"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Ministři zahraničních věcí jednali o oblasti Perského zálivu, Východním partnerství, Etiopii, Nikaragui a aktuálním dění
Oblast Perského zálivu
Rada vedla strategickou diskusi o přístupu EU k oblasti Perského zálivu a o tom, jak posílit přítomnost EU v tomto regionu.
Ministři uznali klíčovou úlohu, kterou mohou partneři z oblasti Perského zálivu hrát v otázkách zahraniční politiky, jako je krize v Afghánistánu. Jednali o tom, že je třeba v daném regionu aktivně podporovat a posilovat pozitivní dynamiku v oblastech, které mohou pomoci budovat důvěru, a zároveň přispívat ke globální agendě EU (např. ekologická transformace, digitální oblast, obchod). Rada se rovněž zaměřila na potřebu podporovat socioekonomické reformy a otevřeně diskutovat o otázkách, v nichž panují neshody, například o lidských právech.
Jednání ministrů bude podkladem pro přípravu společného sdělení o „partnerství se zeměmi v oblasti Perského zálivu“, které má být přijato v prvním čtvrtletí roku 2022. Počátkem roku 2022 se rovněž uskuteční zasedání Smíšené rady EU-GCC.
Východní partnerství
Ministři zahraničních věcí si v rámci příprav na ministerské zasedání, které se bude konat v listopadu, a na summit Východního partnerství, který se má v prosinci uskutečnit v Bruselu, vyměnili názory na vztahy EU se zeměmi Východního partnerství.
Ministři jednali o složitém geopolitickém kontextu, kterému některé partnerské země v daném regionu čelí, a shodli se na tom, že EU bude i nadále prosazovat základní hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát a boj proti korupci. EU se zároveň bude i nadále zaměřovat na dlouhodobé socioekonomické oživení, přičemž je třeba zajistit, aby toto oživení bylo udržitelné a inkluzivní a přineslo občanům konkrétní výsledky.
EU bude rovněž podporovat partnery prostřednictvím očkovacích látek, osvědčení o očkování a boje proti dezinformacím.
Etiopie
Během pracovního oběda proběhla v Radě pro zahraniční věci výměna názorů na situaci v Etiopii s ohledem na nejnovější vývoj v zemi a v regionu Tigraj jeden rok od začátku konfliktu.
Život v tomto regionu byl silně narušen systematickým porušováním lidských práv ozbrojenými skupinami, které používají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jako zbraň. Bylo znemožněno poskytování humanitární pomoci. S ohledem na zprávu OSN o lidských právech, která má být zveřejněna dne 1. listopadu, připravujeme podmínky pro to, abychom mohli odpovídajícím způsobem zareagovat, přičemž tato reakce může být zahájena přípravou sankcí. Pověřil jsem útvary ESVČ, aby jakmile zprávu o porušování lidských práv obdržíme, v práci v tomto směru pokročily.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři se dohodli, že Etiopii bude nadále poskytována humanitární pomoc, a podpořili připravovanou misi komisařky EU pro mezinárodní partnerství Jutty Urpilainenové, která společně se zvláštní zástupkyní EU pro oblast Afrického rohu Annette Weberovou tuto zem navštíví, aby jménem EU předala jasné poselství o tom, že je nutné konečně začít dodržovat příměří a zahájit politický proces zahrnující všechny aktéry.
Nikaragua
Během pracovního oběda proběhla v Radě pro zahraniční věci rovněž výměna názorů na situaci v Nikaragui. Od roku 2018 bylo při násilném potlačování protestů zabito nejméně 328 osob.
Ministři se vyjádřili zejména k tomu, že v souvislosti s nadcházejícími všeobecnými volbami, které se v zemi uskuteční dne 7. listopadu 2021 a u nichž jsou vyhlídky na důvěryhodný a legitimní volební proces velmi slabé, je nutno příslušné politiky EU upravit.
EU bude i nadále trvat na dodržování demokracie, lidských práv a zásad právního státu, jako je propuštění politických vězňů či návrat mezinárodních organizací na ochranu lidských práv, jakož i konání svobodných a spravedlivých voleb.
Aktuální dění
Rada pro zahraniční věci diskutovala o zhoršující se humanitární a hospodářské situaci v Afghánistánu. Její členové se shodli na tom, že pro podporu afghánského lidu a zajištění bezpečného odchodu ohrožených Afghánců ze země je nezbytná minimální přítomnost EU v Kábulu. Tato přítomnost však nikterak neznamená uznání daného režimu ze strany EU.
S ohledem na nejnovější vývoj se jednalo rovněž o Tunisku. Ministři zdůraznili, že je důležité zachovat demokratické acquis a současně je třeba respektovat dělbu moci a obnovit běžné fungování příslušných orgánů. Za první pozitivní krok bylo označeno nedávné jmenování nové vlády, přičemž EU bude vývoj v této souvislosti i nadále pozorně sledovat.
Ministři se poté v návaznosti na nedávný summit v Brdu a s ohledem na nedávné napětí na severu Kosova zabývali západním Balkánem. EU se bude v tomto regionu nadále výrazně politicky angažovat, realizovat důležité úkoly v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, které ze summitu vyplynuly, a usnadňovat dialog o komplexní normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
S ohledem na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu (COP26) jednala Rada o diplomatické činnosti v oblasti klimatu. Ministři zdůraznili, že je důležité, aby všechny země neprodleně předložily plány v oblasti zmírňování změny klimatu a dlouhodobé strategie zaměřené na nulové emise.
Ministři byli poté informováni o nejnovějším vývoji v souvislosti s Varošou a vyjádřili pevnou solidaritu s Řeckem a Kyprem, pokud jde o turecké zásahy namířené vůči plavidlům působícím v jejich výlučných ekonomických zónách. Vysoký představitel zdůraznil, že jediným trvalým řešením těchto otázek je urovnání kyperské otázky v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a se zásadami, na nichž je EU založena.
Rada rovněž vedla dlouhou diskusi o Bělorusku a otázce migrantů, kteří jsou záměrně posíláni směrem k hranici EU. Ministři varovali před politickým využíváním migrantů běloruským režimem a zdůraznili, že budou pokračovat kontakty se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, jakož i práce na odpovídající reakci ze strany EU.
Před ukončením zasedání se Rada zabývala rovněž situací v Mali. Ministři se zaměřili na finanční a politické páky, jež má EU k dispozici, včetně možnosti, aby byla na podporu úsilí Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) a v souladu se závěry přijatými Evropskou radou na květnovém zasedání zvážena omezující opatření proti těm, kteří brání procesu transformace.
Závěry Rady
Rada schválila závěry o Bosně a Hercegovině / operaci EUFOR Althea.