"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Ministři EU si před říjnovým strategickým jednáním Evropské rady na toto téma vyměnili názory na bezpečnostní důsledky, které s sebou nese rozšířená Unie.
Jednání ministrů se zabývalo příležitostmi a výzvami rozšíření pro bezpečnost EU, včetně toho, jak mohou kandidátské země a potenciální kandidátské země přispět k posílení bezpečnosti a obrany EU.
Rozšíření je už po desetiletí nejúspěšnějším nástrojem zahraniční politiky EU. [...] Mnoho kandidátských zemí již nyní významně přispívá k naší bezpečnosti. Ukrajina samozřejmě představuje první obrannou linii Evropy proti ruské agresi. Moldavsko a naši partneři ze západního Balkánu přispívají k misím a operacím EU.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři se zaměřili na prioritní oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné spolupráce a na to, jak může proces přistoupení dále podpořit regionální stabilitu, normalizaci a dobré sousedské vztahy.
Dohodli se na prohloubení spolupráce v oblastï bezpečnosti a obrany s kandidátskými zeměmi v závislosti na jejich pokroku a sbližování s EU. Potvrdili rovněž význam strategické komunikace ohledně pozitivních aspektů rozšíření.
Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině a eskalující hybridní kampaň zaměřená na EU a členské státy
Po neformální výměně názorů s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou ministři zahraničí EU jednali o ruské válečné agresi vůči Ukrajině a o eskalující hybridní kampani zaměřené na EU a její členské státy.
Ministři dnes podpořili příměří mezi Ukrajinou a Ruskem v souvislosti s útoky na energetickou infrastrukturu, pokud se k němu Moskva připojí. Příměří však nemůže fungovat, pokud jej bude dodržovat pouze jedna strana. Panuje jasná shoda na tom, že nyní není doba na zmírňování tlaku na Moskvu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Jednání ministrů se zaměřila na reakci EU na intenzivnější hybridní akce Ruska, jakož i na její podporu Ukrajiny a tlak vyvíjený na Rusko.
Pokud jde o tlak na Rusko, Rada přijala historicky největší soubor zařazení na seznam, který se zaměřuje na téměř 1 600 osob a subjektů v ruském vojensko-průmyslovém komplexu, a 77 dalších zařazení na seznam zaměřených na osoby zapojené do protiprávních tzv. „voleb“ do ruské Státní dumy, které se konaly v září 2026 na dočasně okupovaných územích Ukrajiny.
Vysoká představitelka uvedla, že tlak na Rusko bude pokračovat prostřednictvím dalších sankcí – mimo jiné prostřednictvím 22. souboru omezujících opatření –, prosazování sankcí, opatření proti stínové flotile, přičítání hybridních útoků a kolektivní reakce na ně a lepšího sdílení zpravodajských informací.
Rada dále jednala o potřebě pracovat na urychleném provedení zákazu vstupu pro bývalé ruské bojovníky a o možnosti omezit pohyb ruských diplomatů a snížit počet ruských turistických víz.
Pro účely naší kolektivní reakce potřebujeme mechanismus pro konzultace a rychlé jednání. Proto v rámci naší Evropské bezpečnostní strategie navrhneme nouzový bezpečnostní protokol. Ten musí být doprovázen souborem nástrojů připravených k reakci.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Pokud jde o podporu Ukrajiny, vysoká představitelka uvítala rozhodnutí Ukrajiny přijmout nezbytné právní předpisy, které umožní zahájit jednání o dvou dalších tematických okruzích rozšíření. Rada rovněž jednala o nedostatku finančních prostředků Ukrajiny na rok 2027 a o tom, že je třeba, aby členské státy EU hrály vedoucí úlohu při podpoře finančních potřeb této země.
Ministři EU rovněž jednali o tom, jak zabránit návratu ruských a běloruských sportovců na mezinárodní sportovní soutěže pod ruskou nebo běloruskou vlajkou, a o možných opatřeních EU proti těm, kteří ničí ukrajinské kulturní dědictví.
Rada jednala o situaci na Blízkém východě, přičemž se zaměřila na nejnovější vývoj v Íránu a v oblasti Perského zálivu, zejména na otázku svobody plavby, a na Izrael a Palestinu.
Írán a Perský záliv
Rada se zabývala eskalujícím napětím v Perském zálivu a Rudém moři, včetně útoků proti Saúdské Arábii a narušení námořní bezpečnosti a svobody plavby, zejména v Hormuzském průlivu a v průlivu Báb al-Mandab. Ministři společně odsoudili nedávný útok Hútiů na letiště v Rijádu a zdůraznili, že je důležité zmírnit napětí, zachovat diplomatickou spolupráci s regionálními partnery a pokračovat v diplomatickém úsilí o dosažení výsledku na základě jednání.
Zdůraznili rovněž, že je třeba obnovit svobodu plavby v souladu s mezinárodním právem, mimo jiné prostřednictvím operací EU v oblasti námořní bezpečnosti, zejména operace EUNAVFOR ASPIDES, a jednali o potřebě posílit její schopnosti. V této souvislosti několik ministrů uvítalo iniciativu pod vedením EU, která se zavazuje chránit mezinárodní námořní trasy a odmítá protiprávní jednostranné poplatky, mýtné nebo omezení, které brání svobodě plavby.
Zachování otevřeného přístupu do Rudého moře je ve strategickém zájmu Evropy. Mezinárodní vody, tepny naší ekonomiky, musí zůstat otevřené všem, ne jen těm, kdo si mohou dovolit zaplatit.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři EU rovněž jednali o zhoršující se situaci v Jemenu. Zdůraznili, že je důležité podporovat mezinárodně uznanou jemenskou vládu, pokročit v úsilí o politické urovnání a řešit závažné humanitární potřeby v Jemenu a v oblasti Afrického rohu.
Ministři si vyměnili názory na situaci v Izraeli a Palestině před nadcházejícím volebním cyklem v daném regionu. V tomto ohledu vyjádřili politování nad odložením palestinských parlamentních voleb a zdůraznili důležitost kontaktů s palestinskou samosprávou s cílem zajistit, aby se volby mohly konat v blízké budoucnosti. Jednali rovněž o vývoji vztahů mezi EU a Izraelem v souvislosti s nadcházejícími izraelskými volbami.
EU je i nadále připravena tento proces podporovat, mimo jiné prostřednictvím naší volební pozorovatelské mise EU. Po 20 letech bez parlamentních voleb vyžadují palestinské instituce novou legitimitu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Obecněji Rada jednala o situaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Ministři vyjádřili hluboké znepokojení nad zoufalou humanitární situací v Pásmu Gazy a zdůraznili, že je třeba zajistit rychlý, bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci ve velkém měřítku, což jsou nezbytné podmínky pro dosažení pokroku při provádění komplexního mírového plánu. Jednali rovněž o zhoršující se situaci na Západním břehu Jordánu, včetně rozšiřování osad a násilí ze strany osadníků.
Ministři se rovněž zabývali situací v Libanonu a zopakovali, že EU podporuje svrchovanost a územní celistvost této země. Uvítali skutečnost, že byla prostřednictvím rozhodnutí Rady zřízena podpůrná mise EU v Libanonu (EUSM Libanon) s cílem posílit libanonské ozbrojené síly a vnitřní bezpečnostní síly a podpořit stabilitu v zemi.
V části věnované aktuálnímu dění se Rada zabývala situací v Gruzii. Vyjádřila vážné znepokojení nad oslabováním demokracie v této zemi, situací opozičních stran a prováděním právních předpisů týkajících se zahraničních agentů. Podrobnější diskuse o Gruzii se očekává na zasedání Rady pro zahraniční věci v lednu 2027.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ Belgie a Nizozemsko oslovily ministry ohledně Mezinárodního trestního soudu v souvislosti s omezujícími opatřeními vůči tomuto soudu a jeho soudcům, která nedávno oznámily Spojené státy.
Nizozemsko rovněž vzneslo otázku omezujících opatření EU týkajících se nadnárodní organizované trestné činnosti.
Francie zmínila Alžírsko v souvislosti s nedávno přijatými obchodními omezeními francouzského dovozu.
Kypr informoval ministry o memorandu o porozumění, které 10. července podepsaly Turecko a separatistický subjekt v okupovaných oblastech Kyperské republiky za účelem výstavby podmořského plynovodu pro přepravu zemního plynu.
Další rozhodnutí
Rada uložila omezující opatření vůči dalším třem osobám a čtyřem subjektům odpovědným za podporu programů Korejské lidově demokratické republiky v oblasti zbraní hromadného ničení a za porušování sankcí OSN.
Rada rozhodla o prodloužení mandátu mise na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq) do 31. října 2028.
Při zasedání Rady
Před zahájením zasedání Rady pro zahraniční věci se ministři EU zúčastnili diskuse během neformální pracovní snídaně věnované boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a strategickým komunikačním kampaním.
Dokumenty k zasedání
Přípravné dokumenty
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
