Rada pro zahraniční věci, 13. listopadu 2023

Hlavní výsledky

Situace v Izraeli, pásmu Gazy a okolním regionu

Rada pro zahraniční věci jednala o situaci v Izraeli, v pásmu Gazy a v okolním regionu, přičemž vycházela z prohlášení, které Rada jednomyslně schválila předchozího dne, v němž vyzvala mimo jiné k okamžitým humanitárním přestávkám v bojové činnosti v Gaze a k vytvoření humanitárních koridorů.

Ministři se zaměřili zejména na humanitární situaci v Gaze. Informace k této záležitosti jim podal komisař Lenarčič. Rada zdůraznila, že otevření hraničního přechodu Rafáh je pozitivním krokem, který však nepostačuje ke zmírnění humanitární situace.

Ministři zdůraznili, že je třeba zvýšit tranzitní kapacitu buď otevřením většího počtu pozemních přechodů, nebo vytvořením speciální námořní trasy, a znovu požádali o okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmí a o přístup Červeného kříže k nim.

Rada poté jednala o potřebě zabránit eskalaci a přelévání v rámci regionu. Za tímto účelem EU oslovuje všechny relevantní regionální aktéry a věnuje zvláštní pozornost situaci ohledně Hizballáhu na severní hranici Izraele s Libanonem.

V neposlední řadě se Rada zaměřila na potřebu pracovat na dlouhodobějším řešení – scénáři po skončení konfliktu, který může zaručit stabilitu a udržitelný mír pro Palestinu, Izrael a širší region.

Tato dramatická krize, kterou prožíváme, má neuvěřitelně vysoké náklady, pokud jde o ztráty na životech Izraelců i Palestinců, a ukazuje, že mezinárodní společenství z politického a morálního hlediska selhalo. Nedokázali jsme nalézt řešení této situace. Tato skutečnost se nyní musí stát příležitostí k tomu, aby si lidé uvědomili, že řešení je naprosto nezbytné a že musí existovat dvoustátní budoucnost. Nejde jen o rekonstrukci Gazy. To jsme již několikrát udělali. Musíme vybudovat stát pro Palestince.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Vysoký představitel navrhl ministrům soubor podmínek pro práci na řešení v úzké spolupráci s USA a arabskými státy.

Nesmí docházet k nucenému vysídlování palestinského obyvatelstva mimo Gazu. Nemůžeme připustit vyhošťování Palestinců v naději, že se jich ujmou někde jinde. [...] Žádná územní změna nebo zmenšení území Gazy. Odmítáme novou trvalou okupaci ze strany Izraelských obranných sil. Rovněž tak odmítáme návrat Hamásu do Gazy. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Pokud jde o budoucnost, vysoký představitel zdůraznil, že situaci v Gaze nelze oddělit od celkové palestinské otázky. Musí být součástí komplexního a udržitelného řešení. Jednotliví aktéři se musí zavázat k nalezení řešení vycházející z Palestinské správy v Gaze, jejíž mandát a legitimita musí být pečlivě vymezeny a schváleny Radou bezpečnosti OSN.

Vysoký představitel rovněž zdůraznil význam většího zapojení arabských zemí, jakož i většího zapojení Evropské unie v tomto regionu.

• Prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie k humanitárním přestávkám v Gaze, 12. listopadu 2023

Válečná agrese Ruska proti Ukrajině

Poté, co ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba ministry prostřednictvím videokonference informoval o nejnovějším vývoji na místě a o vojenských prioritách a potřebách Ukrajiny, ministři zahraničních věcí EU jednali o agresi Ruska vůči Ukrajině.

Rada znovu potvrdila svůj neochvějný závazek podporovat Ukrajinu a pomáhat jí bránit se proti Putinově válce. V návaznosti na pověření ze strany evropských vedoucích představitelů v říjnu 2023 se ministři dále zabývali vojenskou podporou EU a budoucími bezpečnostními závazky.

Vysoký představitel potvrdil, že první prioritou je zajistit další vojenskou podporu prostřednictvím navrhovaného zvláštního krytí v rámci Evropského mírového nástroje – Fondu pomoci Ukrajině od roku 2024.

Kromě toho bude EU pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků prostřednictvím poradní mise EU na Ukrajině, která za necelý rok již vycvičila více než 30 000 vojáků a v nadcházejícím období vycvičí dalších 10 000.

V neposlední řadě bude EU trvat na další klíčové prioritě, desetibodovém mírovém plánu pro Ukrajinu, který Rada považuje za jediný návrh spravedlivého a udržitelného míru, jenž musí být projednán na mezinárodní úrovni.

Arménie/Ázerbájdžán

Rada pro zahraniční věci jednala o Arménii a Ázerbájdžánu, a to s ohledem na vojenskou operaci Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu ve dnech 19. a 20. září 2023, následné hromadné vysídlení více než 100 000 karabašských Arménů a pokračující úsilí o normalizaci vztahů.

Evropská rada se na svém zasedání v říjnu 2023 zabývala tím, jak dále posílit spolupráci EU s Arménií a podpořit její demokraticky zvolené orgány, její odolnost, bezpečnost a pokračování reforem v zemi.

Na základě toho se Rada dohodla, že prozkoumá možnost poskytnout Arménii nesmrtící podporu v rámci Evropského mírového nástroje a posílit misi EU v Arménii, aby byla možná přítomnost většího počtu pozorovatelů a hlídek, a to i v citlivých oblastech. Ministři se rovněž zabývali možností umožnit liberalizaci vízového režimu s Arménií.

Musíme být velmi ostražití, pokud jde o veškeré pokusy o destabilizaci Arménie, a to jak domácí, tak i externí. Pro Ázerbájdžán máme jasný vzkaz: jakékoli porušení územní celistvosti Arménie je nepřijatelné a bude mít závažné následky pro kvalitu našich vztahů. Vyzýváme k obnovení jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem na základě práce předsedy Evropské rady. Musí být uzavřena mírová smlouva a my jsme odhodláni i nadále plnit naši zprostředkovatelskou úlohu. Rozhodli jsme se pozvat arménského ministra zahraničních věcí, aby se k nám připojil v rámci jednoho z nadcházejících zasedání Rady pro zahraniční věci. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Další rozhodnutí

Rada rovněž přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu legislativních i nelegislativních bodů „A“.

Diplomatická činnost v oblasti klimatu

Za účelem výměny názorů na diplomatickou činnost v oblasti klimatu se k ministrům zahraničních věcí EU připojil nominovaný předseda COP28 Sultan al-Džábir. Toto jednání potvrdilo, že EU je odhodlána zajistit, aby se navzdory současným geopolitickým otřesům konference OSN o klimatu i nadále zaměřovala na existenční boj proti globálnímu oteplování a změně klimatu prostřednictvím ambiciózních rozhodnutí a závazků.

Setkání ministrů zemí EU a západního Balkánu

Po skončení formálního zasedání Rady pro zahraniční věci se ministři zemí EU zúčastnili ministerského zasedání EU–západní Balkán společně se šesti ministry zahraničních věcí západobalkánských partnerů: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova*, Severní Makedonie a Srbska.

Cílem ministerského zasedání bylo dále zintenzivnit spolupráci EU se západním Balkánem s důrazem na společné bezpečnostní výzvy, jako je zahraniční vměšování a manipulace s informacemi, kybernetické hrozby a dopady agrese Ruska vůči Ukrajině, jakož i spolupráci na mezinárodních fórech.

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

• Setkání ministrů zemí EU a západního Balkánu (tisková zpráva, 13. listopadu 2023)