Spolupráce EU s OSN
EU a OSN jsou odhodlány prosazovat mnohostranný systém, který řídí globální vztahy způsobem přínosným pro všechny. EU a její členské státy jsou společně největším finančním přispěvatelem do systému OSN.
EU a OSN
Organizace spojených národů (OSN) je ústředním subjektem světového mnohostranného systému a slouží jako platforma pro dialog, spolupráci a kolektivní úsilí.
EU a OSN jsou odhodlány prosazovat mnohostranný systém, který řídí globální vztahy způsobem přínosným pro všechny. Toto odhodlání prosazovat princip mnohostrannosti vychází z přesvědčení, že má-li mezinárodní společenství reagovat na globální krize, výzvy a hrozby, potřebuje k tomu efektivní mnohostranný systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách.
EU a OSN v průběhu let vybudovaly silné partnerství. EU se účastní výročního zasedání Valného shromáždění OSN a má akreditované delegace při OSN v Ženevě, New Yorku, Paříži, Římě a ve Vídni.
Spolupráce mezi EU a OSN zahrnuje řadu oblastí a otázek, včetně lidských práv, udržitelného rozvoje, změny klimatu a ochrany životního prostředí, digitálních otázek, budování míru, odzbrojení a nešíření, humanitární pomoci, boje proti korupci a trestné činnosti, zvyšování celosvětové zdravotní bezpečnosti, řízení migračních toků a pracovních otázek.
V době globálních geopolitických výzev, včetně válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, je EU nadále odhodlána prosazovat Chartu Organizace spojených národů a zásady, které jsou v ní zakotveny.
Finanční podpora EU pro OSN
EU a její členské státy jsou společně největším finančním přispěvatelem do systému OSN.
Členské státy EU společně financují čtvrtinu řádného rozpočtu OSN a EU a její členské státy poskytují třetinu všech finančních příspěvků určených pro agentury, fondy a programy OSN.
V letech 2013 až 2024 vyčlenila EU na agentury, fondy a programy OSN celkem více než 33 miliard eur, z toho 18 % na Světový potravinový program (WFP), 14 % na Dětský fond OSN (UNICEF), 13 % na Rozvojový program OSN (UNDP), 10 % na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a 45 % na další agentury, fondy a programy.
V roce 2024 poskytla Evropská unie OSN dobrovolné příspěvky ve výši přibližně 3,9 miliardy eur. Jedná se o největší mnohostranný příspěvek OSN.
Členské státy EU přispěly částkou téměř 12,7 miliardy eur.
Účast v orgánech OSN
Valné shromáždění OSN
Valné shromáždění OSN je hlavním jednacím a reprezentativním orgánem OSN a hlavním orgánem OSN pro tvorbu politiky. Členy Valného shromáždění je všech 193 členských států OSN, přičemž hlas jednotlivých států má stejnou váhu. EU má rozšířený pozorovatelský status.
Tento status EU umožňuje zapojit se do diskusí, předkládat návrhy a účastnit se jednání i všeobecné rozpravy, která se každoročně koná v září. Zvláštní status EU nezahrnuje hlasovací právo. EU však zajišťuje koordinaci mezi svými 27 členskými státy, aby prezentovala jednotné postoje.
Předseda Evropské rady, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropská komise a delegace Evropské unie při OSN v New Yorku tak mohou v rámci Valného shromáždění OSN prezentovat postoje EU a jejích členských států.
Kromě toho EU získala právo jednou reagovat na projev týkající se postojů EU a ústně předkládat návrhy a změny, což je příležitost, která nebyla poskytnuta žádnému jinému pozorovateli.
Když EU v roce 2011 získala rozšířený pozorovatelský status, bylo dohodnuto, že na zasedáních Valného shromáždění bude jménem EU vystupovat předseda Evropské rady.
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN je hlavním orgánem s globální působností, jenž je odpovědný za zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Skládá se z pěti stálých členů a deseti nestálých členů volených Valným shromážděním na dvouleté funkční období.
V současné době zasedají v Radě bezpečnosti OSN čtyři členské státy EU. Francie jako stálý člen a Dánsko, Řecko a Lotyšsko jako nestálí členové. Od ledna 2027 budou v Radě bezpečnosti jako nestálí členové ve funkčním období 2027–2028 zasedat Rakousko a Portugalsko.
Podle práva EU musí členské státy EU při výkonu mandátu v Radě bezpečnosti OSN postupovat jednotně a podporovat postoje a zájmy Unie.
Priority EU v rámci OSN
Rada v rámci Valného shromáždění OSN a fór OSN pro lidská práva každoročně přijímá závěry o prioritách EU.
Priority v rámci Valného shromáždění
V závěrech o prioritách pro 81. zasedání Valného shromáždění OSN (září 2026 – září 2027), přijatých v červenci 2026, Rada znovu potvrzuje odhodlání EU prosazovat efektivní a inkluzivní mnohostranný systém založený na pravidlech, který je pevně zakotven v Chartě OSN a mezinárodním právu.
Rada zdůrazňuje, že je v kolektivním a individuálním zájmu všech zajistit dodržování mezinárodního práva a svrchovanou rovnost a územní celistvost všech států, zavázat se k mírovému řešení sporů a investovat do mezinárodní spolupráce.
EU zůstane předvídatelným, spolehlivým a důvěryhodným partnerem a bude i nadále spolupracovat s partnery, kteří jsou odhodláni bránit a dodržovat mezinárodní právo a usilovat o nalezení globálních řešení společných výzev.
EU si je vědoma, že se mnohostranný systém musí dále rozvíjet, a je připravena pokročit v reformách, díky kterým bude OSN účinnější, nákladově efektivnější a více reakceschopná. EU a její členské státy společně zůstávají největšími a nejspolehlivějšími politickými a finančními přispěvateli OSN.
Činnost EU v rámci OSN se bude v nadcházejícím roce řídit těmito všeobecnými prioritami:
- obrana a rozvoj účinného, efektivního a inkluzivního mnohostranného systému pevně zakotveného v Chartě OSN a mezinárodním právu, včetně mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv
- pokrok v reformách směřujících k účinnější, nákladově efektivnější a více reakceschopné OSN v rámci všech tří pilířů prostřednictvím partnerství a koalic
- posílení mírové a bezpečnostní struktury OSN založené na prevenci a zachování míru
- podpora prosperity a udržitelného rozvoje do roku 2030 a v dalších letech
Priority v rámci fór pro lidská práva
Ve svých závěrech o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2026 Rada zdůraznila pevný závazek EU k všeobecnému dodržování, ochraně a naplňování lidských práv všude a pro všechny.
Dále vyzdvihla, že za všech okolností musí být dodržováno mezinárodní právo, včetně Charty OSN, a že EU využije každé příležitosti na mnohostranných fórech k boji proti omezování lidských práv.
Mezi priority EU patří:
- válečná agrese Ruska vůči Ukrajině a porušování lidských práv v Rusku a Bělorusku
- porušování lidských práv na okupovaných palestinských územích a v Íránu
- mírový a inkluzivní přechod k demokracii ve Venezuele
- mechanismus odpovědnosti pro Afghánistán
EU se bude rovněž zaměřovat na ukončení beztrestnosti a zajištění odpovědnosti, jakož i na občanský prostor.
Rada zdůraznila, že účinné a inkluzivní mnohostranné instituce, jejichž jádrem je Organizace spojených národů, jsou tím nejlepším prostředkem k zajištění míru, bezpečnosti, lidských práv, prosperity a udržitelného rozvoje pro všechny.
Oblasti spolupráce mezi EU a OSN
Agenda pro udržitelný rozvoj 2030
Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijatá v roce 2015 je z velké části podkladem pro tvorbu vnitřních a vnějších politik EU. Několik klíčových politických iniciativ EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu a strategie Global Gateway, se řídí 17 cíli udržitelného rozvoje obsaženými v agendě.
EU a její členské státy jsou odhodlány zachovat postavení EU jakožto největšího celosvětového poskytovatele oficiální rozvojové pomoci, která hraje klíčovou úlohu při plnění Agendy 2030.
Mírové operace a řešení krizí
EU a OSN jsou partnery při prosazování světového řádu založeného na pravidlech a mnohostranných řešení naléhavých globálních výzev. Úzká spolupráce založená na oboustranné prospěšnosti, reciprocitě a sdílené odpovědnosti zvyšuje soudržnost a účinnost misí a operací EU a OSN, které často probíhají ve stejné zemi současně.
V roce 2003 obě organizace přijaly společné prohlášení o spolupráci mezi EU a OSN v oblasti řešení krizí. Od té doby dále posílily své strategické partnerství v oblasti mírových operací a řešení krizí. Dne 20. října 2025 Rada schválila závěry o posílení strategického partnerství EU a OSN v oblasti míru a bezpečnosti.
- Bezpečnost a obrana
- Závěry Rady o posílení strategického partnerství EU a OSN v oblasti míru a bezpečnosti: společné priority na období 2025–2028 (20. října 2025)
Lidská práva
EU i OSN podporují činnost obránců lidských práv, bojují proti diskriminaci a posilují demokratické instituce, a spolupracují tak na prosazování a ochraně lidských práv na celém světě.
EU je odhodlána prosazovat univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a je neochvějným zastáncem systému OSN pro lidská práva.
Humanitární pomoc
EU úzce spolupracuje s OSN na poskytování mimořádné pomoci, obnově poškozené infrastruktury a podpoře zranitelných skupin obyvatelstva zasažených člověkem způsobenými nebo přírodními katastrofami, jako jsou ozbrojené konflikty, sucha, povodně, zemětřesení a hurikány.
EU poskytla humanitární pomoc více než 110 zemím a každoročně tak pomáhá milionům lidí. EU a její členské státy patří k předním dárcům humanitární pomoci na světě.
Změna klimatu a ochrana životního prostředí
EU a OSN úzce spolupracují na řešení otázek souvisejících se změnou klimatu a biologické rozmanitosti. Spolupracují při provádění Pařížské dohody, prosazování udržitelné správy půdy a oceánů a provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu.
Při podpoře provádění Pařížské dohody EU rovněž zdůrazňuje soulad mezi Agendou 2030 a Zelenou dohodou pro Evropu.
Globální řízení v oblasti zdraví
EU a OSN spolupracují na různých otázkách týkajících se zdraví s cílem řešit výzvy v oblasti celosvětového zdraví, podporovat veřejné zdraví a zlepšovat celosvětovou zdravotní bezpečnost. Všechny tyto cíle jsou součástí Strategie EU v oblasti celosvětového zdraví.
EU a její členské státy jsou největšími dárci Světové zdravotnické organizace (WHO), která je agenturou OSN působící v oblasti zdraví.
Naposledy aktualizováno: 31. července 2026