pokroku v plnění palestinského plánu reforem.
Sahel a pobřežní země západní Afriky
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na oblast Sahelu a pobřežních zemí západní Afriky, která potvrdila, že navzdory zhoršující se bezpečnostní a politické situaci tento region zůstává pro EU prioritou.
V návaznosti na rozhodnutí o zřízení nové vojenské partnerské mise v Nigeru, která má být zahájena v únoru 2023, se Rada dohodla na vypracování koncepce řešení krize s cílem nabídnout pobřežním státům Guinejského zálivu konkrétní zapojenía cílený výcvik a podporu. EU rovněž nasadí v delegacích EU vojenské poradce, aby toto úsilí řídili.
Rada odsoudila brutální potlačení protestů a popravy, k nimž dochází v Íránu, a vyjádřila trvalou podporu právu Íránců protestovat na obranu svých základních lidských práv. Rada tehdy na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření na základě stávajícího režimu sankcí uvalených na Írán v souvislosti s lidskými právy, doplnila 18 osob a 19 subjektů. Patří mezi ně vysoce postavení činitelé Íránské revoluční gardy, pracovníci sdělovacích prostředků a politického aparátu.
Rada zřídila novou plnohodnotnou civilní misi v Arménii (EUMA Armenia), která bude mít až 100 zaměstnanců pro sledování situace na místě a podávání situačních zpráv, čímž přispěje k bezpečnosti a budování důvěry mezi arménskými a ázerbájdžánskými orgány.
Ministři poté jednali o tragickém vývoji v Afghánistánu a o dalších omezeních vůči afghánským ženám a dívkám. Rada posuzuje důsledky tohoto vývoje, mimo jiné prostřednictvím stávajících nebo dodatečných mechanismů pro pohnání Tálibánu k odpovědnosti za porušování lidských práv.
V neposlední řadě vysoký představitel informoval Radu o dialogu o normalizaci vztahů mezi Kosovem* a Srbskem, a zejména o misi zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu Miroslava Lajčáka, vykonané* v Kosovu a Srbsku společně s náměstkem ministra zahraničí USA a poradci pro zahraniční politiku vedoucích představitelů Francie, Německa a Itálie s cílem pokračovat v jednáních o návrhu na normalizaci vztahů.
V Radě rovněž proběhla výměna názorů na Venezuelu, Černou Horu a Etiopii.
Rada rovněž bez rozpravy přijala body uvedené na seznamu nelegislativních bodů „A“.
*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Dnes jsme dosáhli politické dohody o sedmé tranši vojenské podpory ve výši 500 milionů eur a o dodatečném opatření pomoci v hodnotě 45 milionů eur na výcvik ukrajinských sil v rámci vojenské výcvikové mise EUMAM Ukraine. Celková vojenská podpora v rámci Evropského mírového nástroje tak dosahuje 3,6 miliardy eur.