"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci jednala o agresi Ruska vůči Ukrajině po vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby, který prostřednictvím videokonference informoval své protějšky z EU o nejnovějším vývoji na místě a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny, zejména pokud jde o systémy protivzdušné obrany a energetickou infrastrukturu.
V následné diskusi řada ministrů odsoudila ruské raketové útoky na civilní obyvatelstvo a nedávný útok na dětskou nemocnici v Kyjevě.
Rada se poté zaměřila na vojenskou podporu EU Ukrajině, přičemž byla zmíněna potřeba odblokovat podporu EU v rámci Evropského mírového nástroje. Pokud jde o využití neočekávaných zisků plynoucích z imobilizovaného ruského majetku, vysoký představitel informoval ministry EU o pokroku při prvním převodu 1,4 miliardy EUR, který se očekává na začátku srpna a který bude použit na financování nákupu prioritního vojenského vybavení (vzdušné obrany, dělostřeleckých systémů a munice), jakož i veřejných zakázek ukrajinského obranného průmyslu.
Rada poté jednala o dalších krocích v návaznosti na mírový summit, který se nedávno konal ve Švýcarsku. V této souvislosti vysoký představitel zdůraznil, že EU musí učinit více pro zapojení globálních partnerů po celém světě a že mírový program prezidenta Zelenského zůstává jediným skutečným mírovým plánem, který EU podporuje.
Jediný, kdo je pro válku, je Putin, který vyzývá k rozdělení a vydání Ukrajiny, což má být podmínkou jakýchkoli rozhovorů a jakéhokoli příměří. Každý den nám to připomíná tisíci raketových střel, dronů, bomb a další vojenskou ofenzívou. Pokud tedy chcete hovořit o válečné straně, mluvte o Putinovi, nikoli o Evropské unii.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Vysoký představitel rovněž oznámil, že neformální zasedání ministrů obrany a zahraničních věcí plánovaná na konec srpna se budou konat v Bruselu.
Evropská investiční banka
Během pracovního oběda vedli ministři zahraničních věcí zemí EU neformální výměnu názorů s prezidentkou Evropské investiční banky Nadiou Calviñovou.
Ministři uvítali skutečnost, že EIB hraje v oblasti bezpečnostního a obranného průmyslu stále větší úlohu, vyslovili se pro to, aby tento vývoj pokračoval, a vyzvali k poskytnutí krátkodobé podpory Ukrajině. Uvítali rovněž zvýšenou podporu ukrajinského energetického systému a podnikání ze strany skupiny EIB.
Prezidentka EIB také potvrdila závazek EIB přispívat k finanční stabilitě na Západním břehu Jordánu a podporovat program reforem Palestinské správy v souladu s podporou Komise.
Situace na Blízkém východě
Rada pro zahraniční věci jednala o vývoji na Blízkém východě, přičemž se zaměřila na situaci na místě včetně humanitární situace v Gaze a situaci rukojmích.
V Radě přednesli informace zvláštní zástupce EU pro lidská práva Olof Skoog a zvláštní zástupce EU pro mírový proces na Blízkém východě Sven Koopmans.
Po téměř deseti měsících (290 dnech) pokračuje válka v Gaze a my jsme svědky nových nucených evakuací vyčerpaných civilistů. V Gaze je více než 17 000 sirotků. Přístup humanitární pomoci, který byl vždy obtížný, nyní prakticky není možný.
V podstatě každý je v Gaze závislý na pomoci, bez níž je těžké přežít. 96 % obyvatel Gazy trpí akutním nedostatkem potravin. Můžete říkat, co chcete, ale je to příšerné a neúnosné a musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom tyto hrůzy ukončili. Ve jménu lidskosti.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Vysoký představitel konstatoval, že jednání o příměří a propuštění rukojmích bohužel nepřinesla pozitivní výsledek.
Během rozpravy ministři jednali o rizicích eskalace v regionu a o nejnovějším poradním stanovisku Mezinárodního soudního dvora. Jednali rovněž o tom, jak navázat na spolupráci s arabskými partnery a dalšími partnery směrem ke smysluplnému procesu směřujícímu k dvoustátnímu řešení.
V Radě také proběhla výměna názorů na to, jak nejlépe zvýšit podporu palestinské samosprávy ze strany EU, aby se zabránilo jejímu zhroucení, což by mělo nepříznivé důsledky pro Palestince i Izraelce. V této souvislosti Komise informovala ministry EU o politické a finanční pomoci EU palestinské samosprávě v podobě podstatného víceletého podpůrného balíčku, který podpoří program reforem palestinské samosprávy.
Závěrem Rada zhodnotila probíhající přípravy na zasedání Rady přidružení EU-Izrael.
Aktuální dění
V rámci aktuálních záležitostí proběhla v Radě výměna názorů na digitální diplomacii na základě nedávné zprávy o pokroku vypracované ESVČ a Komisí.
Závěry Rady a další rozhodnutí
Rada schválila závěry o zahájení dialogu o uvolnění vízového režimu s Arménií.
Rada rovněž prodloužila platnost omezujících opatření EU vzhledem k pokračujícím činnostem Ruské federace destabilizujícím situaci na Ukrajině do 31. ledna 2025 a zařadila čtyři osoby a dva subjekty na seznam týkající se závažného porušování lidských práv, včetně mučení a systematického a rozšířeného sexuálního a genderově podmíněného násilí.
