"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci vedla výměnu názorů zaměřenou na situaci na Blízkém východě, přičemž se nejprve zabývala příspěvkem EU k bezpečnosti a stabilizaci Gazy.
Naše dvě mise, které působí na místě, mohou rozšířit své operace: jedna z nich pomáhá na hraničních přechodech a druhá podporuje palestinskou policii. Obě mohou významně přispět k mírovému plánu a k mezinárodním stabilizačním silám, potřebujeme však souhlas izraelské strany.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
V této souvislosti se ministři zaměřili na mise SBOP EU (EUBAM Rafah a EUPOL COPPS), reformu Palestinské správy, humanitární pomoc a rekonstrukci. Několik ministrů se shodlo na tom, že by EU měla mít v těchto otázkách větší slovo.
Rada poté jednala o situaci v Sýrii rok po pádu Asadova režimu. Diskuse se zaměřila na stav transformace Sýrie a na to, jak by EU mohla lépe podporovat správu věcí veřejných, reformu bezpečnostního sektoru a obchod.
Asadův režim padl před rokem a Sýrie stále čelí obrovským výzvám. Sektářské násilí, nedostatečná inkluzivita, absence řádně fungujících institucí, právní stát – to jsou problémy, které stále přetrvávají. [...] Chtěla bych zde připomenout, že EU jako první zrušila sankce, aby této zemi pomohla s obnovou. Samotné zrušení sankcí však nepřináší hospodářskou prosperitu. Investoři musejí mít důvěru v právní systém; musejí si být jisti, že situace je stabilní a nevymkne se z ruky.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři jednali o potřebě přizpůsobit sankční režim EU vývoji situace a pokročit v novém politickém partnerství mezi EU a Sýrií.
S ohledem na nadcházející zasedání Rady přidružení EU–Libanon se Rada zabývala také situací v Libanonu.
Během pracovního oběda vedla Rada pro zahraniční věci výměnu názorů věnovanou dvoustranným vztahům mezi EU a Čínou, mimo jiné geoekonomickým vztahům a geopolitickým otázkám.
Čína stále více účelově využívá hospodářské vazby k dosažení politických zisků. Nedávno jsme společně s Komisí zveřejnili společnou strategii hospodářské bezpečnosti a máme v plánu diverzifikovat naše dodávky kritických nerostných surovin. Ministři dnes jednali o tom, jak můžeme lépe využít náš obchodní arzenál k posílení odolnosti Evropy. Žádná evropská země se nemůže Číně vyrovnat sama. Síla spočívá v jednotě.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Rada pro zahraniční věci jednala o agresi Ruska vůči Ukrajině. Před jednáním poskytl ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha prostřednictvím videokonference přehled o situaci na místě, včetně probíhajících diplomatických jednání, a o nejnaléhavějších prioritách Ukrajiny.
Máme dvě priority: vyvíjet větší tlak na Moskvu a zajistit větší podporu pro Kyjev. Evropa letos poskytuje Ukrajině vojenskou podporu v rekordní výši 27 miliard eur a rovněž jsme splnili závazek poskytnout 2 miliony dělostřeleckých nábojů. Je však také zřejmé, že v této době nelze ubírat na rychlosti. Musíme učinit více pro posílení obrany Ukrajiny a jejího vlivu při jednáních, zatímco Rusko mír nadále odmítá.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Následná diskuse ministrů evropské sedmadvacítky se nejprve zaměřila na bezpečnostní záruky EU pro Ukrajinu. Ministři si vyměnili názory na cíl zajistit Ukrajině silné postavení při probíhajících diplomatických jednáních.
Ministři jasně konstatovali, že jakákoli mírová dohoda musí zahrnovat silné bezpečnostní záruky. Vzhledem k tomu, že na Ukrajinu je vyvíjen tlak, aby se vzdala členství v NATO, bude právě toto jediná záruka, která může Rusku zabránit v opětovné invazi. EU přispěje svým dílem, mimo jiné prostřednictvím výcviku a podpory obranného průmyslu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři se před nadcházejícím prosincovým zasedáním Evropské rady zabývali také otázkou financování Ukrajiny v letech 2026–2027.
Dále se zaměřili na možnosti, jak zintenzivnit tlak na Rusko, zejména prostřednictvím opatření, jejichž účelem je narušit fungování stínové flotily, a opatření vůči těm, kdo umožňují její operace. V této souvislosti Rada přijala omezující opatření vůči devíti osobám a subjektům, které fungování stínové flotily umožňují.
Ministři se shodli na tom, že zaměření na ruskou stínovou flotilu by mělo zůstat klíčovou prioritou EU a že práce na zavedení dalších omezujících opatření vůči stínové flotile i subjektům, které její fungování umožňují, by měla pravidelně pokračovat.
Rada také uložila další omezující opatření namířená proti dvanácti osobám a dvěma subjektům s ohledem na pokračující hybridní činnosti Ruska, mezi něž patří zahraniční manipulace s informacemi a vměšování namířené proti EU a jejím členským státům a partnerům, a rozšířila oblast působnosti sankcí vůči Bělorusku s ohledem na nedávné případy narušení vzdušného prostoru v Litvě a dalších členských státech zasažených hybridními činnostmi Běloruska.
Rada přijala prohlášení Evropské unie a jejích členských států o plném využití rámce mezinárodního mořského práva v souvislosti s hrozbami „stínové flotily“ a ochranou kritické podmořské infrastruktury.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
V rámci bodu „Aktuální dění“ informovala vysoká představitelka ministry zahraničních věcí o eskalaci násilí ve východní části Demokratické republiky Kongo, včetně situace v oblasti Velkých jezer.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ Radu informoval Kypr o své kandidatuře na výkon předsednictví OBSE. Slovinsko upozornilo na nedávné zasedání se západoafrickými státy v rámci summitu EU a Africké unie, jemuž předsedalo jménem vysoké představitelky, a Rakousko ministry informovalo o nedávném zasedání Přátel západního Balkánu, které se uskutečnilo ve Vídni.
Rada přijala další sankce vůči třem osobám a jednomu subjektu odpovědným za násilí páchané gangy na Haiti.
Rada schválila závěry o „podpoře vzájemně prospěšných partnerství prostřednictvím lepšího financování, genderové rovnosti, celosvětového zdraví a obchodu“, v nichž je znovu zdůrazněn závazek EU k mezinárodním partnerstvím jako ústřednímu prvku její vnější činnosti, který přispívá k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby, globální stabilitě a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech.
Ministři potvrdili komplexní přístup uvedený v závěrech, zejména pokud jde o financování rozvoje, účinné provádění Strategie EU v oblasti celosvětového zdraví, prosazování genderové rovnosti a posílení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, jakož i posilování obchodní kapacity prostřednictvím pomoci na podporu obchodu.
Schválením těchto závěrů Rada potvrdila, že EU je připravena přizpůsobit svou vnější činnost měnícímu se globálnímu prostředí a zároveň zůstat spolu s členskými státy spolehlivým a zásadovým partnerem, a to i jako největší světový poskytovatel oficiální rozvojové pomoci. Vyzvala k účinnému provádění, měřitelnému dopadu, transparentnosti a odpovědnosti ve všech oblastech činnosti a k pokračující spolupráci s mezinárodními partnery a institucemi s cílem prosazovat udržitelný rozvoj, celosvětovou zdravotní bezpečnost, genderovou rovnost a inkluzivní obchod v souladu s Agendou 2030 a dalšími mezinárodními závazky.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Rada přijala závěry k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2026, v nichž znovu potvrdila, že jednoznačně podporuje uvedenou smlouvu, která je základním kamenem celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní, nezbytným základem pro proces jaderného odzbrojení a důležitým prvkem pro rozvoj využívání jaderné energie pro mírové účely. Před hodnotící konferencí čelí smlouva značným výzvám včetně oživení jaderné rétoriky, o čemž svědčí kroky Ruska v jeho neodůvodněné a protiprávní plošné válečné agresi proti Ukrajině.
