"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zahraniční věci jednala o situaci v Izraeli a okolním regionu, přičemž vycházela z neformální videokonference ministrů zahraničních věcí konané dne 10. října a z videokonference členů Evropské rady konané dne 17. října.
Rada znovu odsoudila teroristický útok Hamásu a vyzvala k okamžitému propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Ministři EU potvrdili, že Izrael má právo bránit se v souladu s mezinárodním humanitárním právem.
Teroristické útoky musíme odsoudit a musíme pokud možno zabránit humanitární krizi v Gaze. Abychom toho dosáhli, je naprosto nezbytné, abychom poskytovali humanitární pomoc a aby k ní měli přístup lidé, kteří ji potřebují.
Bylo vpuštěno několik prvních konvojů, nikoli však mnoho. Před válkou přijíždělo do Gazy asi 100 nákladních automobilů denně, nyní je to asi 20 denně a potřeba je nyní ještě větší než dříve.
Tyto první konvoje jsou pozitivním signálem, ale musíme zvýšit jejich počet a rychlost jejich vpouštění. Musíme zajistit léky a potraviny, a dále se ministři shodli, že je rovněž potřeba poskytnout palivo, které je nezbytné pro provoz odsolovacích zařízení.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
EU a její členské státy budou pokračovat v intenzivním kontaktu s regionálními partnery a mezinárodními aktéry s cílem zabránit širší regionální eskalaci. Je třeba čelit zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním.
V neposlední řadě Rada potvrdila svůj konečný cíl, kterým je dosažení dvoustátního řešení. Ministři jednali o dlouhodobé perspektivě míru v regionu a shodli se na tom, že bude nezbytné znovu oživit politický proces.
Válečná agrese Ruska proti Ukrajině
V návaznosti na svou historickou společnou návštěvu Kyjeva dne 2. října 2023 jednali ministři zahraničních věcí zemí EU o agresi Ruska vůči Ukrajině, přičemž se zaměřili na krátkodobou i dlouhodobou podporu.
Rada jednala o tom, jak nejlépe uspokojit nejnaléhavější potřeby Ukrajiny – mimo jiné prostřednictvím dalších dodávek prostředků protivzdušné obrany a munice. Poté si vyměnili názory na konkrétní návrhy budoucích závazků EU v oblasti bezpečnosti.
Závazky v oblasti bezpečnosti – kombinující tradiční vojenskou pomoc s dalšími prvky zaměřenými na kybernetickou bezpečnost, odminování a celkové posílení odolnosti Ukrajiny – pomohou Ukrajině nejen bránit se, ale také odrazovat od aktů potenciální budoucí agrese a odolávat destabilizačnímu úsilí.
Vysoký představitel poté zdůraznil, že je třeba posílit obranný průmysl EU zvýšením výroby munice s cílem splnit potřeby Ukrajiny a doplnit zásoby EU. Měla by být rovněž posílena spolupráce mezi evropským a ukrajinským obranným průmyslem, a to při plném respektování bezpečnostní a obranné politiky členských států a jejich ústavních omezení.
Ministři se rovněž věnovali otázce, jak nejlépe podpořit ukrajinský mírový plán s cílem zajistit mu co nejširší podporu v rámci OSN.
Další rozhodnutí
Rada přijala rámec pro sankce namířené proti osobám, které narušují stabilitu, demokracii a právní stát v Nigeru.
Rada rovněž bez rozpravy přijala body uvedené na seznamu nelegislativních bodů „A“.
19. ministerské zasedání EU–Střední Asie
Při příležitosti zasedání Rady pro zahraniční věci se ministři zúčastnili 19. ministerského zasedání EU–Střední Asie společně s ministry zahraničí Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.
Strany společně potvrdily plán EU–Střední Asie pro prohloubení vztahů mezi EU a Střední Asií a jednaly o tom, jak pokročit v meziregionální spolupráci v oblasti společných bezpečnostních výzev, konektivity, hospodářství a obchodu, životního prostředí, vody a klimatu, vzdělávání, vědy a inovací a mezilidských kontaktů, a to podporou hlubších vazeb mezi EU a Střední Asií.
Ministři vyjádřili pevný závazek EU vůči Střední Asii v souvislosti s výzvami vyplývajícími z regionální dynamiky, se zaměřením na důsledky válečné agrese Ruska proti Ukrajině a na situaci v Afghánistánu.
Dnešní zasedání ministrů zahraničních věcí potvrzuje novou úroveň spolupráce mezi našimi regiony. Ve světě, který čelí náročným výzvám, ale také novým příležitostem, víme, že můžeme dosáhnout více, pokud budeme jednat společně.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Strany znovu potvrdily odhodlání svých regionů prosazovat Chartu OSN a základní zásady mezinárodního práva. Ministři zdůraznili, že je třeba účinně spolupracovat, aby se zabránilo obcházení sankcí EU vůči Rusku na celém území Střední Asie.
Teroristické útoky musíme odsoudit a musíme pokud možno zabránit humanitární krizi v Gaze. Abychom toho dosáhli, je naprosto nezbytné, abychom poskytovali humanitární pomoc a aby k ní měli přístup lidé, kteří ji potřebují. Bylo vpuštěno několik prvních konvojů, nikoli však mnoho. Před válkou přijíždělo do Gazy asi 100 nákladních automobilů denně, nyní je to asi 20 denně a potřeba je nyní ještě větší než dříve. Tyto první konvoje jsou pozitivním signálem, ale musíme zvýšit jejich počet a rychlost jejich vpouštění. Musíme zajistit léky a potraviny, a dále se ministři shodli, že je rovněž potřeba poskytnout palivo, které je nezbytné pro provoz odsolovacích zařízení.
