"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na agresi Ruska vůči Ukrajině.
Před jednáním Rady ukrajinský ministr zahraničních věcíDmytro Kuleba prostřednictvím videokonference krátce informoval ministry zemí EU o nejnovějším vývoji na místě a aktuálních prioritách Ukrajiny.
Ministři jednali o nejnovějším vývoji, zejména o systematických útocích na civilní obyvatelstvo a pokračujícím využívání zimního období Ruskem při vedení války.
„1,5 milionu lidí v Oděse je po útocích dronů z Ruska v tuto chvíli bez elektrické energie. V oblasti se teplota pohybuje kolem 0 °C.
Je zřejmé, že Putin záměrně připravuje miliony Ukrajinců o vodu, elektřinu a topení a snaží se tak nechat mrazivé podmínky na Ukrajině působit, dokud ji nepřiměje se vzdát.
To lze označit za zločin proti lidskosti; jsme zde svědky válečných zločinů. [...] Odvaha ukrajinského lidu si jistě zaslouží úctu, ale ještě více než úctu a uznání ukrajinský lid potřebuje podporu.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rada jednala o tom, jak pomoci Ukrajině opravit její energetický systém a jak zvýšit vývoz elektřiny z EU na Ukrajinu, a o práci EU na zajištění odpovědnosti za ruské zločiny spáchané během války na Ukrajině.
Rada jednala o probíhající práci na devátém balíčku sankcí vůči Kremlu kvůli eskalaci jeho agrese vůči Ukrajině.
Írán
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na Írán s ohledem na nejnovější vývoj v zemi i mimo ni.
Rada odsoudila nepřijatelné represe proti probíhajícím protestům a stejně tak zhoršující se situaci v oblasti lidských práv, vojenskou spolupráci Íránu s Ruskem, včetně dodávek bezpilotních letounů nasazených Ruskem v jeho agresivní válce proti Ukrajině. Ministři se rovněž zaměřili na vyhlídky na obnovení společného komplexního akčního plánu JCPOA a na regionální bezpečnost. Rada schválila závěry týkající se těchto záležitostí.
Rada přijala další sankce vůči Íránu za pokračující porušování lidských práv v zemi a za pomoc, kterou Írán poskytl Rusku v jeho agresi vůči ukrajinskému lidu.
V neposlední řadě vysoký představitel informoval ministry o aktuálním stavu společného komplexního akčního plánu JCPOA.
Společný komplexní akční plán se, jak pochopíte, nachází ve velmi obtížné situaci. Mám však za to, že neexistuje lepší možnost než JCPOA, pokud chceme zajistit, aby Írán nevyvíjel jaderné zbraně. To je i nadále v našem vlastním zájmu, a proto se stále domnívám, že musíme oddělit sankce týkající se lidských práv a poskytování zbraní Rusku od jaderného programu. Navzdory skutečnosti, že dohoda o jaderném programu uvízla na mrtvém bodě a že eskalace íránského jaderného programu vzbuzuje velké obavy, musíme se i nadále co nejvíce angažovat ve snaze tuto dohodu oživit.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Aktuální dění
Rada přezkoumala monitorovací kapacitu EU v Arménii, která dokončí svou činnost dne 19. prosince. V zájmu zachování důvěryhodnosti EU jakožto zprostředkovatele dialogu mezi Arménií a Ázerbájdžánem bude od 20. prosince do Arménie vyslán tým, který přispěje k plánování možné civilní mise, jež má být v případě dohody zahájena v roce 2023.
Rada poté jednala o zhoršující se situaci mezi Kosovem* a Srbskem, kde nejnovější incidenty potvrzují znepokojivou sestupnou spirálu dvoustranných vztahů, a dohodla se na možných krocích s cílem pokusit se zmírnit napětí v severním Kosovu.
Od srpna zažíváme začarovaný cyklus konfrontací, provokací a reakcí, který v posledních několika dnech eskaloval a vedl k závažným bezpečnostním incidentům, včetně útoku na naši misi EULEX a kosovskou policii. Zátarasy blokující silnice a ozbrojení lidé v ulicích nejsou něčím, co jsme schopni přijmout od partnerů, kteří usilují o evropskou budoucnost.
Tato situace se musí změnit. Musí být odstraněny zátarasy a obnoven klid.
Rada jasně vyzvala obě strany, aby se zdržely násilí a provokativních akcí.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Vysoký představitel navrhl ministrům, aby misi EULEX dále posílili, a požádal zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu Miroslava Lajčáka, aby navštívil tento region před zasedáním Evropské rady s cílem posoudit situaci a informovat vedoucí představitele EU.
„Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
V Radě rovněž proběhla výměna názorů na Moldavskou republiku, jižní sousedství, lidská práva, Tunisko a Global Gateway.
Závěry Rady a rozhodnutí
Rada schválila závěry o Íránu, Jemenu a paktu pro civilní SBOP.
Rada se dohodla na zvýšení finančního stropu Evropského mírového nástroje o 2 miliardy EUR v roce 2023. Rovněž se shodla na tom, že v případě potřeby lze strop zvýšit o dalších 3,5 miliardy EUR do roku 2027.
Rada s ohledem na pokračující vývoj balistických raket v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN uložila omezující opatření vůči Korejské lidově demokratické republice.
Rada prodloužila mandát civilní mise EU zaměřené na budování kapacit (EUCAP Somálsko), vojenské výcvikové mise EU (EUTM Somalia), jakož i mandát jedné z vojenských námořních operací EU (Atalanta) do 31. prosince 2024.
Platnost omezujících opatření EU vůči osobám a subjektům odpovědným za ohrožení míru, bezpečnosti či stability v Mali nebo za bránění úspěšnému završení politické transformace v Mali či její podrývání byla prodloužena do 14. prosince 2023.
Další body „A“
Rada rovněž bez rozpravy přijala body uvedené na seznamech nelegislativních bodů „A“.
„1,5 milionu lidí v Oděse je po útocích dronů z Ruska v tuto chvíli bez elektrické energie. V oblasti se teplota pohybuje kolem 0 °C. Je zřejmé, že Putin záměrně připravuje miliony Ukrajinců o vodu, elektřinu a topení a snaží se tak nechat mrazivé podmínky na Ukrajině působit, dokud ji nepřiměje se vzdát. To lze označit za zločin proti lidskosti; jsme zde svědky válečných zločinů. [...] Odvaha ukrajinského lidu si jistě zaslouží úctu, ale ještě více než úctu a uznání ukrajinský lid potřebuje podporu.