"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada uspořádala politickou rozpravu o návrzích balíčku „Fit for 55“, které spadají do působnosti Rady pro životní prostředí. Cílem balíčku je uvést legislativní rámec EU v oblasti klimatu a energetiky do souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU a jejím cílem snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání se stavem v roce 1990.
Ministři si vyměnili názory na systém obchodování s emisemi (ETS) pro odvětví silniční dopravy a budov, a zejména na účinnost nástroje ke snížení emisí za účelem dosažení cíle snížit do roku 2030 emise o 55 %.
Ministři představili možnosti a klíčové parametry, které považují za nejdůležitější pro zlepšení společenského přijetí takového systému při současném zajištění jeho účinnosti, jakož i některé možné alternativy k tomuto systému.
Ministři jednali o parametrech, které by měly být stanoveny pro Sociální fond pro klimatická opatření, aby mohl účinně podporovat nejzranitelnější skupiny, pokud bude zřízen systém ETS pro odvětví silniční dopravy a budov.
„Fit for 55“: jak EU promítne klimatické cíle do právních předpisů (Infografika)
Baterie a odpadní baterie
Ministři přijali obecný přístup k návrhu nařízení, kterým se aktualizují právní předpisy EU o bateriích a odpadních bateriích.
Baterie představují jeden z klíčových prvků přechodu na čistou energii. Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a výrobních řetězců. Díky nim bude také k dipozici větší množství baterií pro realizaci našeho přechodu k druhům dopravy s nulovými emisemi. Nová pravidla zajistí, že bude probíhat řádný sběr baterií s ukončenou životností, takže nebudou jen tak vyhozeny. Toxické látky z baterií se tak nedostanou do životního prostředí a výrazně se omezí plýtvání vzácnými materiály, které mohou být znovu využity v rámci oběhového hospodářství.
Barbara Pompiliová, francouzská ministryně pro ekologickou transformaci
Návrh usiluje o snížení environmentálních a sociálních dopadů baterií ve všech fázích jejich životního cyklu – od získávání materiálů po výrobu, používání a recyklaci.
Cílem návrhu je rovněž řešit nesrovnalosti na vnitřním trhu způsobené nevyváženými pravidly a informacemi, a to vytvořením rovných podmínek pro hospodářské subjekty prostřednictvím souboru jasnějších společných pravidel.
Na cestě k udržitelnému a oběhovému evropskému dodavatelskému řetězci baterií (Infografika)
Odlesňování a znehodnocování lesů
Ministři vedli politickou rozpravu o návrhu Komise na minimalizaci spotřeby produktů pocházejících z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů.
Návrh byl zveřejněn dne 17. listopadu 2021 a stanoví povinná pravidla náležité péče pro hospodářské subjekty, které dodávají na trh EU komodity a odvozené produkty spojené s odlesňováním a znehodnocováním lesů, jako je kůže, čokoláda a nábytek.
Ministři si vyměnili názory na to, jak zajistit účinný a účelný systém náležité péče s cílem dosáhnout nezbytné sledovatelnosti, která zajistí, aby se produkty zahrnuté do nařízení nepodílely na odlesňování a znehodnocování lesů. Ministři se rovněž podělili o své názory a předložili návrhy na společné definice klíčových pojmů pro operativní provádění nařízení.
Během pracovního oběda si ministři vyměnili názory na ekologizaci evropského semestru. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU.
Ministři se při diskusi zaměřili na to, jak může evropský semestr lépe integrovat výzvy inkluzivní a spravedlivé ekologické transformace a zároveň zajistit splnění evropských cílů v oblasti boje proti změně klimatu a zachování biologické rozmanitosti.
Ministři si rovněž vyměnili názory na klíčové zásady a osvědčené postupy pro zohledňování spravedlivé transformace v hospodářských politikách, zejména pokud jde o analýzu rozložení dopadů, které by měly být v rámci evropského semestru posíleny.
Rada přijala bez rozpravy dvě rozhodnutí Rady týkající se postoje EU na druhé části čtvrtého zasedání konference smluvních stran Minamatské úmluvy o rtuti. Úmluva stanoví rámec pro regulaci a omezení používání rtuti a sloučenin rtuti a pro regulaci a omezení antropogenních emisí a úniků těchto látek do ovzduší, vody a půdy způsobených lidskou činností, jehož cílem je chránit lidské zdraví a životní prostředí.
První rozhodnutí se týká změny přílohy A úmluvy za účelem rozšíření její oblasti působnosti na další výrobky s přidanou rtutí, včetně některých typů světelných zdrojů. Týká se rovněž změny přílohy B s cílem rozšířit její oblast působnosti stanovením konečného data pro proces využívající rtuť, na který se uvedená příloha vztahuje.
Cílem druhého rozhodnutí je přesněji vymezit oblast působnosti ustanovení o odpadech uvedené úmluvy, zejména čl. 11 odst. 3 o povinnosti spravovat dotčený odpad obsahující rtuť environmentálně šetrným způsobem.
Druhá část čtvrtého zasedání konference smluvních stran Minamatské úmluvy o rtuti se bude konat ve dnech 21. až 25. března 2022 na indonéském Bali.
Rada rovněž přijala úvodní prohlášení Evropské unie a jejích členských států pro konferenci smluvních stran Minamatské úmluvy o rtuti. Úvodní prohlášení bylo upraveno, aby odráželo postoj EU a jejích členských států k vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině.
Perzistentní organické znečišťující látky
Francouzské předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu návrhu nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách. Rada přijala dne 11. března vyjednávací postoj na úrovni velvyslanců s ohledem na budoucí třístranná jednání s Evropským parlamentem.
Návrh mění přílohy stávajícího nařízení s cílem odstranit nebo minimalizovat emise těchto chemických látek z odpadů.
I když se perzistentní organické znečišťující látky obvykle v nových výrobcích již nepoužívají, stále se vyskytují v odpadu pocházejícím z některých spotřebních výrobků, jako jsou vodotěsné textilie, nábytek, plasty a elektronická zařízení. Návrh zavádí přísné limity týkající se těchto tří (skupin) látek v odpadech:
perfluoroktanová kyselina (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny, nacházející se ve vodotěsných textiliích a hasičských pěnách,
dikofol – pesticid dříve používaný v zemědělství,
pentachlorfenol, jeho soli a estery, nacházející se v ošetřeném dřevě a textilu.
Stanoví rovněž přísnější mezní hodnoty pro řadu dalších látek, které jsou v přílohách již uvedeny, jako jsou dioxiny a furany, přítomné jako nečistoty v popelu a sazích. S odpadem obsahujícím perzistentní organické znečišťující látky v míře vyšší než tyto mezní hodnoty musí být nakládáno specifickým způsobem, aby se zajistilo, že uvedený obsah bude zničen nebo nevratně přeměněn.
Rada schválila záměr Komise připojit se k nezávaznému společnému závazku urychlit přechod na energetický systém Net Zero prostřednictvím programu Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro přechod na čistou energii.
Jiné záležitosti
Předsednictví a Komise informovaly o druhé části pátého zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA-5), které se konalo ve dnech 28. února až 2. března v keňském Nairobi. Hlavním tématem zasedání bylo „Posílení opatření ve prospěch přírody za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje“.
Komise informovala o novém návrhu směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí, která definuje nové trestné činy proti životnímu prostředí a zavádí podrobnější ustanovení o sankcích, pravidla posilující prosazování a opatření na pomoc osobám, které oznámí trestné činy a spolupracují s donucovacími orgány.
Komise vyzvala členské státy k urychlenému přijetí opatření v souvislosti s ratifikací mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí.
Estonská a finská delegace informovaly o oslavách 30. výročí Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer (Úmluva o vodách). Úmluva o vodách byla přijata v Helsinkách v roce 1992. Jedná se o právně závazný nástroj podporující spolupráci při udržitelném hospodaření s hraničními vodními zdroji.
Baterie představují jeden z klíčových prvků přechodu na čistou energii. Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a výrobních řetězců. Díky nim bude také k dipozici větší množství baterií pro realizaci našeho přechodu k druhům dopravy s nulovými emisemi. Nová pravidla zajistí, že bude probíhat řádný sběr baterií s ukončenou životností, takže nebudou jen tak vyhozeny. Toxické látky z baterií se tak nedostanou do životního prostředí a výrazně se omezí plýtvání vzácnými materiály, které mohou být znovu využity v rámci oběhového hospodářství.
