Pět důvodů proč se zabývat problematikou antimikrobiální rezistence (AMR)
Antimikrobiální rezistence je stav, kdy mikroorganismus přežije navzdory tomu, že byly nasazeny léčivé přípravky, které jej měly potlačit či usmrtit.
Hlavní příčinou antimikrobiální rezistence (AMR) je nadměrné a nesprávné používání antimikrobiálních látek. Antimikrobiální látky – včetně antibiotik, antivirotik, antimykotik a antiparazitik – jsou léčivé přípravky používané k prevenci a léčbě infekcí u lidí, zvířat nebo rostlin.
K antimikrobiální rezistenci obvykle dochází takto:
Dne 13. června 2023 přijala Rada doporučení o boji proti antimikrobiální rezistenci. Cílem této iniciativy je mimo jiné podporovat odpovědné používání antimikrobiálních látek, zlepšit prevenci a kontrolu infekcí a posílit výzkum a inovace.
1. Rezistentní bakterie infikují každý rok 800 000 osob
V roce 2020 se v Evropě bakteriemi odolnými vůči antibiotikům nakazilo více než 800 000 lidí. Nákaza vedla k onemocněním, jako je zápal plic, infekce krevního řečiště a abdominální infekce.
Počet infekcí navzdory mírnému poklesu v roce 2020 neustále roste
Graf znázorňuje odhadovaný počet infekcí v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP) způsobených bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům.
Spojnicový graf znázorňující počet infekcí způsobených bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům v EU a EHP v období 2016–2020.
Počet infekcí se v letech 2016 až 2019 každoročně zvyšoval, přičemž v roce 2016 se jednalo o 685 433 infekcí a v roce 2019 už to bylo 865 767 infekcí. V roce 2020 poklesl počet infekcí na 801 517, pravděpodobně v důsledku změn postupů dohledu a poskytování zdravotní péče během pandemie covidu-19 a v důsledku opatření, jež byla přijata ve snaze dostat šíření viru pod kontrolu.
Podle OECD dochází k 70 % infekcí ve zdravotnických zařízeních. Antimikrobiální rezistence ohrožuje provádění chirurgických zákroků a transplantací a poskytování intenzivní péče, jakož i zdraví osob s oslabeným imunitním systémem, jako jsou onkologičtí pacienti, v jejichž případě může i banální infekce způsobit smrt.
Nejzranitelnějšími skupinami jsou děti do 12 měsíců věku a dospělí starší 70 let. Pravděpodobnost rozvoje rezistentních infekcí je vyšší u mužů než u žen.
2. V důsledku antimikrobiální rezistence zemřelo v roce 2020 v Evropě každý den 100 osob
Léčba některých infekcí, které byly v minulosti léčitelné, je nyní obtížnější nebo dokonce nemožná. Pokud se bude antimikrobiální rezistence dále rozvíjet, mohou i malé řezné rány, méně závažné infekce a drobné chirurgické zákroky přerůst v život ohrožujícími stavy.
Na infekce rezistentní vůči lékům umírá každý rok 35 000 lidí
Graf znázorňuje odhadovaný počet úmrtí v EU a EHP v důsledku infekcí způsobených bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům.
Plošný graf znázorňující počet úmrtí v EU a EHP v období 2016–2020 v důsledku infekcí způsobených bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům. Počet úmrtí se v letech 2016 až 2019 každoročně zvyšoval, přičemž v roce 2016 se jednalo o 30 730 úmrtí a v roce 2019 to bylo 38 710 úmrtí.
V roce 2020 se počet úmrtí snížil na 35 813. Číslo 35 813 přibližně odpovídá počtu cestujících, kteří by zaplnili 13 výletních lodí.
Nejvyšší úmrtnost měly Řecko a Itálie
Graf znázorňuje odhadovaný počet úmrtí za rok 2020 na 100 000 obyvatel, která lze v jednotlivých zemích přičíst antimikrobiální rezistenci.
Sloupcový graf znázorňující počet úmrtí na 100 000 obyvatel, která lze v zemích EU a EHP přičíst antimikrobiální rezistenci.
Z grafu je patrné, že zemí s nejvyšší mírou úmrtnosti je s 20 úmrtími na 100 000 osob Řecko, po němž následuje Itálie s 19 úmrtími na 100 000 osob.
Nejnižší míru úmrtnosti, po 2 úmrtích na 100 000 osob, vykázaly Norsko a Nizozemsko.
Průměr EU činí 6 úmrtí na 100 000 osob.
3. Antimikrobiální rezistence představuje problém u zvířat a rostlin, v potravinách i v životním prostředí
Antimikrobiální látky se rovněž používají u dobytka a dalších zvířat a v odvětví akvakultury. Prostřednictvím lidské a zvířecí moči a výkalů a v důsledku nevhodné likvidace léčivých přípravků a používání kontaminovaného hnoje v zemědělství se dostávají rovněž do životního prostředí. V důsledku toho jsou jejich rezidua přítomná i v půdě, vodě a rostlinách, čímž se zvyšuje riziko další kontaminace.
Spotřeba antibiotik u lidí je nyní vyšší než u zvířat určených k produkci potravin
Graf znázorňuje srovnání spotřeby antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat a u lidí. Používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin klesá.
Spojnicový graf znázorňující srovnání spotřeby antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat a u lidí.
Používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin se snížilo ze 154,7 mg účinné antimikrobiální složky na kilogram biomasy (v roce 2014) na 104,8 mg (v roce 2018), zatímco používání u lidí se zvýšilo ze 125,3 mg (v roce 2014) na 131,7 mg (v roce 2018).
Ačkoli spotřeba u zvířat klesá, nesprávné používání stále ohrožuje jak zvířata, tak i lidi, neboť zvířata mohou rezistentní bakterie přenášet na člověka přímým kontaktem nebo v rámci potravinového řetězce.
4. Boj proti rezistentním bakteriím s sebou nese značné náklady na zdravotní péči
Odhadované náklady, které antimikrobiální rezistence pro systémy zdravotní péče v Evropě představuje, činí 1,1 miliardy EUR ročně.
Pokud infekce nereaguje na antimikrobiální léčbu první volby (nejúčinnější a nejbezpečnější možnost léčby pacienta), sahají zdravotničtí pracovníci po nákladnějších alternativách, jako jsou léky druhé a třetí volby (poslední dostupné možnosti léčby). Komplikace nebo delší doba trvání nemoci nebo léčby někdy vyžadují delší pobyt v nemocnici, čemuž odpovídají náklady.
Roste rezistence vůči antibiotikům poslední volby
Graf ukazuje, že antimikrobiální rezistence vůči antibiotikům druhé a třetí volby, která se používají v případech, kdy jsou bakterie vůči běžným antibiotikům rezistentní, je vysoká a předpokládá se, že se bude v zemích EU/EHP i nadále zvyšovat. Nebudou-li přijata účinná opatření, bude antimikrobiální rezistence podle odborníků znamenat značnou zdravotní a ekonomickou zátěž.
Spojnicový graf znázorňující antimikrobiální rezistenci vůči antibiotikům první, druhé a třetí volby, přičemž se předpokládá, že do roku 2050 se rezistence vůči antibiotikům první volby ve srovnání s rokem 2005 o 11 % sníží, zatímco rezistence vůči antibiotikům druhé a třetí volby se ve stejném období zvýší, a to v případě antibiotik druhé volby o 72 % a v případě antibiotik třetí volby o 119 %.
5. Antimikrobiální rezistence poškozuje hospodářství
Dlouhodobé nemoci a úmrtnost mají přímý dopad na naše ekonomiky. Antimikrobiální rezistence může rovněž narušit obchod s hospodářskými zvířaty a produkty živočišné výroby, neboť ovlivňuje zdraví a dobré životní podmínky zvířat, a tím i jejich produktivitu.
Větší antimikrobiální rezistence znamená větší dopad na celosvětový HDP
Graf znázorňuje potenciální hospodářské ztráty v důsledku dopadu antimikrobiální rezistence na zdraví pracovníků a zdraví zvířat, pokud nebudou přijata účinná opatření.
Spojnicový graf znázorňující možné hospodářské ztráty v důsledku dopadu antimikrobiální rezistence na zdraví pracovníků a zdraví zvířat, pokud nebudou přijata účinná opatření.
Optimistický scénář nízké míry antimikrobiální rezistence předpokládá značnou ekonomickou zátěž a snížení celosvětového HDP v roce 2050 o 1,1 %.
Pesimistický scénář vysoké míry antimikrobiální rezistence předpokládá vysoké ekonomické náklady a snížení celosvětového HDP v roce 2050 o 3,8 %.
Naposledy aktualizováno: 29. srpna 2025