Vztahy EU se zeměmi Evropského hospodářského prostoru
Evropský hospodářský prostor (EHP) rozšiřuje jednotný trh EU na Island, Lichtenštejnsko a Norsko, a umožňuje tak volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Zároveň podporuje úzkou politickou a hospodářskou spolupráci.
Co je Evropský hospodářský prostor?
Evropský hospodářský prostor (EHP) byl založen v lednu 1994 na základě dohody sdružující členské státy Evropské unie a země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) v rámci jednotného vnitřního trhu.
Členové EHP
Na Evropském hospodářském prostoru se podílí 30 zemí: 27 členských států EU a tři země ESVO.
ESVO pak tvoří čtyři země (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) s tím, že Švýcarsko nepatří do Evropského hospodářského prostoru. Švýcarští voliči v referendu konaném v prosinci 1992 účast v EHP odmítli. Vztahy EU se Švýcarskem se řídí řadou samostatných dohod.
Výhody
Evropský hospodářský prostor přináší výhody občanům i podnikům, neboť Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku otevírá vnitřní trh EU. Dohoda o EHP zaručuje občanům i hospodářským subjektům v EHP stejná práva a povinnosti na jednotném trhu.
Co se občanů týče, podporuje EHP volný pohyb osob, což usnadňuje život, práci, studium a zakládání podniků ve všech zúčastněných zemích v souladu s platnými pravidly.
Podnikům umožňuje EHP přístup na větší trh na základě společných pravidel, čímž jim usnadňuje obchod se zbožím a službami a vytváří předvídatelnější podmínky pro přeshraniční hospodářskou činnost.
Výjimky
Dohoda o EHP se nevztahuje na tyto politiky EU:
- společná zemědělská a rybářská politika,
- celní unie,
- společná obchodní politika,
- společná zahraniční a bezpečnostní politika,
- spravedlnost a vnitřní věci (státy ESVO EHP jsou však součástí schengenského prostoru),
- přímé a nepřímé daně,
- hospodářská a měnová unie.
Jak probíhá řízení Evropského hospodářského prostoru?
EHP se opírá o institucionální strukturu se dvěma pilíři, která sdružuje orgány EU a orgány zastupující státy ESVO EHP. Tím je zaručeno, že příslušná pravidla EU jsou vždy začleněna do Dohody o EHP a jsou jednotně uplatňována ve všech zúčastněných zemích a zároveň je respektována autonomie obou stran.
Instituce a rozhodovací orgány EHP
Dohodou o EHP se zřizují společné instituce, které podporují spolupráci mezi EU a státy ESVO EHP. Tyto instituce dohlížejí na provádění dohody, začleňují nové právní předpisy a zajišťují účinné uplatňování společných pravidel.
Smíšený výbor
Smíšený výbor EHP má na starosti každodenní fungování Dohody o EHP. Sdružuje zástupce EU a států ESVO EHP a jeho úkolem je začleňovat příslušné právní předpisy EU do dohody. Rozhodnutí se přijímají na základě konsensu.
Rada EHP
Rada EHP poskytuje politické pokyny pro provádění Dohody o EHP. Obvykle se schází dvakrát ročně a zasedají v ní členové Rady Evropské unie, zástupci Evropské komise a ministři zahraničních věcí států ESVO EHP.
Rada EHP posuzuje fungování Dohody o EHP a projednává otázky společného politického a hospodářského zájmu.
Kontrolní úřad ESVO
Kontrolní úřad ESVO sleduje, zda Island, Lichtenštejnsko a Norsko správně provádějí a uplatňují pravidla Dohody o EHP, která jsou relevantní pro vnitřní trh.
Jeho úloha je srovnatelná s úlohou, kterou vykonává v rámci EU Evropská komise. V případě potřeby může tento úřad vyšetřovat potenciální porušení pravidel EHP a zahájit postup pro účely vymáhání jejich dodržování.
Soud ESVO
Soud ESVO, který má sídlo v Lucemburku, zajišťuje jednotný výklad a uplatňování pravidel EHP na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Norsku. Zabývá se řízeními o nesplnění povinnosti zahájenými Kontrolním úřadem ESVO, poskytuje vnitrostátním soudům poradní stanoviska týkající se výkladu práva EHP a projednává odvolání proti rozhodnutím přijatým Kontrolním úřadem ESVO.
Úloha unijních orgánů
Orgány EU hrají ve věci fungování Dohody o EHP ústřední úlohu. Evropská komise navrhuje právní předpisy a zastupuje EU ve Smíšeném výboru EHP, zatímco Rada Evropské unie poskytuje prostřednictvím Rady EHP politické vedení. K politickému dialogu se státy ESVO EHP přispívá i Evropská služba pro vnější činnost.
Spolupráce nad rámec vnitřního trhu
EU a země ESVO EHP úzce spolupracují i nad rámec Dohody o EHP a účasti na vnitřním trhu EU, a to v oblastech společného zájmu. Tato spolupráce probíhá formou politického dialogu, společných iniciativ a účasti na evropských programech.
Politická spolupráce
EU a země ESVO EHP vedou pravidelný politický dialog o evropských a mezinárodních otázkách. Na základě této spolupráce si mohou vyměňovat názory a případně koordinovat postoje k výzvám, které mají dopad na širší evropský kontinent.
Tato spolupráce zahrnuje následující oblasti:
- zahraniční a bezpečnostní politika, včetně diskuzí o mezinárodním vývoji, regionální stabilitě a společných bezpečnostních výzvách,
- podpora Ukrajiny a mezinárodního řádu založeného na pravidlech,
- energetická bezpečnost a odolnost,
- změna klimatu a globální výzvy v oblasti životního prostředí,
- hospodářská bezpečnost a konkurenceschopnost.
Spolupráce v dalších oblastech
Prostřednictvím účasti na programech a iniciativách EU přispívají země ESVO EHP k evropské spolupráci a zároveň z ní mají prospěch v těchto oblastech:
výzkum a inovace, včetně účasti na výzkumných programech a iniciativách EU na podporu vědecké spolupráce (např. Horizont Evropa)
vzdělávání, odborná příprava, mládež a kultura prostřednictvím programů, které podporují výměny, rozvoj dovedností a spolupráci mezi institucemi (např. Erasmus+ a Kreativní Evropa)
opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně spolupráce zaměřené na ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj (např. prostřednictvím programu LIFE)
digitální transformace, včetně úsilí o posílení digitální konektivity, inovací a zabezpečeného digitálního prostředí (prostřednictvím iniciativy Digitální Evropa)
Další informace
Jednotný trh EU: přínosy, fakta a čísla
Schengenský prostor: souvislosti
Horizont Evropa
Naposledy aktualizováno: 23. září 2026