Arménie
Vztahy EU s Arménií vycházejí z dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií, která je v platnosti od roku 2021. EU je klíčovým partnerem arménského programu reforem a je v této zemi největším dárcem.
Východní partnerství
EU spolupracuje s Arménií v rámci evropské politiky sousedství a jejího východního regionálního rozměru, tj. Východního partnerství.
Dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií
Vztahy mezi EU a Arménií vycházejí z dohody o komplexním a posíleném partnerství, která byla podepsána v listopadu 2017 v rámci 5. summitu Východního partnerství.
Plně vstoupila v platnost v březnu 2021 poté, co ji ratifikovala Arménská republika, všechny členské státy EU a Evropský parlament.
Dohoda poskytuje Evropské unii a Arménii rámec pro další spolupráci ve prospěch arménských občanů.
Prostřednictvím této dohody se Arménie zavázala provádět komplexní program reforem zaměřený na demokracii, transparentnost a právní stát – zejména boj proti korupci, reformu soudnictví a posílení odpovědnosti státu vůči občanům a zajištění rovných hospodářských, pracovních a sociálních příležitostí pro všechny.
Tato dohoda rovněž umožnila užší spolupráci v odvětvích, jako je energetika, doprava, životní prostředí a obchod.
V prosinci 2025 přijaly EU a Arménie novou strategickou agendu pro partnerství EU–Arménie, která je významným krokem směrem k prohloubení politické, ekonomické a odvětvové spolupráce mezi oběma partnery.
- Dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií (Úřední věstník EU)
- EU a Arménie přijaly novou strategickou agendu pro prohloubení partnerství (Evropská komise)
- Východní partnerství
Rada partnerství
Rada partnerství je nejvyšší formální institucí zřízenou v rámci dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií a dohlíží na její provádění.
Šesté zasedání Rady partnerství EU–Arménie se uskutečnilo 2. prosince 2025. Rada přezkoumala provádění dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií a jednala o dvoustranném politickém dialogu týkajícím se reforem, demokracie, právního státu a lidských práv.
Dialog o vízovém režimu
Dohoda mezi EU a Arménií o zjednodušení vízového režimu vstoupila v platnost v lednu 2014. Tato dohoda snižuje vízové poplatky pro arménské občany a upouští od poplatků pro určité kategorie žadatelů.
V září 2024 zahájila EU s Arménií dialog o uvolnění vízového režimu s cílem podpořit Arménii v jejím dlouhodobém cíli dosáhnout bezvízového režimu s EU.
Proces normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů
Podpora míru
EU plně podporuje normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem založenou na vzájemném uznání svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic druhé strany v souladu s prohlášením z Almy-Aty z roku 1991.
EU již řadu let spolupracuje s oběma stranami a mezinárodními partnery na vytvoření podmínek pro trvalý mír, a to za osobního zapojení předsedů Evropské rady a prostřednictvím soustavného úsilí vysokých představitelů pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zvláštních zástupců EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii.
V srpnu 2025 EU uvítala zahájení procesu mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a podpis politického prohlášení. Tato dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem představuje významný průlom směřující k ukončení několik desetiletí trvajícího konfliktu.
EU je připravena investovat do propojení regionu a jeho plného otevření, ze kterého bude mít prospěch v první řadě obyvatelstvo rozdělené dědictvím konfliktů a které přiblíží tento region udržitelnému míru, stabilitě a prosperitě.
- Společné prohlášení předsedy Evropské rady Costy a předsedkyně Evropské komise von der Leyenové k zahájení procesu mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a k prohlášení prezidenta Alijeva a premiéra Pašinjana ve Washingtonu DC (tisková zpráva, 8. srpna 2025)
- Arménie/Ázerbájdžán: prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie k zahájení procesu mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem (tisková zpráva, 8. srpna 2025)
- Zvláštní zástupkyně EU pro jižní Kavkaz (Evropská služba pro vnější činnost)
Civilní mise v Arménii
EU v Arménii v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) zřídila dvě civilní mise:
- civilní misi v Arménii (EUMA)
- partnerskou misi EU v Arménii (EUPM Armenia)
Civilní mise v Arménii (EUMA)
Rada se na zřízení civilní mise v Arménii (EUMA) dohodla dne 23. ledna 2023. Cílem mise je přispět k vytvoření:
- stability v pohraničních oblastech Arménie a Ázerbájdžánu
- důvěry na místě
Vyslání mise EUMA vychází z rozhodnutí Rady ze dne 17. října 2022 o vyslání odborných pozorovatelů EU na arménskou stranu mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem, aby sledovali situaci v regionu, analyzovali ji a podávali o ní zprávy.
Mandát mise je platný do února 2027.
- Arménie: Rada prodloužila o další dva roky mandát civilní mise EU (tisková zpráva, 30. ledna 2025)
- Mise EU v Arménii (EUMA)
Partnerská mise EU v Arménii (EUPM Armenia)
Rada se na zřízení partnerské mise EU v Arménii (EUPM Armenia) dohodla dne 21. dubna 2026. Mise byla zahájena 13. července 2026 a podporuje Arménii při řešení hybridních výzev, jako jsou:
- kybernetické hrozby
- zahraniční manipulace s informacemi a vměšování
- nezákonné finanční toky
Mise EUPM Armenia byla zřízena na žádost arménské vlády a odráží pevné odhodlání EU podporovat odolnost této země a její demokratické instituce.
Její počáteční mandát činí dva roky.
Obchodní vztahy mezi EU a Arménií
V roce 2025 byla EU třetím největším obchodním partnerem Arménie s podílem 11,3 % na celkovém obchodu Arménie se zbožím, 7,9 % na jejím vývozu a 13,5 % na jejím dovozu.
Do EU Arménie vyváží především průmyslové zboží a těžební produkty.
EU poskytuje arménským společnostem finanční prostředky, odbornou přípravu a podporu vývozu na nové trhy prostřednictvím iniciativy EU4Business. Od roku 2009 bylo společnostem přiděleno více než 473 milionů eur, bylo podpořeno 25 000 podniků a vytvořeno 900 nových pracovních míst.
Dočasná obchodní opatření
Dne 24. září 2026 Rada v reakci na obchodní omezení, která nedávno zavedlo Rusko, formálně přijala dočasná opatření pro liberalizaci obchodu s některým zbožím pocházejícím z Arménie.
Toto nařízení pozastavuje dovozní cla na přibližně 80 % arménského vývozu do EU, což zahrnuje celou škálu produktů, včetně některého zemědělského zboží. Dotčené produkty představují téměř 99 % arménského vývozu čerstvého ovoce, zeleniny a rostlin do Ruska a více než 91 % arménského vývozu nápojů a lihovin.
Tato opatření budou platit po dobu dvou let od vstupu nařízení v platnost. Tento preferenční režim je spojen s určitými podmínkami. Zahrnuje ochranná opatření ve prospěch trhu EU, pokud bude mít dovoz nepříznivý vliv na producenty v EU.
Cílem nařízení je pomoci arménským vývozcům diverzifikovat vývoz do EU a posílit obchodní vztahy mezi EU a Arménií v souladu s cíli dohody o komplexním a posíleném partnerství.
Finanční pomoc
EU poskytuje Arménii významnou pomoc již od nabytí nezávislosti této země a je pro Arménii největším dárcem.
EU rovněž poskytuje technickou a finanční pomoc s cílem zajistit účinné provádění dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií.
Plán odolnosti a růstu
V dubnu 2024 oznámila EU plán odolnosti a růstu pro Arménii, který má podpořit nový program partnerství. Cílem je podpořit program socioekonomických reforem Arménie a podpořit regionální konektivitu.
Plán na období 2024–2027 má hodnotu 270 milionů eur a jeho cílem je mobilizovat investice do konektivity, odolnosti a rozvoje podnikání.
Plán odolnosti a růstu se zaměří na tyto priority:
- odolnost arménské společnosti
- investice do konektivity a podnikání
- přiblížení Arménie Evropě
Investice
EU podporuje Arménii investicemi zaměřenými na zlepšení života arménských občanů a posílení hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Příklady investičního financování ze strany EU:
- udržitelná, inovativní a konkurenceschopná ekonomika (prostřednictvím přímé podpory 30 000 malých a středních podniků)
- konektivita, socioekonomický rozvoj a severojižní koridor
- digitální transformace, inovace, věda a technologie
- energetická účinnost a ekologické autobusy
- odolnost v jižních regionech
V rámci strategie Global Gateway se očekává, že investice EU v Arménii dosáhnou 2,5 miliardy eur, což podpoří inkluzivní růst a konektivitu.
Reformy a společnost
EU podporuje socioekonomický rozvoj a reformy v Arménii prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.
Prostřednictvím svých fondů podporuje reformy demokratické správy v Arménii, právní stát a prosazování a ochranu lidských práv a základních svobod. Podporuje reformy v justiční oblasti, prosazuje nezávislost soudnictví a přispívá ke zlepšování infrastruktury.
Podporuje iniciativy občanské společnosti, které prosazují protikorupční reformy a působí jako „hlídací psi“ úřední moci v Arménii.
EU rovněž financuje lepší výměnu a tranzit energie mezi Arménií a Gruzií, částečně propojením Arménie s elektrickou sítí EU.
Humanitární pomoc
V důsledku vojenské operace Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu v září 2023 uprchlo do Arménie více než 121 000 karabašských Arménů.
Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vyvolal v regionu krizi vysídlování, v jejímž důsledku potřebují tisíce lidí základní podporu, jako je přístřeší, potravinová pomoc a přístup ke zdravotní péči.
EU nadále poskytuje humanitární podporu osobám vysídleným z Náhorního Karabachu. Od roku 2020 vyčlenila Evropská unie více než 40,4 milionu eur na humanitární pomoc spočívající v poskytnutí mimořádné podpory těmto postiženým osobám.
Humanitární pomoc ze strany EU zahrnuje potraviny, hygienické prostředky a domácí potřeby, víceúčelovou peněžní pomoc, přístřeší, vzdělávání v mimořádných situacích, zdravotní a psychosociální podporu a zdravotnické vybavení.
Humanitární operace EU podporují pomoc při včasné obnově s cílem pomoci lidem postiženým konfliktem obnovit své životy tím, že poskytují odbornou přípravu a podporují zahlcený vnitrostátní sociální systém při řešení základních potřeb nejzranitelnějších osob.
EU poskytuje financování humanitární pomoci v souladu s humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.
Podpora pro arménské ozbrojené síly
V letech 2024 až 2026 vyčlenila EU prostřednictvím Evropského mírového nástroje 30 milionů eur na podporu arménských ozbrojených sil.
Toto opatření pomoci má za cíl posílit logistické kapacity arménských ozbrojených sil a přispět k lepší ochraně civilního obyvatelstva v krizových a mimořádných situacích.
Dalším jeho cílem je posílit odolnost Arménie a urychlit interoperabilitu jejích ozbrojených sil pro případ možné budoucí účasti země na mezinárodních vojenských misích a operacích, včetně těch, které vysílá EU.
Další informace
Naposledy aktualizováno: 24. září 2026