Jak EU bojuje proti škodlivému obsahu online

Jak akt o digitálních službách pomáhá řešit problém škodlivého obsahu

Nepravdivé nebo zavádějící informace se mohou s narůstajícím objemem sociálních médií a online platforem rychle šířit, formovat veřejné mínění, podkopávat důvěru veřejnosti a ohrožovat demokratické procesy a sociální soudržnost.

Akt EU o digitálních službách pomáhá bojovat proti propagandě, misinformacím a falešným zprávám online zavedením těchto přísných požadavků na online platformy:

odpovědnost za nezákonný obsah a pokuty za nedodržení předpisů

posuzování rizik škodlivých informací

transparentnost způsobu fungování algoritmů

nástroje pro podávání zpráv uživatelů a přísnější pravidla týkající se reklamy

reakce na krize s cílem omezit falešné informace během mimořádných událostí

nezávislé audity úsilí v boji proti nezákonnému obsahu

Rozdíly mezi propagandou, misinformacemi a falešnými zprávami

propaganda

zmanipulovaná fakta za účelem ovlivnění veřejného mínění

misinformace

nepravdivé informace šířené bez zlého úmyslu

falešné zprávy

zavádějící informace pro klamání lidí

Propaganda, misinformace a falešné zprávy ovlivňují člověka různými způsoby, ale všechny tři přispívají ke zkreslování pravdy.

Propaganda je informace záměrně vytvořená a šířená s cílem ovlivnit způsob myšlení nebo lidské chování, obvykle na podporu politického nebo ideologického programu. Propaganda může obsahovat faktické informace, ale obvykle je jednostranná nebo zkreslená a strategicky zdůrazňuje určitá hlediska.

Misinformace jsou nesprávné informace, které lidé, kteří se domnívají, že jsou pravdivé, sdílejí bez úmyslu klamat. Misinformace mohou vznikat na základě nedorozumění, fám nebo nedostatečného výzkumu.

Falešné zprávy jsou záměrně vytvořeny jako falešné nebo nadsazené zprávy s cílem uvést člověka v omyl, vyvolat zmatek nebo propagovat skryté programy. Falešné zprávy jsou často prezentovány způsobem, který napodobuje skutečné zpravodajství.

Falešné zprávy v EU

Šíření škodlivého obsahu online zůstává v EU významným problémem, zejména v souvislosti s politickými událostmi. V roce 2018 se průzkum Eurobarometr zabýval tím, jak jsou si občané EU vědomi falešných zpráv online a jejich postojem k nim.

65 % Evropanů se setká s falešnými zprávami několikrát měsíčně

Zdroj: Eurobarometr 464

71 % Evropanů je přesvědčeno, že se jim daří falešné zprávy rozpoznat

Zdroj: Eurobarometr 464

Pokud jde o zpravodajství, jako nejvěrohodnější je vnímán rozhlas a jako nejméně věrohodné sociální sítě

Zdroj: Eurobarometr 464

Další informace