"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Neformální výměna názorů s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem
Ministři vedli prostřednictvím videokonference neformální výměnu názorů s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem se zaměřením na agresi Ruska vůči Ukrajině, situaci na Blízkém východě a přístup k Číně a indicko-tichomořskému regionu.
Účastníci se shodli na tom, že transatlantická jednota má i nadále zásadní význam pro řešení současných výzev, přičemž konkrétně je naléhavě třeba přijmout opatření jak v souvislosti s Ukrajinou, tak i se situací na Blízkém východě, zejména v zájmu prosazování trvalého míru mezi Izraelem a Palestinou na základě dvoustátního řešení.
Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině
Po on-line vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby, který své protějšky z EU informoval o nejnovějším vývoji na Ukrajině a o současných ukrajinských prioritách, jednala Rada pro zahraniční věci o agresi Ruska.
Během následující rozpravy ministrů přijala Rada rozhodnutí o přidělení 5 miliard eur v rámci Evropského mírového nástroje na vojenskou podporu Ukrajiny. Nový specializovaný Fond pomoci Ukrajině zvýší předvídatelnost vojenské podpory ze strany EU a bude se i nadále řídit především potřebami Ukrajiny.
Ministři zemí EU se rovněž dohodli na finalizaci sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv vůči osobám a subjektům odpovědným za vraždu Alexeje Navalného.
Rada poté jednala o možnostech, jak využít mimořádné příjmy z ruských aktiv imobilizovaných v EU v důsledku sankcí.
Při dnešním jednání jsem si ujasnil, že existuje silná podpora pro využití těchto příjmů, tohoto neočekávaného zisku na podporu Ukrajiny. Jakým způsobem? K vojenské podpoře, k navýšení zdrojů Evropského mírového nástroje a rovněž na podporu rozvoje ukrajinského obranného průmyslu.
Hodlám předložit tento návrh rozhodnutí Rady a spolupracovat s Komisí s cílem schválit nařízení Rady tak, aby členské státy mohly projednat konkrétní návrh před zasedáním Evropské rady.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
V neposlední řadě si ministři vyměnili názory na ruské prezidentské volby, které se konaly ve dnech 15. až 17. března ve velmi omezeném prostředí, kdy byla voličům znemožněna skutečná volba a byli vystaveni systematickým vnitřním represím. V prohlášení EU-27 vydaném těsně před zasedáním Rady odsoudila EU nezákonné uspořádání tzv. „voleb“ na územích Ukrajiny dočasně okupovaných Ruskem.
Rada pro zahraniční věci vedla výměnu názorů věnovanou Bělorusku se zaměřením na otázku, jak může EU ve větší míře reagovat na situaci v oblasti lidských práv a podpořit běloruskou občanskou společnost a demokratickou opozici, a na problematiku účasti Běloruska na útočné válce Ruska proti Ukrajině.
Rada vyjádřila znepokojení nad neustále se zhoršující vnitřní situací, kdy represe dosahují bezprecedentní úrovně, situace v oblasti lidských práv se zhoršuje a porušování občanských a politických práv běloruského lidu nemá konce.
Ministři potvrdili, že Bělorusko je pro EU i nadále jednou z priorit, a znovu naléhavě vyzvali režim, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil všechny politické vězně.
V souladu s postupným přístupem EU je EU připravena přijmout další omezující a cílená opatření.
Rada pro zahraniční věci poté jednala o situaci na Blízkém východě, a zejména v Pásmu Gazy.
Ministři jednali o soustavně se zhoršující humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde podle nedávné zprávy Světového potravinového programu hrozí naprosté většině obyvatelstva vyhladovění.
Rada se rovněž krátce zabývala iniciativou Kypru k otevření humanitárního námořního koridoru. Vysoký představitel zdůraznil, že kyperskou námořní trasu je třeba rozvíjet, avšak že více pozemních tras a otevření dalších hraničních přechodů musí zajistit také Izrael.
Jednali jsme rovněž o sankcích vůči Hamásu a vůči extremistickým osadníkům. [...] Na rozdíl od předchozího zasedání Rady pro zahraniční věci bylo takové jednání tentokrát možné. Na pracovní úrovni byl dohodnut solidní kompromis a já doufám, že v toto duchu budeme pokračovat až do brzkého úplného přijetí.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
V Radě rovněž proběhla výměna názorů věnovaná dohodě o přidružení mezi EU a Izraelem. Tato dohoda je výslovně založena na hodnotách, jež EU a Izrael sdílejí, jako je dodržování lidských práv, právní stát a demokracie.
Ministři uvedli, že se zájmem očekávají další jednání s Izraelem s cílem hovořit o situaci v Gaze, a někteří z nich navrhli opětovně pozvat na některé z příštích zasedání Rady izraelského ministra zahraničních věcí a nového předsedu vlády Palestinské správy.
Aktuální dění
V rámci bodu „Aktuální dění“ si ministři vyměnili názory na Arménii/Ázerbájdžán, Niger a Haiti.
V souvislosti s Haiti ministři vyjádřili silnou podporu pokračujícímu úsilí o zajištění životaschopné, inkluzivní a udržitelné politické transformace pod haitským vedením. Zdůraznili rovněž, že je třeba, aby se toto politické úsilí urychleně projevilo hmatatelnými zlepšeními na místě.
Vysoký představitel zdůraznil, že je důležité neprodleně rozmístit mnohonárodní misi na podporu bezpečnosti schválenou Radou bezpečnosti OSN.
EU zkoumá možnosti, jak podpořit širší cíle mnohonárodní mise prostřednictvím svých nástrojů spolupráce.
Závěry Rady
Rada schválila závěry o environmentální diplomacii.
Při dnešním jednání jsem si ujasnil, že existuje silná podpora pro využití těchto příjmů, tohoto neočekávaného zisku na podporu Ukrajiny. Jakým způsobem? K vojenské podpoře, k navýšení zdrojů Evropského mírového nástroje a rovněž na podporu rozvoje ukrajinského obranného průmyslu. Hodlám předložit tento návrh rozhodnutí Rady a spolupracovat s Komisí s cílem schválit nařízení Rady tak, aby členské státy mohly projednat konkrétní návrh před zasedáním Evropské rady.