"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, 15.–16. května 2023
Hlavní výsledky
Mládež a sport (pondělí 15. května)
Ministři odpovědní za oblast mládeže a sportu se sešli v Bruselu, aby jednali o sociálním začleňování mladých lidí v Evropě a o dodržování lidských práv na mezinárodních sportovních akcích. Schválili rovněž závěry o sociálním rozměru udržitelné Evropy pro mládež, jakož i usnesení o výsledcích devátého cyklu dialogu EU s mládeží (EUYD), revizi pracovního plánu strategie EU pro mládež 2022–2024 a zastoupení členských států EU v rámci Světové antidopingové agentury (WADA).
Dodržování lidských práv na mezinárodních sportovních akcích
Ministři odpovědní za oblast sportu jednali o potřebě zajistit při organizaci významných mezinárodních sportovních akcí dodržování lidských práv. Zdůraznili potřebu řádné správy v oblasti sportu a jednali o způsobech, jak posilovat transparentnost a dodržování lidských práv při rozhodování o pořádání mezinárodních sportovních akcí a v jejich průběhu, jakož i v rámci činnosti vnitrostátních, evropských a jiných mezinárodních sportovních organizací v souladu s hlavními zásadami Organizace spojených národů. Mnozí ministři zdůraznili, že v jejich zemích jsou přijímána opatření na ochranu lidských práv a na boj proti diskriminaci obecně, mimo jiné podporou sportovkyň a LGBT sportovkyň a sportovců.
Mezinárodní sportovní akce by měly ukazovat to nejlepší z lidských hodnot: integritu, vzájemnou úctu, pocit sounáležitosti a fair play. Za každou cenu musíme bojovat proti všem útokům na tyto zásady, ať už v podobě korupce, nezákonného dopingu, „sportswashingu“ nebo porušování lidských práv.
Jakob Forssmed, švédský ministr sociálních věcí a veřejného zdraví
Během jednání ministři upozornili na nedávno zveřejněné čtvrté prohlášení adresované Mezinárodnímu olympijskému výboru, v němž se uvádí, že Rusku nesmí být povoleno využívat sport k legitimizaci jeho invaze na Ukrajinu. Slova se ujala řada ministrů, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině a zdůraznili, že zásadně nesouhlasí s účastí ruských a běloruských sportovců na významných mezinárodních sportovních akcích, jako jsou nadcházející olympijské a paralympijské hry v Paříži. Jednání se zúčastnil náměstek ukrajinského ministra mládeže a sportu Andrij Česnokov a výkonná tajemnice EPAS Rady Evropy a vedoucí odboru sportu Sophie Kwasny.
V Radě proběhla politická rozprava o potřebě podporovat začlenění mladých lidí do společností EU se zaměřením na mladé Ukrajince. Ministři si vyměnili názory na způsoby, jak řešit různorodost „mladých lidí“ jako skupiny při formulování politik, které se jich týkají. Zdůraznili řadu výzev, jimž dnes mladí lidé čelí, a diskutovali o způsobech, jak jim pomoci tyto překážky překonat, a to v souladu s doporučeními vyplývajícími z dialogu EU s mládeží, a zároveň zdůraznili význam programů EU, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Rovněž sdíleli opatření, která již byla na podporu mladých lidí v jejich zemích přijata, a to včetně opatření na podporu mladých Ukrajinců, kteří jsou dočasně vysídleni.
Diskuse se zúčastnil náměstek ukrajinského ministra mládeže a sportu Andrij Česnokov. Pan Česnokov poznamenal, že v současné době je vysídleno přibližně 40 % mladých Ukrajinců, přičemž mnozí z nich aktuálně požívají dočasné ochrany v EU, a stanovil priority Ukrajiny pro spolupráci s EU v oblasti politiky mládeže. Rada rovněž vyslechla sdělení některých delegátů, kteří se zúčastnili konference EU o mládeži, která se konala ve dnech 20. až 22. března ve Växjö.
Ministři rovněž schválili závěry o sociálním rozměru udržitelné Evropy pro mládež, v nichž uvedli, že EU by měla učinit více pro zapojení mladých lidí do tvorby politiky v otázkách týkajících se udržitelné budoucnosti, a zdůraznili jejich úlohu jakožto klíčových aktérů při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.
Na zasedání věnovaném problematice mládeže ministři schválili usnesení s cílem zajistit, aby byly výsledky devátého cyklu dialogu EU s mládeží uznány a uplatňovány relevantními zúčastněnými stranami. Schválili rovněž usnesení o revizi pracovního plánu strategie EU pro mládež na období 2022–2024.
Ministři odpovědní za oblast sportu schválili usnesení o přezkumu zastoupení členských států EU v rámci Světové antidopingové agentury (WADA) a koordinaci činností této agentury. Cílem přezkumu je usnadnit proces jmenování a nahrazování zástupců EU na zasedáních Světové antidopingové agentury. Usnesení Rady zejména aktualizuje postup pro výběr zástupců EU ve správní radě agentury WADA.
V části „Jiné záležitosti“ byla projednána řada bodů, mimo jiné výsledek jednání na neformálním zasedání dialogu EU s mládeží během pracovní snídaně, Magglingenská úmluva a evropský rozměr olympijských a paralympijských her v roce 2024.
Rada přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu nelegislativních bodů „A“.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Kultura, audiovizuální oblast a vzdělávání (úterý 16. května)
V úterý se Rada zaměřila na otázky týkající se kultury, sdělovacích prostředků a vzdělávání. Dopolední zasedání bylo věnováno diskusi o aktuálním stavu Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, zatímco odpoledne se pozornost zaměřila na význam čtení pro sociální začlenění a kvalitu života. Ministři také schválili závěry o ohrožených a vysídlených umělcích, závěry o automatickém vzájemném uznávání kvalifikací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a usnesení o Evropském prostoru vzdělávání: výhled do roku 2025 a na další období.
Význam čtení
Ministři vedli politickou rozpravu o významu čtení pro učení, rovnost a aktivní účast ve společnosti. Uznali, že čtení hraje zásadní úlohu v mnoha aspektech života, včetně vzdělávání, práce a začlenění do společnosti, a že má dopad na kvalitu života. Zdůraznili rovněž, že čtení je klíčovým faktorem pro vytvoření inkluzivního Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025.
Do diskuse se zapojila řada ministrů, kteří představili opatření, jež jsou v jejich zemích přijímána s cílem povzbudit děti a mladé lidi ke čtení. Patří mezi ně podpora lásky ke čtení od útlého věku, zajištění přístupu do knihoven a důraz na odbornou přípravu učitelů. Ministři poukázali rovněž na výzvy, které představují aspekty jako digitální transformace, potřebu uznat význam fyzických knih, otázku genderových rozdílů ve schopnosti číst a specifické výzvy pro děti z přistěhovaleckého prostředí.
Když dítě začne číst, otevřou se mu dveře do celého vesmíru. Probudit lásku ke čtení v raném věku je jako zasadit semínko, které přinese ovoce později, jakmile se tyto děti stanou aktivními občany, kteří budou schopni uplatňovat svá demokratická práva.
Lotta Edholmová, švédská ministryně školství
Před zahájením diskuse vyzvala Rada výkonného ředitele Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání Dirka Hastedta, aby představil výsledky Mezinárodního šetření čtenářské gramotnosti z roku 2021 (studie PIRLS), přičemž řada členských států využila této příležitosti a vyjádřila se ke zjištěním studie.
Rada vedla na základě zprávy o pokroku a informativní poznámky vypracované předsednictvím politickou rozpravu o navrhovaném Evropském aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). Ministři vyjádřili své názory na části návrhu, které považují za klíčové pro posílení mediálního odvětví a pomoc novinářům při nezávislém výkonu jejich činnosti. Bylo mezi nimi zajištění nezávislosti navrhovaného Evropského sboru pro mediální služby, zohlednění rychlých změn v digitálním odvětví a zajištění ochrany novinářských zdrojů.
Řada členských států se zaměřila na spojitosti mezi návrhem EMFA a dalšími nástroji a právními předpisy EU, včetně nového regulačního rámce pro digitální trhy a služby a stávajících ustanovení týkajících se právního státu. Ministři jednali také o klíčových otázkách, které je ještě třeba vyřešit před dosažením celkové dohody v Radě a mezi něž patří mimo jiné rovnováha mezi požadavky na národní bezpečnost a potřebou chránit novináře a jejich zdroje, lepší zohlednění specifik členských států a zabránění nadměrné administrativní zátěži.
Do diskuse se zapojila řada ministrů, aby zdůraznili své pokračující odhodlání zaručit pluralitu sdělovacích prostředků a zajistit ochranu novinářů v rámci dobře fungující demokratické společnosti.
Rada schválila závěry o ohrožených a vysídlených umělcích, v nichž poukazuje na zásadní úlohu, kterou umělci hrají v životě, rozvoji a odolnosti společností a jednotlivých osob, a uvádí, že by měli být s to tuto roli zastávat, aniž by byla narušena jejich tvořivost a svoboda projevu. V závěrech se zdůrazňuje, že je třeba je chránit před hrozbami a útoky v jakékoli podobě, v jejichž důsledku se ve spojitosti se svojí uměleckou činností ocitají v nebezpečí, a podporovat je. Mezi příklady opatření, jež by mohla být na ochranu umělců přijata, patří „města poskytujících útočiště“, nouzová místa pobytu pro umělce a úsilí o podporu jejich integrace do místních komunit.
Ministři schválili usnesení o Evropském prostoru vzdělávání: výhled do roku 2025 a na další období. Usnesení Rady reaguje na zprávu o pokroku, kterou Komise zveřejnila v listopadu 2022. Rada rovněž schválila závěry o dalších krocích k zavedení automatického vzájemného uznávání v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V závěrech se hodnotí zjištění obsažená ve zprávě Komise a navrhuje se řada kroků, které pomohou zavést automatické vzájemné uznávání v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Zdůrazňuje se v nich, že zavedení tohoto uznávání závisí na spolupráci členských států za účelem posílení vzájemné důvěry a transparentnosti.
V části „Jiné záležitosti“ byla zahrnuta řada bodů, mimo jiné podpora ukrajinského kulturního a kreativního odvětví, veřejné knihovny a ukrajinští uprchlíci a jmenování Évory Evropským hlavním městem kultury pro rok 2027 (pro úplný seznam bodů v rámci části „Jiné záležitosti“ viz Stručné informace).
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Mezinárodní sportovní akce by měly ukazovat to nejlepší z lidských hodnot: integritu, vzájemnou úctu, pocit sounáležitosti a fair play. Za každou cenu musíme bojovat proti všem útokům na tyto zásady, ať už v podobě korupce, nezákonného dopingu, „sportswashingu“ nebo porušování lidských práv.
Když dítě začne číst, otevřou se mu dveře do celého vesmíru. Probudit lásku ke čtení v raném věku je jako zasadit semínko, které přinese ovoce později, jakmile se tyto děti stanou aktivními občany, kteří budou schopni uplatňovat svá demokratická práva.