Bělorusko
EU podporuje běloruský lid. Odsuzuje porušování lidských práv v Bělorusku, hybridní útoky Běloruska proti EU a jeho zapojení do válečné agrese Ruska vůči Ukrajině.
Zfalšované volby v roce 2020 a porušování lidských práv
EU neuznává výsledky běloruských prezidentských voleb, které se konaly 8. srpna 2020, a nepovažuje je za svobodné ani spravedlivé. Má za to, že Alexandr Lukašenko postrádá jakoukoli demokratickou legitimitu.
Rada v letech 2020 až 2025 několikrát vyjádřila znepokojení nad porušováním lidských práv v Bělorusku a opakovaně podpořila demokratické právo běloruského lidu zvolit si prezidenta prostřednictvím nových svobodných a spravedlivých voleb bez vnějšího vměšování.
Politika EU vůči Bělorusku se řídí závěry Rady ze dne 19. února 2024, v nichž EU znovu zdůraznila, že běloruský lid neochvějně podporuje na jeho cestě ke svobodnému, demokratickému, svrchovanému a nezávislému Bělorusku, jež bude součástí mírové a prosperující Evropy.
EU je vážně znepokojena:
- zhoršující se situací v oblasti lidských práv v Bělorusku,
- pokračujícím pronásledováním a zastrašováním všech složek běloruské společnosti,
- bezprecedentní úrovní represí a omezení politické účasti,
- opatřeními, která mají dopad na národní identitu Běloruska.
V reakci na kroky Běloruska uvalila EU na tuto zemi sankce. Jejich účelem je vyvinout tlak na běloruské politické vedení a přimět je, aby upustilo od dalšího násilí a represí, propustilo všechny politické vězně a další nespravedlivě zadržované osoby a zahájilo skutečný a inkluzivní národní dialog s celou společností.
Zapojení do války Ruska proti Ukrajině
Od 24. února 2022 je Lukašenkův režim komplicem válečné agrese Ruska vůči Ukrajině.
EU důrazně odsuzuje pokračující podporu, kterou Lukašenkův režim poskytuje vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině, a vyzývá Bělorusko, aby od těchto kroků upustilo a dodržovalo své mezinárodní závazky.
Bělorusko přispívá k válečné agresi vůči Ukrajině různými způsoby, mimo jiné tím, že:
- umožňuje Rusku odpalovat balistické střely z běloruského území,
- umožňuje přepravu ruského vojenského personálu a těžkých zbraní, tanků a vojenských transportérů,
- umožňuje ruským vojenským letadlům průlet běloruským vzdušným prostorem na Ukrajinu,
- poskytuje stanice pro doplnění paliva,
- skladuje na svém území ruské zbraně a vojenské vybavení.
V reakci na kroky Běloruska přijala EU od března 2022 řadu individuálních i ekonomických opatření, která jsou obdobná jako sankce přijaté vůči Rusku.
Hybridní útoky proti EU
Narušení vzdušného prostoru
EU odsuzuje zesílené hybridní útoky Běloruska proti EU a jejím členským státům a narušování vzdušného prostoru EU v roce 2025. Tato narušení představují závažná bezpečnostní rizika, zejména pro civilní letectví. Jejich cílem je destabilizovat členský stát EU a zastrašit evropské občany.
Tyto útoky jsou prováděny v rámci širší cílené hybridní kampaně spolu s dalšími akcemi, které zahrnují státem podporované převaděčství migrantů.EU vyzývá běloruský režim, aby od všech těchto činností neprodleně upustil.
Zneužívání migrantů pro politické účely
Poté, co v Bělorusku došlo k politickým otřesům a EU přijala omezující opatření, začalo Bělorusko v červnu 2021 organizovat lety a interní přesuny s cílem usnadnit tranzit migrantů do EU – nejprve do Litvy a poté do Lotyšska a Polska. EU odsuzuje veškeré pokusy třetích zemí o zneužívání lidí k politickým účelům.
V následujících letech, a zejména po plošné ruské invazi na Ukrajinu, zůstal migrační tlak na východní hranici vysoký. Počet nedovolených překročení hranic je nicméně poměrně nízký.
V reakci na hybridní kampaň Běloruska proti EU Rada rozšířila rozsah sankcí vůči Bělorusku vzhledem k účelovému využívání migrantů (listopad 2021) a narušování vzdušného prostoru v Litvě a dalším hybridním činnostem ovlivňujícím členské státy EU (v prosinci 2025).
Podpora běloruského lidu
Jakmile Bělorusko zahájí přechod k demokracii, poskytne EU okamžitou i dlouhodobou podporu, aby této zemi pomohla stabilizovat její ekonomiku, reformovat její instituce a přinést prospěch jejím občanům a společnosti.
V zájmu usnadnění efektivních hospodářských reforem, zvýšení odolnosti, posílení růstového potenciálu a podpory tvorby pracovních míst je EU připravena mobilizovat pro Bělorusko investiční balíček ve výši až 3 miliard eur.
Komplexní plán hospodářské podpory demokratickému Bělorusku bude realizován prostřednictvím široké škály politických a finančních nástrojů. Tyto nástroje posílí podpůrné programy mezinárodních finančních institucí, zejména Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. EU očekává, že až jednou v Bělorusku dojde k přechodu k demokracii, zvýší podporu této zemi rovněž Mezinárodní měnový fond a Světová banka.
Od srpna 2020 zvýšila EU finanční podporu, která je určena běloruskému lidu. Z finanční pomoci EU mají přímý prospěch občané, neboť posiluje občanské iniciativy a nezávislá média, usnadňuje mobilitu a stipendia a podporuje malé a střední podniky a odvětví zdravotnictví a kultury.
EU své vztahy s Běloruskem přezkoumala a vzhledem ke spoluúčasti běloruského režimu na válečné agresi Ruska vůči Ukrajině přeorientovala svou pomoc na nestátní subjekty. Poskytuje běloruskému lidu významnou podporu v šesti klíčových oblastech: občanská společnost, lidská práva, nezávislá média, vzdělávání, kultura a malé a střední podniky v exilu.
Od roku 2020 dosáhla finanční pomoc EU běloruskému lidu poskytovaná prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) výše 200 milionů eur.
Sankce vůči běloruskému režimu
EU uvalila vůči Bělorusku rozsáhlé sankce v reakci na:
- zfalšované volby v roce 2020 a pokračující porušování lidských práv ze strany běloruských orgánů,
- zapojení běloruského režimu do vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině,
- hybridní útoky proti EU, včetně zneužívání migrantů k politickým účelům a narušování vzdušného prostoru.
Sankce EU vůči Bělorusku
Pozastavení účasti ve Východním partnerství
V letech 2014 až 2020 – před zfalšovanými volbami v srpnu 2020 – se vztahy mezi EU a Běloruskem mírně zlepšily.
V únoru 2016 Rada ocenila kroky, které Bělorusko podniklo ke zlepšení svých vztahů s EU, a rozhodla o zrušení některých tehdejších sankcí vůči Bělorusku.
V roce 2016 byl obnoven dialog EU a Běloruska o lidských právech a Bělorusko přijalo akční plán v oblasti lidských práv na období 2016–2019. V roce 2017 byla uzavřena jednání o partnerství v oblasti mobility a 1. července 2020 vstoupily v platnost dohody o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob.
Toto období lepších vztahů však skončilo poté, co před volbami konanými v srpnu 2020, v jejich průběhu a po nich v Bělorusku došlo k drastickému zhoršení celkové situace v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu.
Vzhledem k brutálním zásahům proti pokojným demonstrantům a pokračujícímu porušování lidských práv, jež následovaly po prezidentských volbách, omezila EU dvoustrannou spolupráci s běloruskými orgány a přijala vůči Bělorusku řadu sankcí.
V červnu 2021 oznámilo Bělorusko, že odstupuje od politiky Východního partnerství a pozastavuje dohodu s EU o zpětném přebírání osob, jakož i další zavedené struktury, jako je dialog EU a Běloruska o lidských právech.
V listopadu 2021 pozastavila EU dohodu s Běloruskem o zjednodušení vízového režimu.
Další informace:
Ochrana a prosazování lidských práv
Válka Ruska proti Ukrajině
Hybridní hrozby
Naposledy aktualizováno: 21. ledna 2026