Politika EU v oblasti zdraví
EU přispívá ke zlepšování veřejného zdraví tím, že poskytuje finanční prostředky a přijímá právní předpisy k řešení přeshraničních zdravotních hrozeb a zajišťování léčiv, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, prevence nemocí a propagace zdravého životního stylu.
Jaká je úloha EU ve zdravotní politice
Za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče jsou odpovědné členské státy EU. Pokud jde o politiku v oblasti zdraví, úloha EU tudíž doplňuje politiky jednotlivých států.
Účelem politik a opatření EU v oblasti veřejného zdraví je:
- chránit a zlepšovat zdraví občanů EU
- podporovat modernizaci zdravotní infrastruktury
- zvyšovat efektivitu evropských systémů zdravotní péče
- posilovat opatření v oblasti připravenosti a reakce, pokud jde o přeshraniční zdravotní hrozby
V oblasti zdraví přijímá EU právní předpisy a doporučení, jež mají veřejnost chránit – jedná se například o předpisy týkající se zdravotnických výrobků nebo práv pacientů.
Vzhledem k volnému pohybu osob a zboží na vnitřním trhu je nezbytné, aby byla činnost týkající se otázek veřejného zdraví koordinována. Díky spolupráci EU lze řešit společné výzvy v oblasti zdraví, jako je například antimikrobiální rezistence, chronická onemocněními, jimž lze předcházet, či stárnutí obyvatelstva.
Vysoký stupeň ochrany lidského zdraví je třeba zajistit napříč všemi politikami Unie a v rámci všech jejích činností. Článek 168 SFEU (právní základ politiky EU v oblasti zdraví)
Klíčová opatření politiky EU v oblasti zdraví
EU přijala právní předpisy například v těchto oblastech:
- práva pacientů v přeshraniční zdravotní péči
- léčivé přípravky a zdravotnické prostředky
- závažné přeshraniční zdravotní hrozby
- rakovina, tabák a propagace zdravého životního stylu
- orgány, krev, tkáně a buňky
Práva pacientů v přeshraniční zdravotní péči
Podle právních předpisů EU mají občané EU právo na přístup ke zdravotní péči v kterémkoli členském státě EU a na náhradu nákladů na zdravotní péči ve své domovské zemi. Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) zajišťuje, že je nezbytná zdravotní péče poskytována za stejných podmínek a při stejných nákladech jako v případě osob pojištěných v dané zemi.
Směrnice EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči kromě toho stanoví podmínky, za nichž mohou pacienti vycestovat do jiné země EU pro účely zdravotní péče, a také způsoby náhrady nákladů na tuto péči.
Evropský prostor pro zdravotní údaje
Dne 21. ledna 2025 přijala Rada nový právní předpis, který usnadňuje výměnu zdravotních údajů a přístup k nim na úrovni EU.
Cílem nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS) je zlepšit přístup jednotlivců k jejich osobním elektronickým zdravotním údajům a kontrolu nad nimi a současně umožnit opětovné využití některých údajů pro účely výzkumu a inovací ve prospěch evropských pacientů.EHDS poskytuje datové prostředí specifické pro zdravotní údaje, které v rámci EU zajistí přeshraniční přístup k digitálním zdravotnickým službám a produktům.
Snazší přístup jednotlivců ke zdravotním údajům
Podle nových pravidel budou mít jednotlivci rychlejší a snazší přístup k elektronickým zdravotním údajům bez ohledu na to, zda se nacházejí ve své domovské zemi nebo v jiném členském státě. Rovněž budou mít větší kontrolu nad tím, jak jsou tyto údaje využívány. Země EU budou muset zřídit orgán pro digitální zdravotnictví, který bude nová ustanovení provádět.
Větší výzkumný potenciál
EHDS také poskytne výzkumným pracovníkům a tvůrcům politik přístup ke specifickým druhům anonymizovaných a bezpečných zdravotních údajů, což jim umožní využít obrovský potenciál těchto zdravotních údajů EU pro účely vědeckého výzkumu, vývoje lepší léčby a zlepšení péče o pacienty.
Zajištění interoperability
V současné době se úroveň digitalizace zdravotních údajů v jednotlivých členských státech EU liší, což ztěžuje přeshraniční sdílení údajů mezi členskými státy. Nové nařízení vyžaduje, aby všechny systémy elektronických zdravotních záznamů splňovaly specifikace evropského formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů, čímž se na úrovni EU zajistí jejich interoperabilita.
Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky
EU reguluje schvalování léčivých přípravků na úrovni EU, jež provádí Evropská agentura pro léčivé přípravky, nebo na úrovni jednotlivých zemí EU, jež provádějí příslušné orgány členských států. Zvláštními pravidly se řídí schvalování:
- léčivých přípravků pro pediatrické použití
- léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (používaných k léčbě, diagnostice nebo prevenci vzácných onemocnění, která postihují nejvýše 5 z 10 000 osob v EU)
- tradičních rostlinných léčivých přípravků
- očkovacích látek
EU rovněž reguluje klinické testy, na základě jejichž výsledků schvalování probíhá. Cílem je zaručit, aby byly léčivé přípravky bezpečné, účinné a kvalitní. Po uvedení na trh je bezpečnost léčivého přípravku nadále sledována během celého jeho životního cyklu prostřednictvím systému EU pro farmakovigilanci.
Evropská agentura pro léčivé přípravky byla založena v roce 1995 a představuje evropskou síť, jejímiž členy je více než 40 vnitrostátních regulačních orgánů. Díky ní je zaručena neustálá výměna a tok informací o vědeckém hodnocení léčivých přípravků v EU.
Existuje také evropský regulační rámec pro zdravotnické prostředky. Tento rámec zaručuje bezpečnost a účinnost zdravotnických prostředků a usnadňuje pacientům přístup k nim na evropském trhu.
Rada dne 30. května 2024 přijala nová pravidla, kterými se aktualizují právní předpisy o zdravotnických prostředcích. Jejich cílem je zabránit nedostatku těchto prostředků a usnadnit přechod k větší transparentnosti a přístup k informacím. Na základě přijatých pravidel došlo ke změně právních předpisů o zdravotnických prostředcích, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, a to:
- dalším prodloužením přechodného období u některých diagnostických zdravotnických prostředků in vitro
- umožněním postupného zavádění nové elektronické databáze EUDAMED
- stanovením požadavku, aby výrobci upozornili na potenciální nedostatek kriticky důležitých zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro
Přeshraniční zdravotní hrozby
EU a její členské státy koordinují svou činnost a spolupracují v oblasti zdravotní bezpečnosti. Řízení rizik a řešení krizí jsou v odpovědnosti členských států. EU však má pravomoc podporovat, koordinovat a doplňovat opatření, která členské státy provádějí.
Má-li být v Evropské unii zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, musejí být jejími základními prvky monitorování, včasné varování, připravenost a opatření reakce v zájmu boje proti závažným přeshraničním zdravotním hrozbám.
Nezávislé vědecké poradenství, pomoc a odborné poznatky týkající se hrozeb v oblasti veřejného zdraví, jako jsou nakažlivé nemoci, poskytuje členským státům Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Zásadní milník tvorby silnějšího rámce EU pro zdravotní bezpečnost představuje rozhodnutí z roku 2013, jímž se zlepšuje připravenost a posiluje se kapacita pro koordinovanou reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví. Uvedeným rozhodnutím se také posiluje úloha Výboru pro zdravotní bezpečnost, v němž zasedají zástupci členských států a jenž se zabývá závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami.
Zkušenosti s pandemií covidu-19 přiměly země EU k tomu, že usilují o zvýšení odolnosti EU při reakci na případné budoucí pandemie.
V roce 2022 přijala EU soubor opatření (tzv. balíček opatření týkajících se evropské zdravotní unie) s cílem dále upevnit rámec EU pro zdravotní bezpečnost a posílit úlohu klíčových agentur EU, pokud jde o připravenost na krize a reakci na ně.
Podpora zdraví a boj proti nemocem
Rakovina
V zemích EU je rakovina druhou nejčastější příčinou úmrtí a patří zde i mezi hlavní faktory přispívající k předčasným úmrtím. V roce 2020 bylo v Unii nádorové onemocnění diagnostikováno přibližně u 2,7 milionu lidí. Kromě toho rakovina v EU každý rok způsobuje 52 % úmrtí souvisejících s výkonem povolání (zdroj: Evropská komise).
Rakovina má dopad nejen přímo na zdravotní stav a kvalitu života jednotlivců, ale také na systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení, veřejné rozpočty a ekonomickou produktivitu a růst, včetně zdravotního stavu pracovní síly.
V roce 2003 Rada schválila doporučení týkající se screeningu nádorových onemocnění, v němž vyzvala členské státy EU k zavádění plošných screeningových programů se zajištěním kvality. V návaznosti na zprávu o provádění doporučení a nejnovější vědecké údaje Rada doporučení z roku 2003 přezkoumala s cílem zajistit, aby se onkologický screening vztahoval na větší počet osob.
Zatímco předchozí doporučení týkající se screeningu nádorových onemocnění z roku 2003 se omezovalo na nádorová onemocnění prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, členské státy se v roce 2022 dohodly, že onkologický screening rozšíří na screening nádorových onemocnění plic, prostaty a žaludku.
V červnu 2024 přijala Rada doporučení, jehož cílem je bojovat v EU proti nádorovým onemocněním, jimž lze předcházet očkováním, a to zvýšením proočkovanosti proti lidským papilomavirům (HPV) a viru hepatitidy B (HBV).
Toto doporučení má podpořit členské státy při zvyšování proočkovanosti a zlepšování monitorování proočkovanosti.
EU schválila rovněž několik právních předpisů na ochranu zaměstnanců před nebezpečnými chemickými látkami, včetně karcinogenů a mutagenů a olova.
Boj EU proti rakovině
Boj proti rakovině je jednou z priorit politických opatření EU v oblasti zdraví.
Evropský plán boje proti rakovině zahrnuje všechna stádia této nemoci – od prevence až po kvalitu života onkologických pacientů a bývalých onkologických pacientů – a zaměřuje se na opatření zasahující do několika oblastí politiky.
Jeho cílem je zvrátit rostoucí počet případů onkologických onemocnění v celé EU a zajistit zdravější, spravedlivější a udržitelnější budoucnost pro všechny.
V rámci zasedání konaného v prosinci 2021 jednali ministři EU o evropské zdravotní unii a došli k závěru, že je třeba stále více podporovat zdraví, ale i prevenci, včasné odhalování a léčbu onkologických onemocnění.
- Závěry o posílení evropské zdravotní unie, 7. prosince 2021
- Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, 6. a 7. prosince 2021
Evropský plán boje proti rakovině bude podpořen prostřednictvím opatření, která se dotknou všech oblastí politiky – od zaměstnanosti, vzdělávání, sociální politiky a rovnosti přes marketing, zemědělství, energetiku, životní prostředí a klima až po dopravu, politiku soudržnosti a daně. Další informace o Evropském plánu boje proti rakovině
Tabák
Konzumace tabáku je pro zdraví tím největším rizikem, kterému lze předcházet, a zároveň nejvýraznější příčinou předčasných úmrtí v EU, jejichž počty se každoročně blíží 700 000. Předčasně zemře přibližně 50 % kuřáků (v průměru o 14 let dříve než nekuřáci).
Pravidla pro výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových a souvisejících výrobků, jimiž se mají chránit zájmy spotřebitelů v EU, stanoví směrnice o tabákových výrobcích. Směrnicí o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků pak byly zavedeny vysoké daně z tabákových výrobků, jejichž cílem je konzumaci tabáku omezit, a to především mezi mladými lidmi.
Doporučení Rady z roku 2009 o nekuřáckém prostředí vyzývá členské státy EU, aby své občany chránily před expozicí tabákovému kouři na veřejných místech a na pracovištích.
Antimikrobiální rezistence
O antimikrobiální rezistenci se hovoří v případech, kdy si mikroorganismy, jako jsou bakterie, vytvoří odolnost vůči jednomu nebo více léčivým přípravkům. V důsledku nadměrného používání antibiotik a nesprávné likvidace léčivých přípravků se antimikrobiální rezistence zvyšuje. V EU má každoročně na svědomí přibližně 35 000 úmrtí (údaje z roku 2020). Tuto situaci dále zhoršuje nedostatečný vývoj nových antimikrobiálních léčivých přípravků.
Dne 13. června 2023 Rada přijala doporučení, jehož cílem je posílit opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v oblasti lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí.
Pět důvodů proč se zabývat problematikou antimikrobiální rezistence (AMR) (Infografika)
Očkování
Politika očkování spadá do pravomoci členských států. EU je členským státům nápomocna v koordinaci jejich politik a programů.
V prosinci 2018 přijala Rada doporučení o posílení spolupráce EU v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním. V rámci této iniciativy byly stanoveny pokyny týkající se boje proti váhavosti vůči očkování, zlepšování proočkovanosti, prosazování koordinace, pokud jde o zadávání zakázek na očkovací látky, a podpory výzkumu a inovací. Členské státy jsou v doporučení rovněž vybízeny, aby vypracovaly a zavedly vnitrostátní plány očkování.
V prosinci 2022 schválili ministři zdravotnictví EU závěry Rady o očkování jako jednom z nejúčinnějších nástrojů pro prevenci nemocí a zlepšení veřejného zdraví. V závěrech zdůrazňují, že pro členské státy by mohl být přínosem koordinovanější přístup EU k očkování, a to v zájmu prevence a omezení šíření epidemií a nemocí, jimž lze předcházet očkováním. Závěry se zaměřují na dvě oblasti činnosti: boj proti váhavému postoji k očkování a příprava na nadcházející výzvy v oblasti zdraví prostřednictvím spolupráce v rámci EU.
Bezpečnost látek lidského původu
Léčba závažných onemocnění mnohdy závisí na dostupnosti krve, tkání a buněk.
V letech 2002 a 2004 přijala EU právní předpisy na ochranu pacientů, kteří podstupují transfuzi krve nebo transplantaci tkání či buněk. Těmito předpisy se vymezují minimální požadavky na kvalitu a bezpečnost ve všech jednotlivých krocích, od darování přes samotnou léčbu až po navazující péči. Tyto právní předpisy EU zajišťují bezpečnost milionům pacientů, kteří transfuzi či transplantaci podstupují.
Dne 27. května 2024 přijala Rada nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit bezpečnost a kvalitu krve, tkání a buněk používaných ve zdravotnictví a usnadnit přeshraniční distribuci těchto látek v EU.
Nová pravidla posilují stávající právní rámec a zároveň zvyšují flexibilitu, aby bylo možné držet krok s vědeckým a technickým vývojem. Dohoda o nových pravidlech rozšiřuje oblast působnosti tak, aby nezahrnovala jen krev, tkáně a buňky, ale také lidské mateřské mléko a střevní mikroflóru.
Duševní zdraví
Dobré duševní zdraví je stav, kdy se lidé cítí dobře, a dokážou využívat svých schopností, umí zvládnout stres a jsou schopni pracovat a být přínosem pro společnost. Zátěž spojená s psychickými problémy je však v EU velmi silná.
Ze sociálního a ekonomického hlediska je zlepšování duševního zdraví pro EU a její členské státy nutností, což se jasněji ukazuje od pandemie covidu-19.
V roce 2023 přijala Rada za španělského předsednictví závěry s cílem stanovit priority v oblasti duševního zdraví a pohody se zvláštním zaměřením na nejnaléhavější otázky a nejzranitelnější skupiny, jako jsou lidé vykonávající nejisté zaměstnání a mladí lidé.
Elektronické zdravotnictví (eHealth)
Evropská komise zařadila elektronické zdravotnictví do svého programu digitální transformace jako jedno z klíčových odvětví. Elektronické zdravotnictví zahrnuje nástroje a služby, které využívají informační a komunikační technologie (IKT) ke zlepšení prevence, diagnostiky, léčby, sledování a zvládání nemocí.
V kontextu krize covidu-19 se zřetelně projevil význam digitální transformace v odvětví zdravotnictví a pečovatelských služeb. Digitalizace může posílit odolnost systémů zdravotní péče, jejich efektivitu i celkovou schopnost na pandemii reagovat.
Na cestě k digitální Evropě (Infografika)
Reakce EU na pandemii covidu-19
Od propuknutí pandemie spolupracovala EU s členskými státy na posílení vnitrostátních systémů zdravotní péče a na omezování šíření viru.EU koordinovala opatření na úrovni EU vycházející z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a poskytovala členským zemím doporučení ohledně opatření v oblasti veřejného zdraví.
- zvýšení kapacity pro výrobu bezpečné a účinné vakcíny prostřednictvím strategie EU pro očkovací látky
- zajištění dodávek zdravotnických potřeb a osobních ochranných prostředků prostřednictvím:
- zachování volného pohybu zboží v rámci vnitřního trhu
- společného zadávání veřejných zakázek a vytvoření společných evropských zásob v rámci systému rescEU
- podporuvýzkumu a inovací oblasti léčby a očkovacích látek
Reakce EU na mimořádnou situaci způsobenou pandemií COVID-19 (Infografika)
Financování: program EU pro zdraví
Program „EU pro zdraví“ (EU4Health) je nový program EU v oblasti zdraví na období 2021–2027. Pandemie covidu-19 tvrdě zasáhla pacienty, lékaře a zdravotnický personál a systémy zdravotní péče v Evropě. Tento program je důraznou reakcí na tuto pandemii, avšak nadále se zaměřuje i na dlouhodobá opatření EU v oblasti zdraví. Jeho cílem je zlepšit veřejné zdraví v EU a zvýšit připravenost Unie na řešení budoucích zdravotních krizí.
Z programu plynou investice ve výši 5,3 miliardy eur na financování způsobilých subjektů, zdravotnických a nevládních organizací ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU přidružených k programu.
Cílem programu je:
- zlepšit a posílit zdraví v Unii
- chránit obyvatele Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami
- zlepšit dosažitelnost a cenovou dostupnost léčivých přípravků
- posílit systémy zdravotní péče zlepšením jejich odolnosti a účinného využívání zdrojů
Politika EU v oblasti zdraví – úloha Rady
Podobně jako v jiných oblastech politik je to i v oblasti zdraví Evropská rada, která vymezuje celkové politické směřování a priority EU.
Rada Evropské unie pak v oblasti zdraví dojednává a přijímá právní předpisy EU a koordinuje politiky členských států. Pokud jde o právní předpisy, Rada ve většině případů jedná společně s Evropským parlamentem. V otázkách veřejného zdraví může Rada rovněž vydávat doporučení určená členským státům EU.
Otázky týkající se zdraví projednává Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele.
Naposledy aktualizováno: 14. dubna 2026