"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Ministři zemí EU pro životní prostředí a klima schválili závěry Rady o přípravách na konferenci OSN o změně klimatu 2025 (COP30), která se uskuteční ve dnech 10. až 21. listopadu 2025 v brazilském Belému. Závěry budou na zasedání COP30 představovat obecný vyjednávací postoj EU.
Na letošní konferenci smluvních stran si připomeneme desetileté výročí Pařížské dohody. Očekává se, že před zasedáním COP30 strany sdělí své nové závazky v oblasti klimatu, kterými prokáží, zda je teplotní limit 1,5 °C stanovený v Pařížské dohodě stále dosažitelný. Rada ve svých závěrech zdůrazňuje silnou podporu mnohostranné spolupráci v oblasti klimatu a nastiňuje priority EU před zasedáním COP30, přičemž klade důraz na naléhavost globálních opatření v oblasti klimatu.
EU dnes získala silný evropský mandát pro zasedání COP30. Z Belému musíme odjet s jasným plánem, jak zajistit, aby cíl omezit nárůst teploty nejvýše na 1,5 °C zůstal dosažitelný. Změna klimatu probíhá a my musíme jednat a přizpůsobit se spíše dříve nežli později. Dalším krokem je vnitrostátně stanovený příspěvek EU a právní rámec pro klima a jsme připraveni pokračovat v práci v návaznosti na strategickou diskusi mezi evropskými hlavami států a předsedy vlád.
Lars Aagaard, dánský ministr pro otázky klimatu, pro energetiku a veřejné služby
EU znovu potvrzuje, že je odhodlána udržet nárůst globální teploty na 1,5 °C, a vyzývá k tomu, aby konference COP30 dosáhla konkrétního výstupu s cílem řešit společnou úroveň ambicí a provádění. V závěrech se dále vyzývá k většímu úsilí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a zdůrazňuje se význam mobilizace finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu v souladu s novým kolektivním kvantifikovaným cílem, který na konferenci COP29 v Baku přijala široká skupina přispěvatelů. Poukazuje se v nich na to, že je třeba ztrojnásobit kapacitu energie z obnovitelných zdrojů na celém světě a zdvojnásobit celosvětové průměrné roční tempo zvyšování energetické účinnosti do roku 2030 spolu s urychlením zavádění technologií s nulovými a nízkými emisemi a s postupným ukončením výroby a spotřeby energie z fosilních paliv v celosvětovém měřítku.
Ministři také přijali závěry o Evropské strategii pro vodohospodářskou odolnost, kterou Evropská komise vydala v červnu 2025.
Cílem této strategie je obnovit a chránit koloběh vody a zároveň vytvořit udržitelné, odolné, konkurenceschopné a oběhové hospodářství inteligentně nakládající s vodou a zajistit přístup k nezávadné a cenově dostupné vodě. Tato strategie stanoví cestu, jak zajistit vodohospodářskou odolnost Evropy, včetně řešení nedostatku vody prostřednictvím účinnějšího využívání vody.
Evropské vodní a oceánské zdroje jsou pod rostoucím tlakem způsobeným znečištěním, odpady a změnou klimatu. Evropa jako kontinent, který se otepluje nejrychleji, čelí většímu suchu, záplavám a nedostatku vody než kdykoli předtím. Tyto výzvy neznají hranice – vyžadují rozhodná a jednotná evropská opatření. Díky pokroku, kterého jsme dnes dosáhli ohledně Strategie pro vodohospodářskou odolnost a Paktu pro oceány, posilujeme společné úsilí o ochranu našich sladkovodních vod a oceánů prostřednictvím koordinovanějšího a ucelenějšího přístupu, který chrání klima, biologickou rozmanitost a budoucí generace.
Magnus Heunicke, dánský ministr pro životní prostředí a genderovou rovnost
Rada ve svých závěrech strategii uvítala a zdůraznila, že je naléhavě zapotřebí obnovit a chránit koloběh vody, posílit vodohospodářskou infrastrukturu a zajistit spravedlivý přístup k vodě. Ministři zdůraznili význam vodohospodářské odolnosti ve všech odvětvích, inovací, přeshraniční spolupráce a koordinace. Poukázali na to, že v zájmu ochrany evropských vod je naléhavě nutné řešit znečišťující látky u zdroje.
Závěry také podtrhují strategickou úlohu zabezpečení dodávek vody pro konkurenceschopnost EU, její připravenost na krize a globální spolupráci. Rada zdůraznila, že je důležité zajistit odpovídající a dostupné financování pro provádění agendy v oblasti vodohospodářské odolnosti.
Ministři životního prostředí si vyměnili názory na Evropský pakt pro oceány, což je iniciativa zahájená Evropskou komisí s cílem posílit politiku EU v oblasti oceánů v šesti prioritních oblastech, od obnovy zdraví mořského prostředí a posílení modré ekonomiky až po podporu pobřežních komunit a posílení námořní bezpečnosti.
Ministři zdůraznili potřebu silnějších a soudržnějších opatření na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti. Uvítali ucelený přístup paktu, který propojuje zdraví oceánů, modrou ekonomiku a pobřežní komunity, a zdůraznili, že je důležité sladit stávající právní předpisy a správní rámce EU.
Nadcházející revize rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí se setkala s obecnou podporou a byla označena za klíčovou příležitost k urychlení pokroku směrem k dosažení dobrého environmentálního stavu mořských vod EU. Ministři poukázali na potřebu soudržnějšího provádění směrnice a naléhavě vyzvali ke zefektivnění cyklů podávání zpráv s cílem snížit administrativní zátěž, jakož i k lepšímu sladění s ostatními politikami EU a k začlenění aspektů změny klimatu. Ministři také zdůraznili, že jsou zapotřebí zvláštní finanční prostředky, lepší řešení znečištění u zdroje a lepší správa mořských oblastí.
Dánské předsednictví a Evropská komise ministry informovaly o třech nedávných mezinárodních zasedáních:
pokračování třetího zasedání ad hoc otevřené pracovní skupiny pro vědecko-politický panel (SPP OEWG 3.2) a následném mezivládním zasedání (SPP IM) týkajícím se řádného nakládání s chemickými látkami a odpady,
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
druhé části pátého zasedání mezivládního vyjednávacího výboru (INC-5.2) za účelem vypracování mezinárodního závazného nástroje v oblasti znečištění plasty.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Litva a další členské státy informovaly ministry o pracovním dokumentu týkajícím se stínové flotily a s ním souvisejících naléhavých hrozeb pro mořské prostředí.
Ministři si vyslechli stanovisko Česka – podporované dalšími členskými státy – o environmentální agendě ve víceletém finančním rámci (VFR) 2028–2034.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Francie a Španělsko také informovaly ministry o emisních normách CO2 pro lehká vozidla, přičemž zejména zdůraznily, že pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je nezbytné dodržovat plán týkající se vozidel s nulovými emisemi do roku 2035.
Ministři uspořádali neformální pracovní oběd o přípravách na mezinárodní jednání o životním prostředí v rámci nadcházejícího sedmého zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA-7), které se bude konat v prosinci 2025 v Nairobi (Keňa), a na proces týkající se mezivládního vyjednávacího výboru o znečištění plasty.
Dokumenty k zasedání
Přípravné dokumenty
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
