Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, 28.–29. listopadu 2022

Hlavní výsledky

Vzdělávání a mládež – 28. listopadu

Cesty ke školnímu úspěchu a osobní pohodě (tzv. well-beingu) v rámci digitálního vzdělávání

Rada přijala doporučení k iniciativě Cesty ke školnímu úspěchu. Vzhledem k tomu, že v roce 2021 činil podíl osob, které předčasně ukončují vzdělávání a odbornou přípravu, 9,7 % a s ohledem na skutečnost, že slabých výsledků ve čtení, matematice a přírodních vědách podle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy 2021 dosahuje stále více než 15 % patnáctiletých žáků, jsou členské státy v doporučení vyzývány, aby vypracovaly strategie vedoucí k úspěchu ve škole. Cílem těchto strategií má být minimalizace vlivu socioekonomického postavení na výsledky vzdělávání a odborné přípravy.

Ministři rovněž schválili závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání. Využívání digitálních nástrojů a metod je na vzestupu ve školách po celé Evropě, zejména po přechodu na on-line učení a výuku během pandemie covidu-19. Tato se neustále vyvíjející situace, ale i potřeba zajistit v digitální realitě osobní pohodu účastníků vzdělávání a pedagogických pracovníků by měly být členskými státy zohledněny při koncipování strategií v oblasti digitálního vzdělávání.

Musíme i nadále rozvíjet školní prostředí, ve kterém se studenti a učitelé cítí dobře, bezpečně a chráněni a dokáží rozpoznat rizika spojená s používáním digitálních prostředků.

Vladimír Balaš, český ministr školství, mládeže a tělovýchovy

• Rada přijala opatření na podporu školního úspěchu dětí v celé EU (tisková zpráva, 28. listopadu 2022)
• EU zdůrazňuje význam tzv. well-beingu v digitálním vzdělávání (tisková zpráva, 28. listopadu 2022)

Ministři rovněž jednali o tom, jak může Evropský prostor vzdělávání (EPV) rychleji a účinněji reagovat na krize, jako je agrese Ruska vůči Ukrajině nebo pandemie covidu-19. Mnoho ministrů vyzdvihovalo úsilí vyvíjené v zájmu integrace ukrajinských dětí do vzdělávacích systémů a úlohu EPV jako nástroje pro koordinaci opatření v dobách krize.

Evropský rok mládeže

Rok 2022 je Evropským rokem mládeže – oceňuje evropskou mládež, která se během pandemie covidu-19 musela přizpůsobit mnoha nepříjemným změnám a nacházela se v obtížné situaci, kdy mimo jiné zcela zmizela možnost účastnit se společenského života a interakce. Ministři posoudili provádění letošního evropského roku a jednali o tom, jak zajistit jeho odkaz i po roce 2022. Zvláštní pozornost byla při výměně názorů věnována zejména tomu, jak učinit rozměr mládeže nedílnou součástí všech politik a tvorby politik EU.

Rada rovněž schválila závěry o podpoře mezigeneračního rozměru v oblasti mládeže s cílem podpořit dialog a sociální soudržnost.

Opatření jako omezení volného pohybu osob, rušení festivalů a uzavření center pro mládež během pandemie byla pro mladé lidi obzvláště tvrdá. Evropský rok mládeže byl dobrou příležitostí, jak mladé lidi zbavit sociální deprivace a posílit jejich zapojení do veřejných záležitostí. Abychom dodrželi předsevzetí letošního roku, musíme lépe zapojit mladé lidi a naslouchat jim, když jako politici přijímáme rozhodnutí. Vladimír Balaš, český ministr školství, mládeže a tělovýchovy

• Závěry Rady o mezigeneračním rozměru, 28. listopadu 2022

Jiné záležitosti

Komise ministrům poskytla informace ohledně zprávy o pokroku při vytváření Evropského prostoru vzdělávání spolu se zahájením fungování vzdělávacích laboratoří pro investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy. Dále je informovala o etických pokynech pro využívání umělé inteligence a dat při výuce a učení, o pokynech pro boj proti dezinformacím a na podporu digitální gramotnosti, i o závazku v rámci iniciativy „Deep Tech Talent Initiative“.

Kyperský ministr informoval delegace o 9. ministerské konferenci nazvané „Životní prostředí pro Evropu“ a o výsledcích zasedání ministrů školství na vysoké úrovni věnovaného vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

České předsednictví informovalo o výsledcích neformálního zasedání dialogu EU s mládeží, které se uskutečnilo během pracovní snídaně před zahájením zasedání Rady.

Nadcházející švédské předsednictví představilo svůj pracovní program v oblasti vzdělávání i v oblasti mládeže.

Další body programu

Jako body bez rozpravy přijala Rada několik dalších legislativních aktů:

• nařízení o digitální provozní odolnosti finančních služeb (DORA), které posílí bezpečnost i finančních subjektů, jako jsou banky, pojišťovny a investiční podniky, z hlediska IT;
• novou směrnici o bezpečnosti sítí a informací k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU s cílem dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty;
• nařízení o zahraničních subvencích, které řeší zahraniční subvence narušující vnitřní trh a jehož cílem je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi společnostmi – evropskými i mimoevropskými – působícími na vnitřním trhu;
• směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Společnosti budou brzy povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti. Díky tomu se zvýší odpovědnost společností, zabrání rozdílným standardům udržitelnosti a usnadní přechod k udržitelnému hospodářství.

Kultura, audiovizuální oblast a sport – 29. listopadu

Kultura v době krize

V souvislosti se záměrným ničením ukrajinských památek a muzeí a masivním rabováním ukrajinských uměleckých děl a kulturního dědictví ruskou armádou vedli ministři kultury zemí EU politickou rozpravu o podpoře ukrajinské kultury, včetně kulturního dědictví, a solidaritě s ní. Ministři si vyměnili názory na možnosti konkrétní pomoci v souvislosti s potřebami Ukrajiny v oblasti kultury a na posílení spolupráce mezi evropskými hlavními městy kultury a ukrajinskými městy.

V této souvislosti Rada posílila rozměr vnější činnosti týkající se kultury a do pracovního plánu EU pro kulturu na období 2023–2026, který dnes rovněž přijaly členské státy, doplnila konkrétní opatření týkající se Ukrajiny.

Nemůžeme být lhostejní vůči ničení a rabování ukrajinských muzeí a kulturního dědictví. Vzhledem k ruské agresi ministři kultury zemí EU vyjadřují solidaritu s ukrajinským kulturním odvětvím.

Martin Baxa, český ministr kultury

• Usnesení Rady o pracovním plánu EU pro kulturu (2023–2026), 29. listopadu 2022

České předsednictví předložilo zprávu o pokroku ohledně aktuálního stavu probíhající práce na legislativním návrhu Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). Cílem tohoto aktu je stanovit společná pravidla pro fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Zaměřuje se na ochranu svobody, plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků v EU.

• Nařízení, kterým se stanoví Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků – zpráva o pokroku

Sport: jak proměnit krize v příležitosti

Evropské odvětví sportu od začátku roku 2020 čelí četným bezprecedentním krizím: opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 vedla k omezeným příležitostem pro sportovní aktivity a rušení sportovních soutěží. Na toto odvětví má dopad i útočná válka Ruska proti Ukrajině a následná energetická krize.

V této souvislosti se ministři podělili o osvědčené postupy, jak lze tyto krize proměnit v příležitosti. Názorným příkladem toho, jak vnější omezení vedla k pozitivní změně, je využívání digitálních nástrojů (například k účasti na sportu z domova). Energetická krize zase může vést k přechodu sportovní infrastruktury na udržitelné a energeticky účinné zdroje energie. Diskuse se zúčastnil i prezident UEFA Aleksander Čeferin a bývalý český basketbalista se zkušenostmi z NBA Jiří Welsch.

Přechodem k udržitelnější sportovní infrastruktuře – v nejširším sociálním, hospodářském a environmentálním smyslu – se zabývají rovněž závěry Rady o udržitelné a přístupné sportovní infrastruktuře, které ministři schválili.

Poslední roky byly pro všechny, kdo se v Evropě zabývají sportem, nesporně velmi obtížné, a to od klubů až po profesionály a amatéry. Odvětví sportu dokázalo, že je schopno řešit problémy, které vyvstaly v souvislosti s pandemií i se současnou energetickou krizí. Díky tomu bude moci lépe dosáhnout svého dlouhodobého cíle, a to zvýšit udržitelnost sportovní infrastruktury. Vladimír Balaš, český ministr školství, mládeže a tělovýchovy

• Závěry Rady o udržitelné sportovní infrastruktuře, 29. listopadu 2022

Jiné záležitosti

Německo upozornilo na problémy kulturních institucí v důsledku energetické krize a Lotyšsko informovalo o výběru evropského hlavního města kultury. Komise informovala ministry o znalostním a inovačním společenství nazvaném Kultura a kreativita Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a o Evropské unii jako čestném hostu na Mezinárodním knižním veletrhu v Guadalajaře.

Lotyšsko, Litva, Estonsko a Polsko vyzdvihly otázku přenosu ruských propagandistických kanálů poskytovateli družicových služeb z EU.

Nizozemská delegace nadnesla téma dodržování lidských práv při přidělování pořadatelství významných sportovních akcí a Švédsko informovalo o zasedání nadační rady Světové antidopingové agentury (WADA).

Švédsko jakožto nastupující předsednictví představilo svůj pracovní program v oblasti kultury a sportu.