Dopis předsedy Antónia Costy s pozváním pro členy Evropské rady

Jak jsem Vás již dříve informoval, chtěl bych Vás pozvat na neformální uzavřené jednání věnované tématu evropské obrany, které se uskuteční dne 3. února v Château de Limont nedaleko Bruselu.

Věřím, že se shodujeme v hodnocení hrozeb, kterým Evropa čelí. V důsledku ruské agrese vůči Ukrajině se na náš kontinent vrátila vysoce intenzivní válka, která je v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, ohrožuje evropskou bezpečnost a je spojena s rostoucími hybridními a kybernetickými útoky na členské státy a jejich ekonomiky a společnosti. Mír v Evropě závisí na tom, zda Ukrajina dosáhne komplexního, spravedlivého a trvalého míru. Tento geopolitický kontext, který je poznamenán i situací na Blízkém východě, bude v dohledné budoucnosti nadále představovat velkou výzvu.

Účelem tohoto zasedání je připravit půdu pro rozhodnutí, která budeme muset přijmout, a poskytnout Komisi a vysoké představitelce směry pro práci na bílé knize o budoucnosti evropské obrany, která bude zahrnovat společné obranné iniciativy a zdroje nezbytné k jejich rozvoji. Jak se uvádí v agendě lídrů, mým cílem je vrátit se k tématu obrany na zasedání Evropské rady v červnu 2025.

Navrhuji, aby naše diskuse vycházela ze dvou hlavních zásad.

Zaprvé, Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu. Musí se stát odolnějším, efektivnějším, autonomnějším a spolehlivějším aktérem v oblasti bezpečnosti a obrany. Stane se tak i silnějším transatlantickým partnerem, a to i v rámci NATO, přičemž bude plně respektována bezpečnostní a obranná politika některých členských států a budou zohledněny bezpečnostní a obranné zájmy všech členských států.

Členské státy v posledních letech již zvýšily své vnitrostátní výdaje na obranu. Jsme si však vědomi toho, že k doplnění zásob, zlepšení naší obranné připravenosti na široké spektrum hrozeb – se zaměřením na strategické priority a nedostatky v oblasti kritických schopností – a k odpovídajícímu posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany jsou zapotřebí značné další investice do obrany.

Zadruhé, členské státy budou vždy odpovědné za své ozbrojené síly. Zároveň je v našem společném zájmu úžeji spolupracovat na evropské úrovni, abychom maximalizovali úspory z rozsahu a snížili náklady, zaručili interoperabilitu, zajistili stabilní a dlouhodobou poptávku – a tím i větší předvídatelnost pro náš průmysl – a zabránili duplicitám. Rozsah investic, včetně investic do výzkumu a vývoje, které jsou nezbytné k posílení našich kapacit, si nemohou dovolit jednotlivé členské státy jednající samostatně. Účinná obrana je navíc „společným statkem“, z něhož mají prospěch všichni Evropané.

Zvýšené investice do obrany musejí rovněž přispívat k posílení celkové hospodářské konkurenceschopnosti a soudržnosti Evropské unie prostřednictvím průmyslového sektoru, který je schopen rozvíjet svou technologickou excelenci v celé Evropské unii a přispívat k vytváření pracovních míst. Cíl posílení evropské obrany by měl být zohledněn ve všech příslušných politikách Unie.

Za účelem přípravy dalšího postupu navrhuji, aby se naše diskuse zaměřila na tyto otázky:

• Jaké by měly být – a jak by měly být definovány – obranné schopnosti, které musíme vzhledem k jejich významu pro kolektivní bezpečnost EU prioritně a kolaborativním způsobem rozvíjet?
• Shodneme se na tom, že budeme společně lépe vynakládat více prostředků? Jak a prostřednictvím kterých nástrojů EU můžeme urychlit mobilizaci soukromého financování? Jak můžeme co nejlépe využít rozpočet EU v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu? Jaké další společné možnosti lze s ohledem na značné potřeby financování zvážit?
• Jak můžeme dále posílit a prohloubit stávající partnerství? Jaké by měly být naše cíle a priority ve vztahu k evropským partnerům ze zemí mimo EU?

Na pracovní oběd jsem přizval i generálního tajemníka NATO. To nám poskytne vhodnou příležitost k tomu, abychom jednali o nejnaléhavějších otázkách souvisejících s obranou, zejména o naší podpoře Ukrajiny, jakož i o spolupráci mezi EU a NATO.

S ohledem na summit EU – Spojené království, který se uskuteční v tomto roce, se k nám na pracovní večeři připojí premiér Spojeného království. Bude se jednat o první setkání předsedy vlády Keira Starmera se všemi 27 vedoucími představiteli. Spojené království je klíčovým partnerem Evropské unie, zejména v oblasti obrany. Očekávám, že se diskuse zaměří právě na tento rozměr našich vztahů.

Pokud jde o harmonogram, schůzku zahájíme v 11:00 hodin výměnou názorů s předsedkyní Evropského parlamentu. Poté se uskuteční první uzavřené jednání 27 vedoucích představitelů, po němž bude následovat pracovní oběd s generálním tajemníkem Markem Ruttem, druhé uzavřené jednání a nakonec pracovní večeře s premiérem Keirem Starmerem.

Závěrem bych chtěl za úzkou spolupráci při přípravě tohoto zasedání poděkovat předsedovi vlády Donaldu Tuskovi.

Těším se na naše jednání dne 3. února.

• Dopis s pozváním od předsedy Antónia Costy