"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Ministři vedli první výměnu názorů týkající se zasedání Evropské rady ve dnech 16. a 17. prosince, na němž se budou vedoucí představitelé opětovně zabývat koordinací reakce na pandemii COVID-19 a zhodnotí práci vykonanou v Radě, pokud jde o posílení naší kolektivní připravenosti, schopnosti reakce a odolnosti vůči budoucím krizím.
Jak bylo dohodnuto v říjnu, Evropská rada se bude rovněž znovu věnovat vývoji cen energií.
V návaznosti na neformální večeři v Brdu a zasedání Rady pro zahraniční věci poskytnou vedoucí představitelé pokyny k návrhu Strategického kompasu a ke spolupráci mezi EU a NATO.
V souladu s agendou lídrů se budou zabývat přípravami summitu EU a Africké unie.
Zvláštní pozornost bude věnována situaci v oblasti migrace a vývoji na hranicích s Běloruskem a vedoucí představitelé se k těmto otázkám vrátí podle potřeby na úrovni Evropské rady.
Ministři schválili závěry o zvyšování připravenosti, schopnosti reakce a odolnosti vůči budoucím krizím.
Od samého počátku našeho předsednictví jsme začali pracovat na zvýšení připravenosti EU na krize. Dnešní závěry, na nichž se členské státy dohodly, jsou důležitým krokem na naší společné cestě k obnově Evropy v odolnější podobě.
Gašper Dovžan, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Slovinska
Evropská rada vyzvala na červnovém zasedání předsednictví, aby pokročilo v práci v Radě s cílem zvýšit kolektivní připravenost Unie, její schopnost reakce a odolnost vůči budoucím krizím a chránit fungování vnitřního trhu.
Ministři pro evropské záležitosti na svém neformálním zasedání v Brdu pri Kranju konaném dne 23. července jednali o posílení odolnosti Unie a podpořili úsilí slovinského předsednictví o komplexnější reakci na krize.
Předsednictví dospělo k závěru, že s ohledem na rozpravu ministrů připraví závěry pro zasedání Rady pro obecné záležitosti.
Byla vytvořena ad hoc pracovní skupina, jejímž specifickým úkolem bylo vypracovat návrh závěrů Rady.
Ministři zhodnotili aktuální stav a vyměnili si názory na rozšíření a proces stabilizace a přidružení. Předsednictví zdůraznilo, že v rozšíření a procesu stabilizace a přidružení je třeba pokračovat.
Naší prioritou při výkonu předsednictví je pokusit se dosáhnout pokroku v rozšíření a procesu stabilizace a přidružení. Politika rozšíření EU je klíčovou politikou, která má v oblasti západního Balkánu transformační sílu. Proto je třeba odblokovat pokrok na cestě do EU.
Gašper Dovžan, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Slovinska
Výměna názorů mezi ministry navázala na summit se západním Balkánem, zveřejnění balíčku Komise týkajícího se rozšíření a na jednání Rady pro zahraniční věci o západním Balkánu.
Ministři se zabývali otázkou, jakým způsobem lze v rozšíření nejlépe pokročit.
Rada dosáhla v posledním půlroce dohody o uplatňování posílené metodiky rozšíření na Černou Horu a Srbsko, což umožnilo uspořádat v červnu s oběma zeměmi první „politické“ mezivládní konference.
V září Rada rovněž s konečnou platností schválila předvstupní finanční pomoc ve výši téměř 14,2 miliardy eur na období 2021–2027 ve prospěch partnerů ze západního Balkánu a Turecka.
Ministři jednali o jednotlivých zemích v rámci každoročního dialogu o právním státě, přičemž se zaměřili na situaci v Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Lotyšsku a Litvě. Po diskusích, které se uskutečnily v listopadu 2020 a dubnu 2021, šlo již o třetí kolo těchto jednání o jednotlivých zemích.
Právní stát je základním kamenem a garantem našich práv a svobod. Tato diskuse nám umožnila čelit výzvám dříve, než se stanou problémem. Dodrželi jsme náš závazek, že dialog o právním státě posílíme a lépe strukturujeme a zároveň budeme plně respektovat zásady objektivity, nediskriminace a rovného zacházení se všemi členskými státy. Toto diskuse o jednotlivých zemích je pro nás pro všechny příležitostí k výměně osvědčených postupů.
Gašper Dovžan, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Slovinska
Ministři věnovali každému z pěti členských států přibližně půl hodiny. Nejprve vystoupila Komise s krátkým úvodem založeným na shrnutích a hlavních zjištěních příslušné kapitoly její zprávy o právním státu 2021 věnované jednotlivým zemím. Poté každá z pěti delegací informovala o klíčovém vývoji a konkrétních aspektech svého vnitrostátního rámce právního státu. Následně byl dán prostor pro připomínky dalších delegací, které se podělily o své zkušenosti a osvědčené postupy v souvislosti s uvedeným vývojem.
Ministři pro evropské záležitosti jednali o vztazích mezi EU a Spojeným královstvím. Zaměřili se zejména na probíhající rozhovory se Spojeným královstvím o praktických řešeních v rámci Protokolu o Irsku/Severním Irsku s cílem řešit problémy, jimž čelí lidé v Severním Irsku.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič informoval ministry o nejnovějším vývoji, včetně svého setkání s Davidem Frostem, které se uskutečnilo dne 19. listopadu, a ministři znovu zopakovali, že přístup Evropské komise podporují.
EU zdůrazňuje, že je třeba zaujmout přístup zaměřený na výsledky a vyřešit otázky, které nadnesly zúčastněné strany ze Severního Irska. Je zásadně nutné, aby nedávná změna tónu nyní vedla ke společným hmatatelným řešením v rámci protokolu. Předsednictví rovněž zdůraznilo, že jednota mezi členskými státy zůstává základním prvkem vztahů a jednání EU se Spojeným královstvím.
Komise prezentovala svůj pracovní program na rok 2022. Tyto informace přispějí k vypracování společného prohlášení o legislativních prioritách na rok 2022, na němž se všechny tři orgány dohodnou později v tomto roce.
V roce 2016 se Rada, Evropský parlament a Komise prostřednictvím interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů dohodly na posilování přípravy jednoletých a víceletých programů Unie.
Podle této dohody by Komise měla před přijetím i po přijetí svého ročního pracovního programu vést dialog s Radou a Parlamentem.
V návaznosti na dohodu dosaženou s Evropským parlamentem dne 16. listopadu 2021 Rada přijala rozpočet EU na rok 2022. Rozpočet na příští rok stanoví celkové závazky ve výši 169,5 miliardy eur a platby ve výši 170,6 miliardy eur. Rozpočet na příští rok výrazně odráží hlavní priority EU, kterými jsou hospodářské oživení, boj proti změně klimatu a ekologická a digitální transformace. V rámci výdajových stropů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 rovněž ponechává dostatek zdrojů, aby EU mohla reagovat na nepředvídatelné potřeby.
Od samého počátku našeho předsednictví jsme začali pracovat na zvýšení připravenosti EU na krize. Dnešní závěry, na nichž se členské státy dohodly, jsou důležitým krokem na naší společné cestě k obnově Evropy v odolnější podobě.
