"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (telekomunikace), 9. června 2026
Hlavní výsledky
V posledních šesti měsících jsme významně pokročili v našich digitálních prioritách a posílili jsme konektivitu, odolnost, konkurenceschopnost a technologickou suverenitu Evropy. Zajistili jsme květnovou dohodu o aktu o umělé inteligenci a balíčku Omnibus VII, posílili jsme ochranu dětí před riziky spojenými s umělou inteligencí a dosáhli jsme obecného přístupu k evropské podnikatelské peněžence. Rovněž jsme dosáhli pokroku v souvislosti s balíčkem opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a aktem o digitálních sítích, což jsou klíčové pilíře plánu „Jedna Evropa, jeden trh“. Přestože nás čeká ještě spousta práce, tyto úspěchy dokazují, čeho můžeme dosáhnout, pokud se členské státy spojí se společným cílem.
Nicodemos Damianou, náměstek ministra pro výzkum, inovace a digitální politiku, Kyperská republika
Evropské podnikatelské peněženky
Ministři schválili postoj Rady (obecný přístup) k nařízení o zřízení evropských podnikatelských peněženek. Jde o digitální nástroj určený ke zjednodušení a zabezpečení obchodních interakcí v celé EU, a to jak mezi podniky, tak s orgány veřejné správy.
Evropské podnikatelské peněženky, které vycházejí z rámce eIDAS2, umožní společnostem digitalizovat řadu operací, které v současné době vyžadují osobní zpracování. Podnikům pak prostřednictvím harmonizovaného evropského řešení umožní bezpečnou přeshraniční komunikaci a výměnu dokumentů.
Akt o digitálních sítích a balíček opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti
Předsednictví předložilo dvě zprávy o pokroku: první se týká návrhu nařízení o digitálních sítích a druhá balíčku opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, který zahrnuje zejména návrh nařízení o kybernetické bezpečnosti 2. Obě iniciativy jsou součástí plánu „Jedna Evropa, jeden trh“, jehož cílem je přeměnit podnikatelské prostředí EU na hladce fungující jednotný trh.
Hlavním cílem aktu o digitálních sítích je podpořit rozvoj robustní, rychlé, bezpečné a špičkové infrastruktury digitálních sítí, a podpořit tak digitální transformaci EU. Účelem navrhovaných opatření je usnadnit přeshraniční podnikání a motivovat účastníky trhu k inovacím a investicím do pokročilé konektivity, posílit konkurenceschopnost a odolnost a směřovat k integrovanějšímu jednotnému trhu.
Ministři obecně uvítali pokrok dosažený v souvislosti s aktem o digitálních sítích a vyjádřili podporu jeho zastřešujícím cílům, kterými jsou posílení jednotného trhu, posílení konkurenceschopnosti, zvýšení konektivity a zlepšení odolnosti a bezpečnosti digitální infrastruktury. Návrh je obecně vnímán jako pevný základ pro další práci a pro pokrok v jednáních směřujících k obecnému přístupu. Zároveň je třeba některé oblasti dále vyjasnit a upřesnit. Delegace zdůraznily, že je důležité zajistit právní jistotu, zjednodušit regulační postupy a zohlednit různé vnitrostátní okolnosti a tržní podmínky, a to zejména v souvislosti s přechodem z měděných sítí na optické.
V rámci diskusí bylo také zdůrazněno, že je důležité respektovat pravomoci členských států, zejména pokud jde o správu rádiového spektra a záležitosti týkající se národní bezpečnosti, a současně zajistit praktické a přiměřené provádění navrhovaných opatření. Má se za to, že je třeba dále pracovat na otázkách, jako je postup jednotného pasu.
Cílem návrhu balíčku opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti je přispět k několika klíčovým politickým prioritám, včetně strategické autonomie EU (zejména ustanovení o dodavatelském řetězci IKT), odolnosti (prostřednictvím posílení agentury ENISA) a programu zjednodušení (zjednodušení systémů certifikace a některých ustanovení směrnice NIS 2).
Členské státy obecně uvítaly návrh aktu o kybernetické bezpečnosti 2 a vyjádřily podporu jeho celkovým cílům, zejména posílení úlohy agentury ENISA při podpoře operativní spolupráce mezi členskými státy a zefektivnění evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti. V rámci diskusí bylo nicméně upozorněno na řadu oblastí, které vyžadují další posouzení a vyjasnění, zejména pokud jde o rozšířené operativní povinnosti agentury ENISA.
Obecně vítána jsou navrhovaná opatření ke zvýšení účinnosti a účelnosti rámce pro certifikaci, přičemž členské státy zdůrazňují, že je důležité zachovat silnou účast členských států v rámci celého procesu certifikace. Široké podpoře se těší také dobrovolná povaha certifikace, ačkoli některé delegace vyjadřují obavy ohledně některých navrhovaných lhůt.
Z diskusí o rámci pro důvěryhodné dodavatelské řetězce IKT vyplynulo, že je třeba vyjasnit metodiku a postupy pro identifikaci klíčových aktiv v oblasti IKT a vysoce rizikových dodavatelů a také rozsah a možný dopad navrhovaných opatření. Delegace rovněž zdůraznily, že je důležité zajistit odpovídající úroveň zapojení členských států do provádění a správy rámce.
Ministři vedli, za přítomnosti generální tajemnice Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Doreen Bogdan-Martinové, rozpravu věnovanou spolupráci mezi EU a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) Organizace spojených národů se zaměřením na téma „Posílení spolupráce mezi EU a ITU v zájmu inkluzivní, bezpečné a udržitelné digitální transformace“.
Na nadcházející konferenci zplnomocněných zástupců ITU budou vymezeny politiky a činnosti ITU na příští čtyři roky. Bude rovněž zvoleno vrcholné vedení organizace, jakož i členové různých orgánů ITU. Za současných geopolitických okolností je posílení spolupráce EU v záležitostech ITU a spolupráce se samotnou ITU důležitější než kdy jindy.
Členské státy ve svých příspěvcích zdůrazňovaly význam posílení spolupráce mezi EU a ITU a soustavně vyzývaly k jednotnému evropskému postoji v mezinárodních diskusích. Několik delegací zdůraznilo, že jednotné vystupování zvyšuje přesvědčivost a diplomatický vliv EU, a to zejména v současném geopolitickém kontextu.
Panovala široká shoda na tom, že je třeba překlenout digitální propast a zajistit smysluplnou konektivitu pro všechny. Bylo uznáno, že EU je klíčovým partnerem ITU při prosazování iniciativ zaměřených na rozšíření digitálního začleňování. Některé členské státy také zdůraznily, že je důležité snížit environmentální stopu digitálního odvětví a posílit spolupráci v oblasti digitální odolnosti.
Umělá inteligence byla opakovaně označena za průlomovou technologii, jejíž příležitosti a rizika vyžadují posílenou mezinárodní spolupráci. Mnoho delegací zdůraznilo, že při vývoji, správě a normalizaci umělé inteligence je důležité uplatňovat přístup zaměřený na člověka.
Obecně bylo považováno za zásadní, aby byl zachován hlavní mandát ITU pro vypracování norem, přičemž několik členských států zdůraznilo, že mezinárodní normy by měly být založeny na lidských právech a přístupu zaměřeném na člověka. Byla také zdůrazněna hodnota modelu digitální správy zahrnujícího mnoho zúčastněných stran.
Technologická suverenita evropských orgánů veřejné správy
Mezi ministry proběhla výměna názorů na technologickou suverenitu evropských orgánů veřejné správy v kontextu strategické autonomie EU a na cíl snížit nadměrnou závislost v kritických oblastech.
Členské státy uvítaly, že Evropská komise nedávno zveřejnila balíček týkající se technologické suverenity. Panovala široká shoda na tom, že pro posílení digitální suverenity je nezbytné snížit strategické závislosti v celém digitálním hodnotovém řetězci a současně zachovat otevřenost, inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž.
Delegace zdůraznily, že je důležité zajistit odolné, spolehlivé a přístupné veřejné digitální služby a zároveň zachovat schopnost spolupracovat za jasných podmínek s partnery ze třetích zemí.
Několik členských států uvedlo, že digitální suverenita je nezbytností i možnou hnací silou konkurenceschopnosti, a kladlo důraz na posílení schopnosti EU vyvíjet a zavádět pokročilé technologie a bezpečnou digitální infrastrukturu.
Členské státy ve svých příspěvcích zdůrazňovaly, je potřeba zaujmout ke kritickým závislostem, interoperabilitě, otevřeným normám a přenositelnosti přístup založený na posouzení rizik, aby se zabránilo proprietárnímu uzamčení a zajistila kontinuita veřejných služeb. Jako klíčový nástroj ke stimulaci poptávky po suverénních, bezpečných a interoperabilních řešeních bylo zdůrazněno zadávání veřejných zakázek spolu se zvýšeným využíváním otevřených zdrojů a přeshraniční spolupráce na sdílené digitální infrastruktuře. Zvláštní pozornost byla věnována tomu, aby byly chráněny citlivé údaje, aby byla zajištěna kontrola nad kritickými systémy a aby orgány veřejné správy byly schopny chápat, kontrolovat a v případě potřeby nahradit digitální řešení.
Jiné záležitosti
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovalo předsednictví členské státy o aktuálně projednávaných legislativních návrzích, jako je souhrnný balíček pro digitální oblast a Evropský fond pro konkurenceschopnost. Předsednictví členským státům rovněž poskytlo aktuální informace o úsilí v oblasti ochrany nezletilých osob na internetu.
Informace Komise o „Mezinárodní digitální strategii pro Evropskou unii: zhodnocení po roce“
Informace Lucemburska o výsledcích jednání ministrů skupiny D9+
Prezentace pracovního programu nastupujícího irského předsednictví
