Bezpečnost a obrana: Rada zhodnotila dosažený pokrok a dohodla se na zlepšení podpory pro vojenské mise

Dne 6. března Rada přijala závěry o pokroku, jehož bylo dosaženo v provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Závěry obsahují hodnocení dosavadního provádění jednotlivých linií opatření, na nichž se dohodla Evropská rada na zasedání dne 15. prosince 2016. Jsou základem zprávy, která bude předložena Evropské radě na zasedání ve dnech 9. a 10. března 2017.

„Ministři zahraničí a obrany zemí EU na dnešním společném zasedání vyslali velmi jasné poselství: postupujeme soustavně směrem k posílené spolupráci v oblasti obrany a naše úsilí ještě zintenzivníme. Jde o ochranu našich občanů. Evropská unie má k dispozici jedinečné nástroje, které Evropanům pomáhají převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a jednat přitom efektivněji. Právě na to je zaměřena naše práce v oblasti bezpečnosti a obrany.“

Federica Mogheriniová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Rada rovněž schválila koncepční poznámku o schopnostech operačního plánování a vedení misí a operací SBOP, která obsahuje opatření ke zlepšení schopnosti EU reagovat rychleji, účinněji a plynuleji za využití stávajících struktur a v zájmu posílení součinnosti mezi civilní a vojenskou oblastí v rámci komplexního přístupu EU.

Tato opatření zahrnují zřízení útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) v rámci stávajícího Vojenského štábu EU při Evropské službě pro vnější činnost pro účely plánování a vedení vojenských misí bez výkonných pravomocí. Ředitelem útvaru MPCC bude generální ředitel Vojenského štábu EU a z tohoto titulu převezme velení nad vojenskými misemi SBOP bez výkonných pravomocí (v současné době se jedná o vojenské výcvikové mise EU v Somálsku, Středoafrické republice a Mali). To umožní velitelům misí v oblastech nasazení, aby se soustředili na konkrétní činnosti svých misí s lepší podporou poskytovanou z Bruselu.

MPCC bude působit pod politickou kontrolou a strategickým vedením Politického a bezpečnostního výboru, který se skládá z velvyslanců členských států EU a má sídlo v Bruselu. MPCC bude úzce spolupracovat se svým stávajícím civilním partnerským útvarem – útvarem schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC) – prostřednictvím společné podpůrné koordinační jednotky. Tato jednotka bude moci sdílet odborné poznatky, znalosti a osvědčené postupy v otázkách týkajících se vojenských i civilních misí, jakož i schopnosti v případě, že budou civilní a vojenské mise nasazeny v téže oblasti, včetně lékařské podpory nebo ochranných opatření.

Závěry Rady vyzdvihují význam zřízení MPCC. Konstatuje se v nich rovněž, že bylo dosaženo pokroku v dalších oblastech bezpečnosti a obrany, a jsou v nich formulovány další pokyny. Jedná se mimo jiné o tyto oblasti:

• možnost stálé strukturované spolupráce (PESCO). V Lisabonské smlouvě je stanoveno, že skupina členských států EU může posílit svou spolupráci ve vojenských záležitostech (čl. 42 odst. 6 a článek 46 SEU). Vytvoření inkluzivního, modulárního systému stálé strukturované spolupráce by členským státům umožnilo dobrovolné prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany;
• možnost koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD) vedeného členskými státy, kterým by byl ustaven proces za účelem získání lepšího přehledu na úrovni EU o otázkách, jako jsou výdaje na obranu a investice jednotlivých států do obrany či úsilí v oblasti obranného výzkumu. Přezkum CARD by přinesl větší transparentnost a politické zviditelnění evropských obranných schopností, a umožnil by tak lepší zjišťování nedostatků, které by mohly být řešeny prostřednictvím prohloubené spolupráce v oblasti obrany a soudržnějšího přístupu k plánování výdajů na obranu;
• probíhající práce v jiných oblastech, například za účelem posílení nástrojů EU v oblasti rychlé reakce, včetně bojových skupin EU a civilních schopností, budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje, získávání poznatků o situaci a rozvoje obranných schopností.

Rada bere také na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění společného souboru návrhů na spolupráci mezi EU a NATO a evropského obranného akčního plánu, který vypracovala Komise.

Souvislosti

Dne 14. listopadu 2016 Rada přijala závěry o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Tyto závěry stanoví úroveň ambicí, tj. hlavní cíle, o jejichž dosažení EU a její členské státy usilují v oblasti bezpečnosti a obrany. Rada stanovila tři strategické priority, kterými jsou: reakce na vnější konflikty a krize, budování kapacit partnerů a ochrana Unie a jejích občanů.

Vysoká představitelka, jednající také jako místopředsedkyně Evropské komise a vedoucí Evropské obranné agentury, předložila členským státům prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany. Tento plán je součástí opatření navazujících na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU, již vysoká představitelka předložila na zasedání Evropské rady dne 28. června. Rada přijala závěry o globální strategii dne 17. října 2016.

Provádění globální strategie EU zahrnuje i další úsilí zaměřené na posílení odolnosti a vytvoření integrovaného přístupu ke konfliktům a krizím, posílení provázanosti vnitřních a vnějších politik, aktualizaci stávajících nebo vypracování nových regionálních a tematických strategií a intenzivnější úsilí v oblasti veřejné diplomacie.

• Závěry Rady ze dne 6. března 2017 o pokroku v provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany
• Concept Note: Operational Planning and Conduct Capabilities for CSDP Missions and Operations
• Spolupráce EU v oblasti bezpečnosti a obrany (souvislosti)
• Vojenský štáb Evropské unie