Summit EU – západní Balkán, Brdo pri Kranju, Slovinsko, 6. října 2021

Hlavní výsledky

Na summitu EU a západního Balkánu, pořádaném slovinským předsednictvím Rady ve slovinském Brdu pri Kranju, se setkali vedoucí představitelé:

• členských států EU,
• šesti partnerů ze západního Balkánu: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Republiky Severní Makedonie a Kosova*.

Summitu předsedal předseda Evropské rady Charles Michel. EU zastupovali předseda Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

• Vyjádření předsedy Charlese Michela po summitu EU – západní Balkán v Brdu pri Kranju (Slovinsko)

Během summitu přijali lídři EU prohlášení, k němuž se připojili vedoucí představitelé ze západního Balkánu.

• Brdské prohlášení, 6. října 2021

V prohlášení je znovu zdůrazněno, že EU jednoznačně podporuje evropskou perspektivu západního Balkánu. Stanoví se v něm iniciativy na podporu konektivity a zelené a digitální transformace v regionu a závazky v oblasti politické a bezpečnostní spolupráce.

V prohlášení se rovněž odkazuje na řadu konkrétních záměrů, z nichž bude mít západní Balkán prospěch a jež zahrnují:

• hospodářský a investiční plán ve výši 30 miliard eur,
• závazek zvýšit proočkovanost proti onemocnění COVID-19,
• opatření ke snížení cen roamingu,
• agendu inovací pro západní Balkán,
• uplatňování koncepce zelených pruhů a akční plány Dopravního společenství.

Evropská perspektiva

Vedoucí představitelé znovu zdůraznili, že EU jednoznačně podporuje evropskou perspektivu západního Balkánu, která je ve společném strategickém zájmu a zůstává společným strategickým rozhodnutím.

EU také opětovně potvrdila své odhodlání podporovat proces rozšíření a příslušná rozhodnutí přijatá na základě důvěryhodných reforem partnerů, spravedlivých a přesně vymezených podmínek a na základě zásady vlastních zásluh.

Lídři EU rovněž připomněli, že je důležité, aby EU mohla zachovat a prohlubovat vlastní rozvoj, zajišťujíc svou kapacitu integrovat nové členy.

Partneři ze západního Balkánu opětovně zdůraznili svou oddanost evropským hodnotám a zásadám a provádění nezbytných reforem v zájmu svého lidu.

Reakce na COVID-19

Vedoucí představitelé připomněli, že západní Balkán je prostřednictvím úzkého a účinného partnerství s EU úzce zapojen do řady iniciativ EU zaměřených na boj proti pandemii.

Lídři EU se zavázali dále zlepšovat přístup partnerů k očkovacím látkám, diagnostice a terapeutikům. Zavázali se, že všem partnerům ze západního Balkánu pomohou dosáhnout do konce roku 2021 podobné proočkovanosti, jako je průměr EU.

Kromě zdravotní a sociálně-ekonomické podpory, která dosáhla bezprecedentní výše 3,3 miliardy eur, poskytly EU a její členské státy tomuto regionu již před summitem 2,9 milionu dávek očkovací látky.

• Tým Evropa: Na boj proti COVID-19 v partnerských zemích bylo zatím vyplaceno 34 miliard eur (Evropská komise)
• Mezinárodní solidarita EU během pandemie COVID-19 (souvislosti)

Hospodářský a investiční plán ve výši 30 miliard eur

EU je pro západní Balkán hlavním politickým, hospodářským a obchodním partnerem. Prostřednictvím hospodářského a investičního plánu nyní EU poskytuje bezprecedentní finanční podporu a v příštích sedmi letech pro dotyčný region uvolní přibližně 30 miliard eur.

Prostřednictvím 10 stěžejních investičních iniciativ poskytne EU grantové financování v hodnotě 9 miliard eur. Hospodářský a investiční plán díky tomu má:

• podnítit dlouhodobé hospodářské oživení,
• urychlit ekologickou a digitální transformaci,
• podpořit regionální spolupráci,
• podpořit konvergenci s EU.

Plán rovněž pomůže přilákat veřejné a soukromé investice, jež bude podporovat záruční nástroj pro západní Balkán, který má potenciál mobilizovat 20 miliard eur.

• Infografika – EU: hlavní obchodní partner a investor pro západní Balkán
• Informativní přehled – Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán (Evropská komise)
• Sdělení Komise: Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán (Evropská komise)

Sdílená odpovědnost

Investice v rámci hospodářského a investičního plánu mají být hybnou silou pozitivních změn pro západní Balkán. Ty však budou udržitelné pouze za společného úsilí všech stran.

Podpora EU je proto spojena s hmatatelným pokrokem v oblasti právního státu, socioekonomických reforem a dodržování evropských hodnot, pravidel a standardů.

Konektivita, integrace a ekologická a digitální transformace

Hospodářský a investiční plán bude doplněn řadou nových iniciativ na podporu ekologické a digitální transformace, regionální integrace a konektivity, jakož i sociálního a hospodářského oživení.

Vedoucí představitelé uvítali dohodu o akčním plánu pro zelenou agendu, který bude klíčovou hnací silou přechodu k moderním, uhlíkově neutrálním ekonomikám odolným vůči změně klimatu a účinně využívajícím zdroje.

EU bude i nadále podporovat inkluzivní regionální spolupráci.

Vedoucí představitelé se dohodli, že zintenzivní úsilí, pokud jde o posílení integrace trhu západního Balkánu do jednotného trhu EU, včetně jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA).

Uvítali plán pro roaming, který stanoví postup pro snížení cen roamingu mezi EU a západním Balkánem, přičemž bude vycházet z režimu bezplatného roamingu, který se v tomto regionu uplatňuje od 21. července.

Vedoucí představitelé rovněž uvítali koncepci zelených pruhů mezi EU a západním Balkánem, která má vést ke zkrácení čekací doby na hranicích, a nedávno schválené akční plány Dopravního společenství pro inteligentní dopravu a udržitelné propojení.

Zahájili rovněž agendu inovací pro západní Balkán s cílem podporovat excelenci a příležitosti v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu.

Politická a bezpečnostní spolupráce

Vedoucí představitelé EU uvedli, že společný postup s EU je jasnou známkou strategické orientace partnerů ze západního Balkánu. To by se mělo projevit plným sladěním s postoji EU v oblasti zahraniční politiky.

Znovu potvrzujeme naše očekávání, že jako nedílnou součást své evropské cesty partneři dále prohloubí spolupráci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a učiní hmatatelný a udržitelný pokrok směrem k plnému sladění s postoji EU v oblasti zahraniční politiky a budou v souladu s tím náležitě jednat, včetně postojů na mezinárodních fórech. Brdské prohlášení

Vzhledem k tomu, že EU a západní Balkán čelí řadě společných bezpečnostních výzev, se vedoucí představitelé dohodli na posílení spolupráce v těchto oblastech:

• příspěvky k bezpečnostním misím a operacím EU,
• boj proti dezinformacím a dalším hybridním hrozbám,
• posilování kybernetické bezpečnosti a kybernetické diplomacie,
• boj proti terorismu, radikalizaci a organizované trestné činnosti,
• boj proti praní peněz a obchodování s lidmi a drogami,
• reakce na vývoj v Afghánistánu.

EU rovněž prohlásila, že je připravena posílit podporu, již partnerům ze západního Balkánu poskytuje při řešení migračních výzev. Prioritními oblastmi by mělo být zlepšení azylových systémů, potírání převaděčství migrantů a nelegální migrace, zlepšení postupů navracení, správy hranic, výměny informací a přijímací kapacity.

Pravidelné summity

S cílem zohlednit význam úzkých vztahů mezi EU a západním Balkánem se vedoucí představitelé rozhodli, že summity EU a západního Balkánu se budou konat pravidelně, přičemž příští summit je plánován na rok 2022.

Neformální zasedání Evropské rady

Dne 5. října – v předvečer summitu – pozval předseda Charles Michel vedoucí představitele EU na neformální jednání, při němž diskutovali o úloze EU ve světě. Připomněli, že EU je neochvějným zastáncem multilateralismu a obhájcem mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Jednali o těchto tématech:

• spolupráce se spojenci a podobně smýšlejícími partnery, zejména s USA a NATO,
• posílení odolnosti EU snížením jejích kritických závislostí,
• zvýšení schopnosti EU jednat samostatně jako hospodářská mocnost, jakož i v oblasti bezpečnosti a obrany,
• prosazování vlastních zájmů EU, zejména ve vztahu k Číně, která je považována za konkurenta, partnera i systémového rivala.

• Závěry prezentované ústně předsedou Charlesem Michelem po neformálním zasedání členů Evropské rady, 5. října 2021

Souvislosti

Summit byl součástí realizace strategické agendy Evropské rady na období 2019–2024.

• Nová strategická agenda 2019–2024 (text)
• Nová strategická agenda pro EU (shrnutí)

Vztahy mezi EU a západním Balkánem

• Větší angažovanost EU v regionu západního Balkánu (Evropská komise)

Vztahy EU s jednotlivými partnery ze západního Balkánu

• Infografika – Albánie
• Infografika – Bosna a Hercegovina
• Infografika – Kosovo*
• Infografika – Černá Hora
• Infografika – Republika Severní Makedonie
• Infografika – Srbsko

(všechny infografiky vytvořila Evropská komise)

Předchozí summity

Poslední summit EU a západního Balkánu se v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19 konal ve virtuálním formátu. Jeho hostitelem bylo chorvatské předsednictví Rady.

• Záhřebský summit EU – západní Balkán, 6. května 2020

Předchozí summit vedoucích představitelů EU a západního Balkánu, konaný za osobní účasti, uspořádalo bulharské předsednictví Rady v roce 2018 v Sofii.

• Summit EU – západní Balkán, Sofie 17. května 2018

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.