"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Ministři životního prostředí EU se sešli v Lucemburku, aby si vyměnili názory na balíček „Fit for 55“, připravili summit o klimatu COP26 a projednali novou Lesní strategii EU do roku 2030. Rada přijala postoj v prvním čtení ke změnám Aarhuského nařízení. Ministři jednali rovněž o současném nárůstu cen energií.
Summit o klimatu COP26
Ministři zahájili zasedání jednáním o přípravách na zasedání Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), které se bude konat ve dnech 31. října až 12. listopadu v Glasgow (COP26). Rada přijala na zasedání závěry, v nichž stanovila postoj EU.
Svět v současnosti není na dobré cestě k udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C. K udržení teploty naší planety v bezpečných mezích je třeba vyvinout mnohem větší kolektivní úsilí. Na zasedání COP26 vyzve EU všechny smluvní strany Pařížské dohody, aby předložily ambiciózní vnitrostátní cíle v oblasti snižování emisí, a rozvinuté země vybídne, aby zintenzivnily mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu. Díky závěrům, které byly dnes přijaty, má EU nejen vůli, ale i silný mandát, aby jednání vedla správným směrem – k ochraně planety v zájmu všech a na straně těch, kteří jsou změnou klimatu nejvíce ohroženi.
Andrej Vizjak, slovinský ministr životního prostředí a územního plánování
V závěrech se apeluje na to, aby všechny smluvní strany předložily ambiciózní vnitrostátně stanovené příspěvky a uznaly potřebu společně zintenzivnit úsilí o přizpůsobení se změně klimatu.
Rada připomíná, že EU a její členské státy jsou největším světovým poskytovatelem finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu. V závěrech se znovu potvrzuje jejich odhodlání zintenzivnit mobilizaci mezinárodních finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu a další rozvinuté země se vyzývají, aby zvýšily své příspěvky.
Rada rovněž stanoví postoj EU k finalizaci pařížského souboru pravidel, zejména pokud jde o dobrovolnou spolupráci podle článku 6 a společný časový rámec pro vnitrostátně stanovené příspěvky.
Ministři životního prostředí EU uspořádali první formální rozpravu o balíčku „Fit for 55“ se zvláštním zaměřením na iniciativy, které jsou v kompetenci Rady pro životní prostředí. Cílem těchto návrhů je změnit:
systém EU pro obchodování s emisemi
nařízení o „sdílení úsilí“
nařízení o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví
nařízení o emisních normách CO2 pro osobní automobily a dodávky
a nařízení, kterým se zřizuje nový Sociální fond pro klimatická opatření
Vzhledem k průřezové povaze balíčku můžeme očekávat, že jednání budou složitá a pravděpodobně nějaký čas potrvají. Členské státy balíček „Fit for 55“ obecně vítají, neboť jeho cílem je poskytnout EU konkrétní prostředky k tomu, aby splnila své zvýšené ambice v oblasti klimatu. Pochopení vzájemných vazeb mezi jednotlivými předpisy hraje zásadní úlohu při posuzování toho, zda a jak všechny části balíčku přispívají k celkové rovnováze.
Andrej Vizjak, slovinský ministr životního prostředí a územního plánování
Balíček „Fit for 55“ má za cíl uvést do souladu politiky EU v oblasti klimatu s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů ve srovnání s hodnotami z roku 1990 nejméně o 55 %.
Uvedený balíček sestává z řady úzce provázaných návrhů, jimiž se buď mění stávající právní předpisy, nebo se zavádějí nové iniciativy v celé řadě oblastí politiky a hospodářských odvětví.
Rozprava se zaměřila na vyváženost a vzájemné vazby mezi jednotlivými návrhy, jakož i na jejich přínos, pokud jde o zvýšené ambice EU v oblasti klimatu. Ministři vyjádřili své názory na rozdělení úsilí mezi členské státy a různá hospodářská odvětví i v jejich rámci, jakož i na dopad návrhů na občany. Rozprava se zaměřila zejména na rozšíření obchodování s emisemi i na budovy a silniční dopravu.
Ministři uspořádali výměnu názorů na novou Lesní strategii EU do roku 2030. Uvedená strategie je jednou ze stěžejních iniciativ Zelené dohody pro Evropu a vychází ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jejím cílem je přispět k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.
Rozprava se zaměřila především na to, zda nová Lesní strategie EU zohledňuje závěry Rady o strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a zda poskytuje dobrý základ pro to, aby EU na celosvětové úrovni zastávala vedoucí úlohu pro svůj pozitivní příklad v oblasti udržitelného obhospodařování lesů. Rada přijme závěry o nové Lesní strategii na listopadovém zasedání Rady pro zemědělství a rybolov.
Rada přijala postoj v prvním čtení ke změně Aarhuského nařízení o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Přijetí postoje Rady navazuje na předběžnou dohodu, které bylo s Evropským parlamentem dosaženo v červenci 2021, a je posledním krokem postupu přijetí.
Na žádost Řecka, Španělska a Polska ministři jednali o současném nárůstu cen energií.
Tato otázka byla zařazena na pořad jednání Evropské rady ve dnech 21. a 22. října. Komise předloží před jednáním v Evropské radě sdělení o rostoucích cenách energie.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Komise ministry informovala o zprávě o provádění nařízení (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích. Belgie poskytla informace o potřebě koordinovaného postupu proti polyfluorovaným alkylovým sloučeninám a Německo informovalo ministry o ministerské konferenci o odpadu v mořích a znečištění plasty konané v Ženevě, kterou společně svolaly Ekvádor, Německo, Ghana a Vietnam za podpory sekretariátu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
Svět v současnosti není na dobré cestě k udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C. K udržení teploty naší planety v bezpečných mezích je třeba vyvinout mnohem větší kolektivní úsilí. Na zasedání COP26 vyzve EU všechny smluvní strany Pařížské dohody, aby předložily ambiciózní vnitrostátní cíle v oblasti snižování emisí, a rozvinuté země vybídne, aby zintenzivnily mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu. Díky závěrům, které byly dnes přijaty, má EU nejen vůli, ale i silný mandát, aby jednání vedla správným směrem – k ochraně planety v zájmu všech a na straně těch, kteří jsou změnou klimatu nejvíce ohroženi.