"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Po neformální výměně názorů s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Andrijem Sybihou prostřednictvím videokonference Rada jednala o válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.
Ministři se při této diskusi zaměřili na dopad krize na Blízkém východě na Ukrajinu a na válečnou agresi Ruska, zejména na její vojenské důsledky a důsledky pro energetiku.
Ministři jasně uvedli, že Ukrajina je i nadále hlavní bezpečnostní prioritou Evropy a že nedopustí, aby Ukrajině přestala být věnována náležitá pozornost. Tytéž drony, které útočí na Kyjev, zasahují i státy Perského zálivu a vzhledem k tomu, že Ukrajina má nejlepší systém obrany proti dronům, diskutovali jsme i o tom, jak tyto prvky usouvztažnit.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Rada rovněž jednala o podpoře Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím půjčky na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027, a o způsobech, jak dále zvýšit tlak na Rusko.
Evropa zachová sankce a bude pokračovat v odklonu od ruských fosilních paliv. Chceme-li, aby tato válka skončila, musí mít Moskva na své válečné úsilí méně financí, nikoli více. Jedním z nejlepších prostředků, které máme k dispozici, je zvýšit tlak na ruskou stínovou flotilu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Rada zařadila na seznam devět osob odpovědných za masakr v Buči, k němuž došlo v období od února do března 2022.
Přijala rovněž nová omezující opatření vůči čtyřem osobám odpovědným za zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování (FIMI) namířenými proti EU a jejím členským státům a partnerům a schválila závěry o posílení schopnosti EU bojovat proti hybridním hrozbám.
Ministři a ministryně zahraničních věcí zemí EU jednali o situaci na Blízkém východě s ohledem na nejnovější vývoj v souvislostí s válkou v Íránu a jejími dopady v celém regionu.
Írán
Ministři vyjádřili hluboké znepokojení nad pokračující eskalací a rizikem širšího regionálního konfliktu. Zdůraznili, že jedinou udržitelnou cestou z krize je ukončení nepřátelských akcí, příměří a návrat k diplomacii.
Ministři rovněž jednali o širších důsledcích konfliktu, včetně ohrožení regionální stability, globálních obchodních tras, finančních trhů a cen energií. Vyjádřili zvláštní obavy ohledně bezpečnosti námořních tras a upozornili na to, že je třeba zachovat svobodu plavby, a to i v Rudém moři a Hormuzském průlivu.
Obnovení dodávek hnojiv, potravin a energie přes Hormuzský průliv je naléhavou prioritou. [...] Na místě již působí námořní operace EU. Naše operace ASPIDES hraje klíčovou úlohu při ochraně svobody plavby. Při našem jednání zaznělo jasné přání tuto operaci posílit.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ochrana občanů EU v tomto regionu byla označena za nejvyšší prioritu. Ministři vzali na vědomí probíhající koordinaci mezi členskými státy a využívání nástrojů EU k usnadnění repatriací a konzulární pomoci.
Toto není válka Evropy, v sázce jsou však přímo její zájmy. Válka eskaluje a prioritou EU je i nadále ochrana našich občanů.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři zdůraznili, že je důležité podporovat íránskou občanskou společnost a nadále spolupracovat s regionálními partnery, včetně zemí v oblasti Perského zálivu, a přispět tak k úsilí o zmírnění napětí a stabilitu tohoto regionu.
Rada rozhodla o zavedení omezujících opatření vůči dalším 16 osobám a třem subjektům odpovědným za závažné porušování lidských práv v Íránu.
Ministři se zabývali situací v Libanonu a vyjádřili znepokojení nad rizikem dalšího vtažení této země do konfliktu a nad humanitárními důsledky pokračujících nepřátelských akcí a rozsáhlého vysídlování.
Ministři zdůraznili, že je nutné zmírnit napětí a vyzvali k odzbrojení Hizballáhu, přičemž naléhavě vyzvali Izrael, aby zachoval zdrženlivost a vyvaroval se kroků, které by mohly tuto zemi dále destabilizovat. Vyzdvihli také, že je důležité nadále podporovat stabilitu Libanonu a jeho státní instituce.
EU poskytne Libanonu humanitární pomoc ve výši 100 milionů eur. Nadále rovněž podporujeme libanonské ozbrojené síly při odzbrojení Hizballáhu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu
Ministři zdůraznili, že pokračující eskalace v tomto regionu by neměla odvádět pozornost od situace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Vyjádřili vážné znepokojení nad zhoršujícími se humanitárními podmínkami v Pásmu Gazy a nedostatečným tokem humanitární pomoci a zdůraznili, že v souladu s mezinárodním humanitárním právem je třeba zajistit úplný, bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci. Zopakovali také, že je třeba pokročit v provádění Komplexního plánu ukončení konfliktu v Pásmu Gazy v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803.
Ministři rovněž vyjádřili znepokojení nad stupňujícím se násilím na Západním břehu Jordánu, včetně útoků násilných osadníků, a zdůraznili, že je třeba chránit civilní obyvatelstvo, zajistit odpovědnost a zabránit další eskalaci. Zopakovali, že je důležité zachovat životaschopnost dvoustátního řešení a podpořit reformní úsilí Palestinské správy.
EU bude i nadále usilovat o zlepšení přístupu humanitární pomoci, zmírnění napětí a dále o podporu reforem palestinských orgánů.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři a ministryně vedli výměnu názorů zaměřenou na vztahy EU se zeměmi jižního sousedství, přičemž zhodnotili provádění Paktu pro Středomoří, který byl zahájen v říjnu 2025.
Zdůraznili, že je důležité posílit partnerství EU se zeměmi jižního sousedství s cílem podpořit stabilitu, hospodářský rozvoj a prosperitu v celém Středomoří. Vyzdvihli, že je třeba v provádění paktu pokročit a prostřednictvím konkrétních iniciativ a projektů dosáhnout hmatatelných výsledků.
Před zasedáním Rady pro zahraniční věci se během pracovní snídaně uskutečnila neformální výměna názorů věnovaná Evropské bezpečnostní strategii.
Je zřejmé, že bezpečnostní prostředí se rychle mění a my nemůžeme reagovat pouze mimořádnými summity. Potřebujeme dlouhodobou politiku.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Během pracovního oběda se k účastníkům zasedání připojil indický ministr zahraničních věcí Subrahmanjam Džajšankar, s nímž byla vedena neformální diskuse o dvoustranných vztazích a mezinárodním vývoji.
Další záležitosti
Německo a Francie na zasedání upozornily na situaci v Gruzii s ohledem na nedávné přijetí legislativního balíčku týkajícího se zahraničního financování a politické činnosti.
Estonsko, Lotyšsko a Litva informovaly ministry o obviněních Ruska vůči pobaltským státům, že nedodržují Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD).
Itálie a Malta informovaly ministry o stupňující se námořní a environmentální hrozbě ve Středomoří, do níž je zapojen ruský dopravce LNG, společnost Arctic Metagaz.
Další rozhodnutí
Rada přijala rozhodnutí, jehož účelem je podpořit africké země při posilování jejich kapacit pro odminování, a přispět tak k úsilí ve prospěch Afriky bez min.
