"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zahraniční věci jednala o agresi Ruska vůči Ukrajině. Tomu předcházelo vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Andrije Sybihy, který se k zasedání osobně připojil, aby poskytl přehled o situaci na místě, o nejnaléhavějších prioritách Ukrajiny a o probíhajícím diplomatickém vývoji.
Rada poté jednala o tom, jak zvýšit tlak na Rusko, mimo jiné prostřednictvím 19. balíčku sankcí.
Ukrajina je na bezpodmínečné příměří připravena již od února, ale Rusko nemá o mír skutečný zájem. Všichni podporujeme úsilí prezidenta Trumpa o ukončení války. Putin však bude vážně vyjednávat pouze tehdy, až dospěje k závěru, že prohrává.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Jednání v Radě se poté zaměřilo na to, jak Ukrajinu dále vojensky i finančně podporovat, mimo jiné využitím imobilizovaných aktiv, a rovněž v souvislosti s nedávnými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu a s přípravou na zimu.
Ministr Sybiha nás informoval, že ruské teroristické útoky na energetickou síť se zintenzivňují. Rusko se snaží co nejvíce uškodit civilistům. Dnes jsme vyzvali Evropskou komisi, aby navrhla další opatření pro lepší podporu ukrajinské energetické bezpečnosti. Členské státy se rovněž dohodly, že osloví třetí země s cílem zajistit opravárenské vybavení a zvýšit dodávky plynu na Ukrajinu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Vysoká představitelka poté přešla na téma ruské stínové flotily. Oznámila důraznější evropské reakce proti ní a lepší koordinaci.
Následně informovala Radu, že zatím 26 členských států se zavázalo stát se stranami zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině.
Rada uspořádala diskusi věnovanou vztahům mezi EU a indicko-tichomořským regionem a schválila dva soubory závěrů – o Indii a o indicko-tichomořském regionu.
Tento region je klíčovým partnerem Evropské unie. Společně vytváříme více než 70 procent světového obchodu se zbožím a službami. Příští měsíc bude EU v Bruselu hostit ministerské fórum pro indicko-tichomořský region, na němž se sejde asi 80 delegací – bude se tak jednat o jedno z největších letošních diplomatických shromáždění v Evropě. Je to důkaz naší odhodlanosti blíže spolupracovat s partnery v oblasti obchodu, technologií a bezpečnosti.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na situaci na Blízkém východě s ohledem na dohodu o první fázi Komplexního plánu ukončení konfliktu v Pásmu Gazy, který předložil 29. září prezident Trump, a na dohodu o zahájení první fáze jeho provádění z 10. října, která zahrnuje příměří.
Pokud jde o Blízký východ, příměří v Pásmu Gazy se právě potýkalo s prvním zásadním zátěžovým testem. V důsledku útoků Hamásu na palestinské civilní obyvatelstvo a jeho odmítnutí odzbrojit se je příměří stále křehčí. EU je největším finančním podporovatelem Palestinské správy a největším humanitárním dárcem v Gaze. Naše mise pro pomoc na hranicích je připravena k nasazení.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Rada jednala o tom, jak může EU svou plnou vahou mírový plán podpořit, mimo jiné poskytnutím další pomoci v oblasti správy věcí veřejných a obnovy. Ministři se rovněž zabývali opatřeními navrženými Evropskou komisí v souvislosti s Izraelem.
Všem je jasné, že příměří změnilo situaci. Dokud ale neuvidíme skutečné a trvalé změny na místě, včetně většího množství pomoci proudící do Gazy, hrozba sankcí zůstává na stole.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
V části věnované aktuálnímu dění se vysoká představitelka věnovala Moldavské republice a výsledkům nedávných voleb, které ukázaly silnou podporu evropské budoucnosti. Rada jednala o získaných zkušenostech a dohodla se na zahájení iniciativy zaměřené na další modernizaci metod volebního pozorování.
Vysoká představitelka informovala ministry o situaci v Gruzii a nejnovějším vývoji, mimo jiné o komunálních volbách, které se konaly 4. října 2025, a o pokračujícím zhoršování stavu demokracie. Uvedla, že Komise koncem tohoto roku předloží zprávu o mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, což ministrům poskytne příležitost zvážit budoucí opatření.
Rada byla informována o situaci v Súdánu a schválila závěry o situaci v této zemi.
Zasedání ministrů věnované meziregionální bezpečnosti a konektivitě
Po zasedání Rady pro zahraniční věci svolala vysoká představitelka společně s členy Komise Martou Kosovou a Jozefem Síkelou ministerské zasedání věnované meziregionální bezpečnosti a konektivitě.
Na něm se sešli ministři zemí EU, Východního partnerství, oblasti Černého moře a Střední Asie s cílem společně pokročit v provádění meziregionální agendy konektivity a posílit regionální stabilitu.
Zasedání ministrů sestávalo ze dvou částí: jedna byla věnována bezpečnosti, stabilitě a odolnosti v oblasti Černého moře, za účasti členských států EU, Arménie, Ázerbájdžánu, Moldavské republiky, Turecka a Ukrajiny; druhá se zaměřila na sdílené příležitosti a výzvy ohledně meziregionální spolupráce v oblasti konektivity a konala se za účasti členských států EU a zemí Východního partnerství, oblasti Černého moře a Střední Asie.
