"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zahraniční věci jednala o agresi Ruska vůči Ukrajině po vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Andrije Sybihy, který prostřednictvím videokonference informoval své protějšky z EU o nejnovějším vývoji na místě a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny, zejména pokud jde o systémy protivzdušné obrany a energetickou infrastrukturu.
Během následující rozpravy jednala Rada pro zahraniční věci o podpoře mírového programu prezidenta Zelenského a o vojenské podpoře Ukrajiny ze strany EU. Vysoký představitel objasnil, že politické a vojenské posilování Ukrajiny ve prospěch mírových jednání má strategickou logiku a že mír nelze zaměňovat s kapitulací.
Vysoký představitel zmínil nedávné ruské útoky na energetickou a přístavní infrastrukturu, jakož i vývoz obilí a zdůraznil, že nelze připustit, aby Vladimir Putin ohrožoval celosvětové potravinové zabezpečení nebo aby uspěl ve své snaze využít zimu jako zbraň.
Prodloužíme mandát vojenské pomocné mise Evropské unie (na podporu Ukrajiny) o další dva roky. Doufám, že se podaří dosáhnout konsensu ohledně rozšíření mandátu.
Musíme také konečně dosáhnout shody ohledně mých návrhů na odblokování Evropského mírového nástroje / Fondu pomoci Ukrajině. Jsme téměř v cíli.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
V Radě proběhla rovněž výměna názorů se zvláštním vyslancem EU Davidem O’Sullivanem týkající se provádění sankcí EU a úsilí v boji proti jejich obcházení. Vysoký představitel zdůraznil, že v boji proti obcházení sankcí bylo dosaženo pokroku, je však zapotřebí v tomto směru vyvíjet další úsilí i v budoucnu, a to mimo jiné i v členských státech EU.
Pokud jde o sankce, Rada nedávno přijala nový režim zaměřený na ruské hybridní činnosti namířené proti Evropské unii a jejím členským státům a dnes přijala omezující opatření vůči sedmi fyzickým osobám a sedmi subjektům v návaznosti na transfery raketových střel a dronů z Íránu do Ruska.
Neformální výměna názorů s ministrem zahraničních věcí, věcí Commonwealthu a rozvojových záležitostí Spojeného království
Ministři uspořádali neformální výměnu názorů, první svého druhu od brexitu, s ministrem zahraničních věcí, věcí Commonwealthu a rozvojových záležitostí Spojeného království Davidem Lammym, aby společně vyhodnotili řadu klíčových zahraničních, bezpečnostních a obranných otázek v současném geopolitickém kontextu.
Z diskuse vyplynulo, že naše názory se do značné míry shodují. Spojené království a EU společně stojí v čele mezinárodní reakce na agresi Ruska vůči Ukrajině a jednotně vyzývají k příměří v Gaze a ke zvrácení vážné eskalace situace na Blízkém východě.
Vysoký představitel závěrem uvedl, že obě strany zváží pravidelné konzultace mezi EU a Spojeným královstvím o konkrétních tématech, jako je agrese Ruska vůči Ukrajině, indicko-tichomořský region nebo západní Balkán.
Situace na Blízkém východě
Rada pro zahraniční věci jednala o vývoji na Blízkém východě, přičemž se zaměřila na situaci na místě v celém regionu. Ministři se zabývali situací v Libanonu, útoky Íránu na Izrael, humanitární situací v Gaze a vývojem na Západním břehu Jordánu.
Pokud jde o Libanon, EU vydala prohlášení, v němž odsoudila veškeré útoky namířené proti misím OSN a vyjádřila mimořádně vážné znepokojení nad útoky Izraelských obranných sil (IDF) na Prozatímní síly OSN v Libanonu (UNIFIL), při nichž bylo několik příslušníků těchto mírových sil zraněno. Rada potvrdila, že tyto útoky na příslušníky mírových sil OSN představují závažné porušení mezinárodního práva, jsou naprosto nepřijatelné a musí okamžitě skončit.
Ministři dnes znovu potvrdili, že síly UNIFIL plně podporují. Nikdo nepožaduje, aby se síly UNIFIL stáhly. Každý mimochodem určitě ví, že o tom, zda síly UNIFIL [na území] setrvají, nebo jej opustí, nerozhoduje generální tajemník OSN. Toto rozhodnutí náleží Radě bezpečnosti OSN.
[…] Žádný členský stát se dnes pro stažení sil UNIFIL nevyslovil. Pokud se tedy nemusí [z území] stáhnout, musí [na něm] setrvat. A v tom případě musí zůstat v bezpečí.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Vysoký představitel rovněž zmínil podporu EU poskytovanou agentuře UNRWA, Podpůrné a pracovní agentuře OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě, a žádost, aby Komise v nadcházejících dnech okamžitě zpřístupnila agentuře UNRWA další tranši finanční podpory EU.
V neposlední řadě Rada během jednání zopakovala svou výzvu k příměří v Gaze, bezpodmínečnému propuštění rukojmích a k plnému dodržování humanitárního práva. Ministři se rovněž zabývali přípravami zasedání Rady přidružení EU–Izrael, o něž v minulosti požádalo několik členských států.
Aktuální dění
V rámci bodu „Aktuální dění“ si Rada vyměnila názory na:
− proces normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů;
– situaci v Gruzii před parlamentními volbami dne 26. října;
– situaci v Moldavské republice před prezidentskými volbami a referendem o přistoupení k EU dne 20. října. Rada rovněž přijala omezující opatření namířená proti pěti osobám a jednomu subjektu odpovědným za činnosti destabilizující Moldavskou republiku;
− oblast Afrického rohu se zaměřením na Súdán a Somálsko;
− Venezuelu po skončení voleb konaných dne 28. července.
Závěry Rady a další rozhodnutí
Rada prodloužila platnost omezujících opatření EU proti šíření a používání chemických zbraní, jež se vztahují na 25 osob a 3 subjekty, o další rok, tedy do 16. října 2025.
