Proč EU přijímá sankce?
Sankce jsou nástrojem k předcházení konfliktům nebo k reakci na vznikající či současné krize a k prosazování míru, demokracie, dodržování zásad právního státu, lidských práv a mezinárodního práva.
Jak a kdy EU přijímá sankce
Omezující opatření neboli „sankce“ jsou nezbytným nástrojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Umožňují EU reagovat na globální výzvy a na události, které jsou v rozporu s jejími cíli a hodnotami.
Rozhodnutí o sankcích přijímá Rada Evropské unie jednomyslně.
Sankce EU jsou cílené a zaměřené na osoby a subjekty odpovědné za politiky nebo činnosti, které chce EU ovlivnit. Nejsou zaměřeny proti celé konkrétní zemi nebo jejímu obyvatelstvu.
Sankce nejsou represivní, naopak jejich účelem je dosáhnout změny v politice nebo chování dotčených osob nebo subjektů, a prosazovat tak cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Jedná se mimo jiné o tyto cíle:
chránit hodnoty, základní zájmy a bezpečnost EU,
podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a mezinárodní právo,
zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost.
Sankce mohou být namířeny proti vládám zemí mimo EU, nestátním subjektům, skupinám a jednotlivcům a mohou spočívat ve zmrazení majetku a zákazech cestování. EU může rovněž přijmout hospodářské sankce a diplomatická opatření.
Veškerá omezující opatření přijímaná EU jsou plně v souladu se závazky podle mezinárodního práva, včetně závazků, které se týkají humanitární pomoci, lidských práv a základních svobod.
Pokyny k omezujícím opatřením
V roce 2004 schválil Politický a bezpečnostní výbor některé základní zásady pro:
- používání sankcí,
- jejich provádění,
- způsob měření a kontroly jejich dopadu.
Osvědčené postupy pro účinné provádění omezujících opatření byly naposledy aktualizovány v roce 2022. Pokyny k provádění a vyhodnocování omezujících opatření byly naposledy aktualizovány v roce 2018.
Humanitární výjimky
Sankce EU jsou plně v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního humanitárního práva.
Dne 9. prosince 2022 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 2664 (2022), která stanoví stálou humanitární výjimku z opatření spočívajících ve zmrazení majetku, jež byla uložena sankčními režimy OSN.
Dne 14. února 2023 Rada rozhodla o zavedení humanitární výjimky podle rezoluce 2664 v sankčních režimech OSN na úrovni EU a dne 31. března 2023 zavedla humanitární výjimku, pokud jde o sankce v rámci smíšených sankčních režimů OSN/EU, v nichž jsou sankce uložené Radou bezpečnosti OSN doplněny opatřeními EU.
V letech 2023 až 2024 Rada dále zavedla humanitární výjimku z některých režimů omezujících opatření, včetně režimů zavedených s ohledem na situaci v Bosně a Hercegovině, Burundi, Guineji, Libanonu, Myanmaru, Nikaragui, Tunisku, Venezuele a Zimbabwe a v souvislosti s kybernetickými útoky a terorismem.
Tato rozhodnutí svědčí o pevném odhodlání EU zamezit nezamýšleným negativním důsledkům sankcí pro humanitární činnost a o významu, který je přikládán plnému dodržování mezinárodního práva.
- Humanitární činnost: EU zavedla další výjimku ze sankcí (tisková zpráva, 19. února 2024)
- Humanitární činnost: EU zavedla další výjimky ze sankcí s cílem usnadnit poskytování pomoci (tisková zpráva, 27. listopadu 2023)
- Humanitární činnost: EU zavedla výjimky ze sankcí s cílem usnadnit poskytování pomoci (tisková zpráva, 31. března 2023)
Porušení sankcí je trestným činem
Rada dne 28. listopadu 2022 přijala rozhodnutí o zařazení porušování omezujících opatření na seznam „unijních trestných činů“, který je uveden ve Smlouvě o fungování EU. Tím se zabrání různým úrovním vymáhání sankcí v členských státech a riziku obcházení těchto opatření.
Kromě toho dne 12. dubna 2024 přijala Rada nová pravidla, která mají zajistit, aby bylo porušování omezujících opatření trestně postižitelné.
Díky těmto novým pravidlům bude určité jednání nyní ve všech členských státech považováno za trestný čin – například pomoc při obcházení zákazu cestování, obchodování se zbožím, jež podléhá sankcím, nebo provádění zakázaných finančních činností. Návod k těmto trestným činům a pomoc k jejich spáchání je rovněž možno stíhat jako trestný čin.
Členské státy musí zajistit, aby porušování omezujících opatření EU bylo možné postihnout účinnými a přiměřenými trestními sankcemi, jejichž povaha závisí na daném trestném činu. V případě úmyslného porušení sankcí však musí být jako horní hranice trestu stanoven trest odnětí svobody.
- Rada a Parlament dosáhly politické dohody o kriminalizaci porušování sankcí EU (tisková zpráva, 12. prosince 2023)
- Sankce: Rada zařadila porušování omezujících opatření na seznam unijních trestných činů (tisková zpráva, 28. listopadu 2022)
- Rada s konečnou platností schválila právní předpis vymezující trestné činy a sankce za porušení omezujících opatření EU (tisková zpráva, 12. dubna 2024)
Naposledy aktualizováno: 12. dubna 2024