"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (doprava), 8. června 2026
Hlavní výsledky
Dnešní diskuse zdůraznily naše společné odhodlání posílit konkurenceschopnost, odolnost a udržitelnost evropského odvětví dopravy. V souvislosti s přijetím závěrů o evropských přístavech až po výměnu názorů na budoucnost dopravy po roce 2030 a dosažení pokroku v práci ohledně čistých firemních vozidel vedli ministři přínosné diskuse o budoucích výzvách a příležitostech. Při projednávání všech bodů pořadu jednání byl kladen jednoznačný důraz na vytvoření správných podmínek pro investice, inovace a efektivní dopravní sítě, což přispěje k prohloubení jednotného trhu a k posílení konektivity v celé Evropě.
Alexis Vafeades, ministr dopravy, komunikací a veřejných prací Kyperské republiky
Dnešní zasedání a schválení závěrů o Strategii pro námořní průmysl jsou významným krokem vpřed, pokud jde o uznání strategického významu a globální excelence evropského námořního průmyslu. Prezentují naši společnou vizi a odhodlání zachovat silné, inovativní a udržitelné námořní odvětví, které je hnací silou hospodářského růstu, zajišťuje životně důležitou konektivitu, posiluje naši společnou bezpečnost a hraje klíčovou úlohu v našem úsilí o dekarbonizaci.
Marina Hadjimanolisová, vedoucí ministerského úřadu pro námořní dopravu Kyperské republiky
Čistá firemní vozidla
Předsednictví předložilo zprávu o pokroku týkající se nařízení o čistých firemních vozidlech. Záměrem návrhu, který je součástí balíčku předpisů týkajících se automobilového průmyslu, je stanovit vnitrostátní cíle pro minimální podíl osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel s nulovými a nízkými emisemi v rámci registrací nových firemních vozidel velkými společnostmi v každém členském státě. Stanoví rovněž metodiku pro výpočet plnění těchto cílů.
Členské státy obecně podpořily cíl týkající se dekarbonizace firemních vozových parků a uznaly jejich úlohu při urychlování zavádění ekologičtějších vozidel a zvyšování nabídky ojetých vozidel s nulovými emisemi. Některé členské státy vyjádřily obavy ohledně určitých otázek uvedených v návrhu, jako jsou například závazné cíle. Požádaly, aby členské státy měly i nadále dostatečnou flexibilitu při stanovování nejvhodnějších pobídek nebo opatření k urychlení zavádění elektrických vozidel společnostmi. Několik členských států rovněž vyjádřilo obavy ohledně předpokládaných závazných cílů pro malé a střední podniky a administrativní zátěže spojené s požadavky na podávání zpráv a shromažďování údajů. Značný počet členských států před stanovováním závazných povinností upřednostňuje opatření založená na pobídkách, jako jsou vnitrostátní daňové pobídky.
Delegace rovněž zdůraznily, že je důležité zajistit soulad s širším balíčkem předpisů týkajících se automobilového průmyslu, zachovat technologickou neutralitu a zohlednit rozdíly ve vnitrostátních podmínkách, včetně dostupnosti infrastruktury.
Úsilí o dekarbonizaci v odvětví dopravy po roce 2030
V Radě proběhla výměna názorů na úsilí o dekarbonizaci v odvětví dopravy po roce 2030. Cílem rozpravy bylo zabývat se aktualizací právního rámce Unie pro dekarbonizaci dopravy v návaznosti na nedávnou změnu evropského právního rámce pro klima a přijetí cíle snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 %. Diskuse byla velmi vhodně načasovaná vzhledem k přezkumům nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR), nařízení o leteckých palivech ReFuelEU a nařízení o námořních palivech FuelEU, které jsou naplánovány na roky 2026 a 2027.
Členské státy dekarbonizaci odvětví dopravy obecně podpořily a zároveň zdůraznily, že je třeba zachovat konkurenceschopnost a zamezit úniku uhlíku. Existuje velký zájem o stabilní a předvídatelné regulační prostředí, které bude podporovat investice.
Několik delegací uvedlo, že v zájmu snížení závislosti na fosilních palivech je nutno zvýšit výrobu a využívání udržitelných paliv – zejména v letecké a námořní dopravě. Několik členských států zdůraznilo potřebu investic do těchto paliv.
Podle mnoha členských států má přesun nákladní a osobní dopravy na železnici zásadní význam pro snížení emisí, zlepšení konektivity a zmírnění hluku a znečištění. Za důležité faktory stimulující dekarbonizaci jsou považovány modernizace železniční infrastruktury a odstranění překážek pro vysokorychlostní železnice.
Za jeden z klíčových způsobů, jak dekarbonizace dosáhnout, je považována také elektrifikace silniční dopravy (lehká i těžká nákladní vozidla), několik členských států však zdůraznilo, že je důležité zachovat technologickou neutralitu a podporovat alternativní paliva, včetně vodíku, s cílem zamezit závislosti.
Jako důležitý krok byla zdůrazněna revize systému obchodování s emisemi (ETS), přičemž některé státy vyzvaly k tomu, aby byl k obchodování s emisemi a dekarbonizaci uplatňován vyvážený přístup. Některé členské státy vyzvaly rovněž k realistickému přezkumu nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR), při němž by byla zohledněna kapacita elektrizační soustavy a regionální omezení.
Několik členských států poukázalo také na to, že je důležité snížit závislost na dovážených fosilních palivech, a to zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci.
Strategie pro námořní průmysl a Strategie EU pro přístavy
Členské státy přijaly dvoje závěry, jedny o Strategii pro námořní průmysl a druhé o Strategii EU pro přístavy.
Strategie pro námořní průmysl je strukturovaný akční plán, jehož cílem je posílit vedoucí postavení Evropy v námořní oblasti tím, že bude dosaženo pokroku v oblasti technologicky vyspělé stavby lodí, plavidel pro podporu větrných elektráren na moři, podvodních dronů a špičkového přístavního vybavení.
Členské státy v závěrech označují námořní odvětví za základní kámen evropské průmyslové základny a zdůrazňují jeho zásadní úlohu při zajišťování dodavatelských řetězců, podpoře přechodu na čistou energii a posilování vedoucího postavení EU v oblasti technologií. Uznávají rovněž rozdílné vnitrostátní, regionální a místní charakteristiky odvětví námořní výroby a lodní dopravy v celé Unii a odlišné priority členských států.
Dále členské státy přijaly rovněž závěry o Strategii EU pro přístavy. Cílem Strategie EU pro přístavy je sjednotit iniciativy na posílení konkurenceschopnosti, podporu transformace energetiky a zajištění bezpečnosti ve 283 námořních přístavech a 223 vnitrozemských přístavech sítě TEN‑T.
Závěry potvrzují zásadní úlohu, kterou přístavy hrají při posilování strategické autonomie EU, zabezpečování kritických dodavatelských řetězců, urychlování energetické transformace a zachovávání celosvětového vedoucího postavení Evropy v oblasti vodní dopravy.
Členské státy zdůrazňují, že je důležité zajistit efektivní a přiměřené provádění strategie. Vyzývají Evropskou komisi, aby posoudila efektivitu stávajících koordinačních a správních struktur na úrovni EU a v případě potřeby zavedla na podporu provádění nové mechanismy.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ předsednictví a Komise v návaznosti na neformální videokonferenci ministrů dopravy konanou v dubnu letošního roku informovaly ministry o krizi na Blízkém východě a aktuálním stavu opatření v oblasti koordinace a reakce v odvětví dopravy.
Předsednictví rovněž ministry informovalo o aktuálním stavu projednávaných legislativních návrhů, jako je směrnice, kterou se pro určitá silniční vozidla stanoví maximální přípustné rozměry a maximální přípustné hmotnosti, vojenská mobilita, euroviněta, balíček předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel a nařízení o právech cestujících v letecké dopravě a nařízení o prosazování práv cestujících v EU. Komise ministry informovala o nedávno předloženém balíčku pro cestující.
Budoucí irské předsednictví rovněž představilo svůj pracovní program na nadcházejících šest měsíců.
Jiné položky v rámci bodu „Jiné záležitosti“ – informace od:
Belgie, pokud jde o odblokování zavádění ERTMS (evropského systému řízení železničního provozu): stabilita, jednoduchost a interoperabilita na prvním místě
Řecka, pokud jde o zjednodušení a urychlení postupů certifikace a povolování železničních systémů na úrovni EU s cílem urychlit zavádění systému ERTMS
České republiky ke konkurenceschopnosti evropské železniční nákladní dopravy
Rakouska, pokud jde o strategický přístup pro evropský železniční průmysl
Španělska o konkurenceschopnosti železničního odvětví
Rakouska a Nizozemska, pokud jde o šestou zprávu o pokroku platformy pro mezinárodní železniční osobní dopravu (IRP)
Komise o sezónní změně času
Komise v souvislosti s iniciativou za koridory pro čistou dopravu
Komise v souvislosti s iniciativou EU týkající se rozsáhlého přeshraničního testovacího prostředí pro autonomní vozidla
Malty, pokud jde o výzvu k pokračování v jednáních o návrhu revize směrnice o kombinované přepravě
Nizozemska, pokud jde o cestující s rušivým chováním
Litvy, pokud jde o hrozby pro civilní dopravní infrastrukturu a operace spojené s drony
Francie, pokud jde o zveřejnění hodnotící zprávy Komise týkající se systému ETS v oblasti letectví
