Vztahy EU se zeměmi Evropského hospodářského prostoru

Co je Evropský hospodářský prostor?

Evropský hospodářský prostor (EHP) byl založen v lednu 1994 na základě dohody sdružující členské státy Evropské unie a země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) v rámci jednotného vnitřního trhu.

Členové EHP

Na Evropském hospodářském prostoru se podílí 30 zemí: 27 členských států EU a tři země ESVO.

ESVO pak tvoří čtyři země (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) s tím, že Švýcarsko nepatří do Evropského hospodářského prostoru. Švýcarští voliči v referendu konaném v prosinci 1992 účast v EHP odmítli. Vztahy EU se Švýcarskem se řídí řadou samostatných dohod.

Výhody

Evropský hospodářský prostor přináší výhody občanům i podnikům, neboť Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku otevírá vnitřní trh EU. Dohoda o EHP zaručuje občanům i hospodářským subjektům v EHP stejná práva a povinnosti na jednotném trhu.

Co se občanů týče, podporuje EHP volný pohyb osob, což usnadňuje život, práci, studium a zakládání podniků ve všech zúčastněných zemích v souladu s platnými pravidly.

Podnikům umožňuje EHP přístup na větší trh na základě společných pravidel, čímž jim usnadňuje obchod se zbožím a službami a vytváří předvídatelnější podmínky pro přeshraniční hospodářskou činnost.

Výjimky

Dohoda o EHP se nevztahuje na tyto politiky EU:

• společná zemědělská a rybářská politika,
• celní unie,
• společná obchodní politika,
• společná zahraniční a bezpečnostní politika,
• spravedlnost a vnitřní věci (státy ESVO EHP jsou však součástí schengenského prostoru),
• přímé a nepřímé daně,
• hospodářská a měnová unie.

Jak probíhá řízení Evropského hospodářského prostoru?

EHP se opírá o institucionální strukturu se dvěma pilíři, která sdružuje orgány EU a orgány zastupující státy ESVO EHP. Tím je zaručeno, že příslušná pravidla EU jsou vždy začleněna do Dohody o EHP a jsou jednotně uplatňována ve všech zúčastněných zemích a zároveň je respektována autonomie obou stran.

Instituce a rozhodovací orgány EHP

Dohodou o EHP se zřizují společné instituce, které podporují spolupráci mezi EU a státy ESVO EHP. Tyto instituce dohlížejí na provádění dohody, začleňují nové právní předpisy a zajišťují účinné uplatňování společných pravidel.

Smíšený výbor

Smíšený výbor EHP má na starosti každodenní fungování Dohody o EHP. Sdružuje zástupce EU a států ESVO EHP a jeho úkolem je začleňovat příslušné právní předpisy EU do dohody. Rozhodnutí se přijímají na základě konsensu.

Rada EHP

Rada EHP poskytuje politické pokyny pro provádění Dohody o EHP. Obvykle se schází dvakrát ročně a zasedají v ní členové Rady Evropské unie, zástupci Evropské komise a ministři zahraničních věcí států ESVO EHP.

Rada EHP posuzuje fungování Dohody o EHP a projednává otázky společného politického a hospodářského zájmu.

Kontrolní úřad ESVO

Kontrolní úřad ESVO sleduje, zda Island, Lichtenštejnsko a Norsko správně provádějí a uplatňují pravidla Dohody o EHP, která jsou relevantní pro vnitřní trh.

Jeho úloha je srovnatelná s úlohou, kterou vykonává v rámci EU Evropská komise. V případě potřeby může tento úřad vyšetřovat potenciální porušení pravidel EHP a zahájit postup pro účely vymáhání jejich dodržování.

Soud ESVO

Soud ESVO, který má sídlo v Lucemburku, zajišťuje jednotný výklad a uplatňování pravidel EHP na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Norsku. Zabývá se řízeními o nesplnění povinnosti zahájenými Kontrolním úřadem ESVO, poskytuje vnitrostátním soudům poradní stanoviska týkající se výkladu práva EHP a projednává odvolání proti rozhodnutím přijatým Kontrolním úřadem ESVO.

Úloha unijních orgánů

Orgány EU hrají ve věci fungování Dohody o EHP ústřední úlohu. Evropská komise navrhuje právní předpisy a zastupuje EU ve Smíšeném výboru EHP, zatímco Rada Evropské unie poskytuje prostřednictvím Rady EHP politické vedení. K politickému dialogu se státy ESVO EHP přispívá i Evropská služba pro vnější činnost.

Spolupráce nad rámec vnitřního trhu

EU a země ESVO EHP úzce spolupracují i nad rámec Dohody o EHP a účasti na vnitřním trhu EU, a to v oblastech společného zájmu. Tato spolupráce probíhá formou politického dialogu, společných iniciativ a účasti na evropských programech.

Politická spolupráce

EU a země ESVO EHP vedou pravidelný politický dialog o evropských a mezinárodních otázkách. Na základě této spolupráce si mohou vyměňovat názory a případně koordinovat postoje k výzvám, které mají dopad na širší evropský kontinent.

Tato spolupráce zahrnuje následující oblasti:

• zahraniční a bezpečnostní politika, včetně diskuzí o mezinárodním vývoji, regionální stabilitě a společných bezpečnostních výzvách,
• podpora Ukrajiny a mezinárodního řádu založeného na pravidlech,
• energetická bezpečnost a odolnost,
• změna klimatu a globální výzvy v oblasti životního prostředí,
• hospodářská bezpečnost a konkurenceschopnost.

Spolupráce v dalších oblastech

Prostřednictvím účasti na programech a iniciativách EU přispívají země ESVO EHP k evropské spolupráci a zároveň z ní mají prospěch v těchto oblastech:

výzkum a inovace, včetně účasti na výzkumných programech a iniciativách EU na podporu vědecké spolupráce (např. Horizont Evropa)

vzdělávání, odborná příprava, mládež a kultura prostřednictvím programů, které podporují výměny, rozvoj dovedností a spolupráci mezi institucemi (např. Erasmus+ a Kreativní Evropa)

opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně spolupráce zaměřené na ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj (např. prostřednictvím programu LIFE)

digitální transformace, včetně úsilí o posílení digitální konektivity, inovací a zabezpečeného digitálního prostředí (prostřednictvím iniciativy Digitální Evropa)

Další informace

• Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (Evropská komise)
• Evropské sdružení volného obchodu (internetové stránky ESVO)