Rada pro zahraniční věci, 18. listopadu 2024

Hlavní výsledky

Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině

Poté, co prostřednictvím videokonference vystoupil ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, aby své protějšky z EU informoval o nejnovějším vývoji na Ukrajině a o nejnaléhavějších ukrajinských potřebách, jednala Rada pro zahraniční věci o agresi Ruska vůči Ukrajině.

V následné diskusi se Rada pro zahraniční věci zabývala další podporou Ukrajiny ze strany EU s ohledem na pokračující eskalaci války ze strany Ruska a možnou reakcí EU na podporu Ruska ze strany třetích zemí.

Každý krok, který je ponechán bez reakce, povzbuzuje Rusko k další eskalaci. Žádná reakce – další eskalace. Začali využíváním potravin jako zbraně, využíváním energie jako zbraně, využíváním zimy jako zbraně. Poté se uchýlili k íránským dronům a raketovým střelám a k dodávkám vojenského vybavení ze Severní Koreje. A nyní dokonce využívají i severokorejské vojáky na hranicích Ukrajiny.

[...] Je načase, aby Evropa reagovala důrazněji. Je načase, aby Evropa převzala svou strategickou odpovědnost vůči Ukrajině. [...] Historie nakonec zhodnotí, co jsme učinili, když jsme museli čelit těžkým časům.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Ministři se rovněž zabývali obcházením sankcí a dalšími omezujícími opatřeními vůči Rusku.

Rada rozhodla o rozšíření oblasti působnosti rámce EU pro omezující opatření vzhledem k vojenské podpoře válečné agrese Ruska vůči Ukrajině ze strany Íránu s tím, že navíc oproti stávajícímu zákazu součástí dronů stanovila zákaz vývozu, převodu, dodávek nebo prodeje komponentů používaných pro raketové střely z EU do Íránu. Rada rovněž přijala omezující opatření vůči jedné osobě a čtyřem subjektům.

• Írán: EU rozšířila omezující opatření vzhledem k podpoře válečné agrese Ruska vůči Ukrajině ze strany Íránu a zařadila na seznam jednu osobu a čtyři subjekty
• Reakce EU na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině (souvislosti)

Situace na Blízkém východě

Rada pro zahraniční věci jednala o nejnovějším vývoji na Blízkém východě včetně situace v Gaze a Libanonu, jakož i o situaci v širším regionu.

Vysoký představitel Radu informoval o právním posouzení toho, jak Izrael dodržuje lidská práva a mezinárodní právo, a v této souvislosti ministři zahraničních věcí jednali o návrhu vysokého představitele na pozastavení politického dialogu mezi EU a Izraelem v rámci dohody o přidružení.

Rada se rovněž zabývala otázkou podpory EU poskytované agentuře UNRWA, která je považována za nenahraditelnou, a vyměnila si názory na otázku omezujících opatření vůči Hamásu a jeho stoupencům a násilným extremistickým osadníkům na Západním břehu Jordánu.

Rada jednala o potřebě nadále se angažovat v úsilí o oživení mírového procesu. V této souvislosti se ministři zabývali Globální aliancí pro realizaci dvoustátního řešení, která byla vytvořena na posledním zasedání Valného shromáždění OSN a jejíž navazující zasedání se bude konat dne 28. listopadu v Bruselu, a rovněž pracovní večeří s bývalým izraelským premiérem Ehudem Olmertem a bývalým palestinským ministrem zahraničí Násirem al-Kidwou, která se uskutečnila v předvečer zasedání Rady.

Tak velmi chybí empatie vůči utrpení druhého, že je důležité, aby lidé pochopili, že jednoho dne nastane mír a že tento mír se musí připravit a musí se o něj usilovat.

Učinili jsme tak v Barceloně. Učinili jsme tak v Bruselu. A učiníme tak znovu. Hovořme o míru pokaždé, když se naskytne příležitost.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Vztahy mezi EU a USA

Během pracovního oběda se ministři zemí EU zabývali širokým spektrem vztahů mezi EU a USA, přičemž se zaměřili na Ukrajinu a Blízký východ, a diskutovali také o konkrétních důsledcích voleb.

Trump představuje pro Evropany příležitost. Nejen k tomu, abychom procitli – procitli jsme již před pěti lety –, ale abychom naše kapacity a náš systém práce využili tak, aby na světové scéně jasně zazněl náš hlas. Musíme více investovat do bezpečnosti a obrany.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Gruzie

Rada pro zahraniční věci si vyměnila názory na nejnovější vývoj v Gruzii po parlamentních volbách, které se konaly dne 26. října, a zaměřila se na zhoršování stavu demokracie v zemi a jeho důsledky pro evropské směřování Gruzie.

Všichni chceme pro Gruzii to samé: aby se navrátila na evropskou cestu. To bude vyžadovat jisté úsilí. Do Gruzie vyšleme misi. Budeme jednat o nesrovnalostech a volby budou muset být předmětem šetření. Vláda musí provést rozhodující změny prostřednictvím konkrétních opatření. Gruzie nemůže prohloubit své vztahy s Evropskou unií bez výrazných změn.Opakuji zde poselství pro gruzínský lid, které jsem vyjádřil během své loňské návštěvy: EU vás ve vašem boji za hodnoty EU nikdy neopustí. Budeme stát i nadále po vašem boku a podpoříme vaši rozhodnou volbu ve prospěch demokracie a evropské budoucnosti.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Africký roh

Rada pro zahraniční věci jednala o oblasti Afrického rohu, přičemž se zaměřila na Somálsko a podporu, kterou by EU mohla případně poskytnout pro budoucí podpůrnou a stabilizační misi Africké unie v Somálsku (AUSSOM), jakož i na Súdán, kde je situace zoufalejší než kdykoli dříve, statisíce lidí byly zabity a miliony lidí vysídleny. Ministři se dohodli na výzvě k okamžitému ukončení nepřátelských akcí.