Digitální euro v kostce

Co by bylo digitální euro?

Digitální euro je projekt EU, jehož cílem je zavést digitální formu hotovosti. Jednalo by se o digitální měnu centrální banky vydanou Evropskou centrální bankou (ECB) a dostupnou všem v eurozóně.

Digitální euro by bankovky a mince doplňovalo, nikoli nahrazovalo. Lidem by to poskytlo další možnost volby při placení a zároveň by byla zachována hotovost jako způsob placení.

Veřejné vs. soukromé peníze

Pro pochopení toho, jak by digitální euro fungovalo, je důležité rozlišovat mezi penězi centrální banky a soukromými penězi.

Peníze centrální banky jsou veřejné peníze, neboť jsou vydávány centrální bankou a jako takové představují „veřejný statek“. Aktuálně jsou veřejnosti k dispozici především ve formě bankovek a mincí používaných k hotovostním platbám.

Soukromé peníze vytvářejí komerční banky. Zahrnují peníze uložené na bankovních účtech a používané pro každodenní platby, jako jsou platby kartou nebo online převody. V každodenním životě lidé pravidelně převádějí soukromé peníze na veřejné peníze (například výběrem hotovosti) a naopak.

Klíčové prvky digitálního eura

Proč potřebujeme digitální euro?

Zavedení digitálního eura je nezbytné k zajištění toho, aby euro i nadále zohledňovalo měnící se platební preference lidí, a k posílení strategické autonomie eurozóny.

Přizpůsobení se digitálním platbám

Nejčastěji používanou platební metodou v Evropě je i nadále hotovost. Lidé v eurozóně však stále více využívají platební karty, mobilní aplikace a online platby.

Peníze centrální banky existují v současnosti pouze ve fyzické podobě (hotovost) a nelze je přímo použít pro každodenní digitální platby. Digitální euro by tuto mezeru překlenulo tím, že by každému dalo možnost platit digitálně veřejnými penězi, které by garantovala ECB a které by byly k dispozici spolu s hotovostí.

Nákupní transakce se zbožím a službami v eurozóně

• Studie o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně (Evropská centrální banka)

Posílení otevřené strategické autonomie Evropy

Digitální platby v eurozóně jsou roztříštěné. Mnohé země (13 z 20) jsou při platbách kartou do značné míry závislé na mezinárodních schématech platebních karet. V důsledku toho jsou digitální platby v eurech často zpracovávány prostřednictvím infrastruktur umístěných mimo EU, související data jsou uložena v zemi mimo EU a poplatky jsou stanoveny v souladu s obchodními podmínkami definovanými mimo EU.

Digitální euro by nabídlo celoevropské platební řešení dostupné v celé eurozóně pod evropskou správou a provozované evropskými poskytovateli. Posílilo by odolnost platebního systému eurozóny a poskytlo by lidem vedle stávajících soukromých řešení i možnost evropské digitální platby.

Jak by digitální euro fungovalo?

Digitální euro by bylo navrženo tak, aby bylo snadno použitelné a známé. Bylo by podobné jiným digitálním platebním řešením.

Lidé by měli k digitálnímu euru přístup prostřednictvím zvláštního účtu v digitálních eurech nebo prostřednictvím digitální peněženky poskytované jejich bankou nebo jiným zprostředkovatelem. Zřízení a používání základní peněženky digitálního eura bude bezplatné.

S účtem v digitálních eurech a digitální peněženkou by lidé mohli podle konkrétního případu:

• platit v obchodech, a to jak online, tak osobně
• provádět platby mezi osobami, například posílat peníze přátelům nebo rodinným příslušníkům
• používat digitální euro online i offline, a to i bez internetového připojení

V zájmu zajištění finanční stability by byla omezena výše částky digitálního eura, kterou mohou fyzické osoby v daném okamžiku držet ve své peněžence. Tyto limity by zajistily, že se digitální euro bude používat především jako způsob placení, nikoli jako uchovatel hodnoty, a pomohly by předcházet rizikům pro finanční stabilitu.

Jak se digitální euro liší od platebních karet nebo mobilních platebních aplikací?

Digitální euro by platební karty ani mobilní platební aplikace nenahrazovalo. Doplňovalo by je tím, že by nabízelo další způsob digitální platby.

Mnoho digitálních plateb v eurozóně je v současnosti závislých na platebních systémech provozovaných mimo EU. Při použití těchto systémů mohou být platby provedené v eurech předtím, než se dostanou k prodávajícímu, zpracovávány prostřednictvím infrastruktur umístěných mimo EU. To znamená, že významné platební toky a související poplatky, jakož i osobní údaje o transakcích, zpracovávají mimoevropští poskytovatelé.

S digitálním eurem by se platby zpracovávaly uvnitř EU. Digitální euro by představovalo „veřejné“ peníze vydané ECB, která euro vydává a chrání. To by lidem umožnilo platit digitálně penězi centrální banky v celé eurozóně na základě jednotného evropského platebního řešení dostupného ve všech zemích eurozóny.

Debetní a kreditní karty a mobilní platební aplikace se naopak opírají o peníze soukromých bank vydané komerčními bankami a fungují prostřednictvím soukromých platebních schémat, která často zahrnují poplatky.

Jak se digitální euro liší od kryptoaktiv?

Digitální euro by nebylo kryptoaktivem.

Stejně jako v případě hotovosti by garantem digitálního eura byla ECB, instituce, která vydává a chrání euro. Jeho reálná hodnota by se rovnala hodnotě nominální: jedno digitální euro by mělo vždy přesně stejnou hodnotu jako jednoeurová mince.

Naproti tomu kryptoaktiva (např. kryptoměny) nejsou kryta ani spravována ústřední autoritou. Jejich hodnota může výrazně kolísat, takže jsou riziková a nestabilní. Neexistuje ani žádná záruka, že kryptoaktiva budou moci v případě potřeby být směněna za hotovost nebo použita jako způsob platby.

Legislativní proces pro zavedení digitálního eura

V červnu 2023 předložila Komise balíček týkající se jednotné měny. Ten obsahuje návrh, který stanoví právní rámec pro možné zavedení digitálního eura, jakož i doplňkový návrh týkající se jeho možné distribuce poskytovateli platebních služeb zřízenými podle práva členských států, jejichž měnou není euro.

Dne 19. prosince 2025 přijala Rada postoje ke klíčovým návrhům na posílení eura zavedením digitálního eura. Po odsouhlasení těchto postojů může Rada nyní zahájit jednání s Evropským parlamentem.

Až Evropský parlament a Rada přijmou návrh na vytvoření právního rámce, bude v konečném důsledku věcí ECB, aby rozhodla, zda digitální euro vydá. ECB nedávno uvedla, že by digitální euro mohlo začít fungovat do roku 2029.

Návrh týkající se přístupu k hotovosti

Balíček týkající se jednotné měny rovněž obsahuje návrh na posílení statusu hotovosti jako zákonného platidla. Na jeho základě by euro ve fyzické hotovosti muselo být obecně dostupné a přijímané jako platba za zboží a služby a k úhradě pohledávek, přičemž by existovaly přesně vymezené a řádně monitorované výjimky.

Dne 19. prosince 2025 se Rada dohodla na svém postoji, jehož cílem je tato pravidla vyjasnit, včetně toho, jak budou fungovat za existence digitálního eura, aby byl zajištěn soulad mezi oběma formami peněz centrální banky. Hlavní ustanovení návrhu mají tyto cíle:

• zajistit přijímání hotovosti jako způsobu placení v celé eurozóně
• zaručit, aby lidé měli přístup k hotovosti a měli možnost zvolit si upřednostňovaný způsob placení

• Jednotná měna: Rada se dohodla na postoji k digitálnímu euru a k posílení úlohy hotovosti (tisková zpráva, 19. prosince 2025)