Timeline - Financing the climate transition

In 2025 they contributed €32.3 billion from public sources and mobilised an additional €9.3 billion in private finance to help developing countries combat climate change and adapt to its impacts.

The Council has published the figures, in preparation for the United Nations climate change conference of the parties (COP31 & CMA8), which will take place from 9 to 20 November in Antalya, Türkiye.

V roce 2024 Evropská unie a jejích 27 členských států přispěly z veřejných zdrojů na financování opatření v oblasti klimatu částkou 31,7 miliardy eur a mobilizovaly dodatečnou částku soukromých finančních prostředků ve výši 11 miliard eur, aby podpořily rozvojové země při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

Rada dnes tyto částky zveřejnila v rámci příprav na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30 a CMA 7), která se bude konat ve dnech 10. až 21. listopadu v brazilském Belému.

Rada schválila závěry o financování opatření v oblasti klimatu s ohledem na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2025 (COP30), která se bude konat ve dnech 10. až 21. listopadu 2025 v Belému.

Rada ve svých závěrech vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že rok 2024 byl podle zjištění uvedených ve zprávě Světové meteorologické organizace nazvané Aktualizace desetiletých prognóz v oblasti klimatu z roku 2025 nejteplejším rokem v zaznamenané historii.

V závěrech Rada také znovu potvrzuje závazek EU a jejích členských států k dosažení společného cíle, jímž je uvolnění 100 miliard USD ročně pro rozvojové země na financování opatření v oblasti klimatu, a vyzývá třetí země, aby k dosažení tohoto cíle také přispívaly.

V roce 2023 EU a její členské státy přispěly z veřejných zdrojů na financování opatření v oblasti klimatu částkou 28,6 miliardy eur a dále mobilizovaly soukromé financování ve výši 7,2 miliardy eur, aby pomohly rozvojovým zemím při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

Rada dnes tyto částky schválila v rámci příprav na 29. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP29), které se bude konat ve dnech 11. až 22. listopadu v ázerbájdžánském Baku.

Rada schválila závěry o financování opatření v oblasti klimatu před zasedáním Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) v ázerbájdžánském Baku (COP29).

Ve svých závěrech Rada rovněž zdůrazňuje, že EU a její členské státy jsou odhodlány splnit současný cíl, aby rozvinuté země do roku 2025 na financování opatření v oblasti klimatu společně mobilizovaly 100 miliard dolarů ročně.

V roce 2022 Evropská unie a jejích 27 členských států přispěly z veřejných zdrojů na financování opatření v oblasti klimatu částkou 28,5 miliardy eur a dále mobilizovaly soukromé financování ve výši 11,9 miliardy eur, aby podpořily rozvojové země při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

Rada dnes tyto částky schválila v rámci příprav na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP28), která se bude konat ve dnech 30. listopadu až 12. prosince v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.

Dne 23. října přijali ministři nařízení o vytvoření evropských zelených dluhopisů.

Nařízení stanoví jednotné požadavky na emitenty, kteří chtějí pro své dluhopisy, o nichž tvrdí, že jsou environmentálně udržitelné, používat označení „evropský zelený dluhopis“ (EuGB).

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o vytvoření evropských zelených dluhopisů (EuGB).

Cílem nového nařízení je zamezit tzv. „lakování nazeleno“ na trhu s dluhopisy. Emitenti dluhopisů budou moci prokázat, že financují zelené projekty v souladu s taxonomií EU, zatímco investoři budou moci snadněji identifikovat vysoce kvalitní zelené dluhopisy.

V roce 2021 se EU a její členské státy zavázaly poskytnout 23,04 miliardy eur na financování opatření v oblasti klimatu z veřejných zdrojů, aby podpořily rozvojové země při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

V rámci příprav na konferenci OSN o klimatu (COP27) v Šarm aš-Šajchu Rada tuto částku schválila. Uvedená částka vychází z podrobných pravidel EU pro vykazování prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, jež jsou stanovena v nařízení o správě.

V souvislosti s nadcházející konferencí OSN o změně klimatu (COP 27), která proběhne v Šarm aš-Šajchu, schválila Rada závěry, v nichž zdůraznila své pevné odhodlání zajistit financování opatření v oblasti klimatu.

Rada ve svých závěrech připomněla, že EU a její členské státy jsou největším poskytovatelem mezinárodních veřejných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu a od roku 2013 svůj příspěvek k financování těchto opatření na podporu rozvojových zemí více než zdvojnásobily. Dále Rada vyzvala i další dárce ke zintenzivnění jejich úsilí v tomto ohledu a očekává, že v roce 2023 bude dosaženo kolektivního cíle mobilizace prostředků na financování opatření v oblasti klimatu ve výši 100 miliard USD ročně.

Rada se dohodla na postoji k evropským zeleným dluhopisům, jež jsou jedním z hlavních nástrojů financování investic souvisejících s ekologickými technologiemi, účinným využíváním energie a zdrojů, jakož i s udržitelnou dopravní infrastrukturou a výzkumnou infrastrukturou.

Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí pro své environmentálně udržitelné dluhopisy nabízené investorům v Unii používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“, a zavádí systém registrace a rámec dohledu pro externí posuzovatele evropských zelených dluhopisů.

V roce 2020 se EU a její členské státy zavázaly poskytnout 23,39 miliardy eur na financování opatření v oblasti klimatu, a to s cílem pomoci rozvojovým zemím snižovat jejich emise skleníkových plynů a přizpůsobovat se dopadům změny klimatu.

Tuto částku, která vychází z nových a podrobnějších pravidel EU pro vykazování prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, schválila Rada v rámci příprav na konferenci OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow.

Rada před konferencí OSN o klimatu (COP26), jež se bude konat v Glasgow, schválila závěry o financování opatření v oblasti klimatu.

V závěrech Rada zdůrazňuje, že EU a její členské státy i nadále pevně podporují provádění cílů Pařížské dohody. Rada rovněž zdůraznila svůj závazek, že zvýší příspěvek na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu, a potřebu lépe mobilizovat soukromé finanční prostředky.

Rada vydala prohlášení, v němž vyzdvihla příspěvek EU k mobilizaci mezinárodních finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu.

Údaje z roku 2019 potvrzují, že EU je i nadále poskytovatelem největší části veřejných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu poskytovaných rozvojovým zemím; v roce 2019 přispěla částkou ve výši přibližně 22 miliard EUR a poskytované prostředky se od roku 2013 více než zdvojnásobily.

V prohlášení se rovněž zdůrazňuje, že EU je odhodlána urychlit ekologickou transformaci. Tuto prioritu odráží i plán EU na podporu oživení „Next Generation EU“ a dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027.

V uvedeném prohlášení Rada vyzývá všechny vnitrostátní, regionální a mnohostranné finanční instituce, aby pokračovaly v podpoře a posílily ji.

Příspěvky EU a jejích členských států, které mají rozvojovým zemím pomoci snižovat emise skleníkových plynů a vypořádat se s dopady změny klimatu se v roce 2019 dále zvýšily, a potvrdily tak setrvale rostoucí trend patrný od roku 2013.

Finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu poskytnuté EU a jejími členskými státy (včetně Spojeného království) činily v roce 2019 23,2 miliardy eur, což představuje 6,9% nárůst oproti roku 2018. Úhrnná částka za EU 27, ponížená o příspěvek Spojeného království, činila 21,9 miliardy eur, což ve srovnání s celkovou částkou za rok 2018 představuje nárůst o 7,4 %.

Příspěvek na opatření v oblasti klimatu je vnímán jako důležitý krok při provádění právně závazné dohody o změně klimatu, které bylo dosaženo v prosinci 2015 v Paříži.

Rada přijala nařízení stanovící klasifikační systém EU neboli „taxonomii“, která podnikům a investorům poskytne jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických činností, jež jsou považovány za environmentálně udržitelné.

Tato taxonomie investorům umožní přeorientovat své investice na udržitelnější technologie a podniky. Taxonomie bude mít zásadní význam pro schopnost EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a splnit cíle Pařížské dohody pro rok 2030. Jedním z těchto cílů je i snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, přičemž Komise odhaduje, že k jeho dosažení bude EU muset vyplnit investiční mezeru ve výši přibližně 180 miliard EUR ročně.

Uvedená iniciativa je součástí provádění akčního plánu pro udržitelné financování z roku 2018.

Velvyslanci při EU potvrdili politickou dohodu, jíž dosáhlo finské předsednictví Rady s Evropským parlamentem ohledně celounijního klasifikačního systému neboli taxonomie. Tato taxonomie poskytne podnikům a investorům společná pravidla pro určení toho, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné.

Taxonomie investorům umožní přeorientovat své investice k udržitelnějším technologiím a podnikům. Pro EU bude zásadní, aby se do roku 2050 stala neutrální z hlediska klimatu a aby dosáhla cílů Pařížské dohody pro rok 2030.

Rada přijala dvě nařízení, jejichž cílem je zajistit, aby bylo financování ekologičtější, a to v souladu s cíli Pařížské dohody o změně klimatu.

První reforma zavádí povinnost zveřejňovat informace o tom, jak finanční společnosti do svých investičních rozhodnutí začleňují environmentální, sociální a správní faktory.

V rámci druhé reformy vznikly nové typy referenčních hodnot, jejichž smyslem je poskytnout více informací o uhlíkové stopě investičního portfolia.

Velvyslanci při EU dali zelenou postoji Rady k návrhu na vytvoření jednotné taxonomie EU pro udržitelné hospodářské činnosti. V současné době neexistuje na úrovni EU nebo na světové úrovni žádný společný klasifikační systém, který by definoval, co se environmentálně udržitelnou hospodářskou činností rozumí.

Předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody ohledně návrhu zavádějícího povinnost transparentnosti, pokud jde o způsoby, jak finanční společnosti zahrnují do svých investičních rozhodnutí environmentální a sociální faktory a faktory v oblasti správy a řízení.

Předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody ohledně návrhu vytvářejícího novou kategorii referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice s cílem poskytovat více informací o uhlíkové stopě investičního portfolia.

Velvyslanci při EU potvrdili postoj Rady ke dvěma návrhům v rámci balíčku v oblasti udržitelnosti financí:

• jde o návrh zavádějící povinnost zveřejňovat informace o tom, jak finanční společnosti do svých investičních rozhodnutí začleňují environmentální, sociální a správní faktory;
• a o návrh vytvářející novou kategorii finančních referenčních hodnot s cílem poskytovat více informací o uhlíkové stopě investičního portfolia.

V květnu 2018 předložila Evropská komise balíček opatření v návaznosti na její akční plán pro financování udržitelného růstu. Balíček obsahuje 3 návrhy, jejichž cílem je:

• zavést jednotný klasifikační systém EU pro udržitelné hospodářské činnosti („taxonomii“),
• zlepšit požadavky na zveřejňování informací o tom, jak institucionální investoři začleňují environmentální, sociální a správní faktory do svých procesů posuzování rizik,
• vytvořit novou kategorii referenčních hodnot, které investorům pomohou porovnat uhlíkovou stopu svých investic.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování
• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti
• Návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem
• Legislativní návrhy Komise týkající se udržitelného financování