Záhřebský summit EU – západní Balkán, 6. května 2020

Hlavní výsledky

Summit EU – západní Balkán se vzhledem k pandemii COVID-19 uskutečnil dne 6. května 2020 formou videokonference. Účastníky byli:

• hlavy států a předsedové vlád členských států EU a

• vedoucí představitelé šesti partnerů ze západního Balkánu: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Republiky Severní Makedonie a Kosova*.

Jednání řídil předseda Evropské rady Charles Michel.

Zúčastnili se jej rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, chorvatský premiér Andrej Plenković, jehož země v současné době vykonává předsednictví Rady, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, předseda Evropského parlamentu David Sassoli a zástupci Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Světové banky, Evropské investiční banky a Rady pro regionální spolupráci.

Bylo velmi důležité uspořádat dvacet let od prvního summitu v Záhřebu tuto videokonferenci, která nám poskytla příležitost zabývat se velmi závažnými výzvami, jimž musíme společně čelit. vyjádření předsedy Charlese Michela po záhřebském summitu EU – západní Balkán

Vedoucí představitelé EU přijali Záhřebské prohlášení, k němuž se partneři ze západního Balkánu připojili.

• Záhřebské prohlášení, 6. května 2020

Evropská perspektiva

Při vrcholné schůzce vedoucí představitelé EU znovu potvrdili, že jednoznačně podporují evropskou perspektivu západního Balkánu. EU je odhodlána posílit podporu, kterou poskytuje politické, ekonomické a sociální transformaci regionu.

Druhým důležitým tématem, o němž jsme na summitu dnes odpoledne jednali, je evropská perspektiva západobalkánských partnerů. vyjádření předsedy Charlese Michela po záhřebském summitu EU – západní Balkán

Partneři ze západního Balkánu tuto perspektivu znovu potvrdili jako svou jednoznačnou strategickou volbu. Rovněž se znovu zavázali, že budou realizovat a účinně provádět nezbytné reformy s ohledem na evropské hodnoty a zásady a prvořadou důležitost právního státu.

Lídři EU rovněž zdůraznili význam dobrých sousedských vztahů, stability v regionu a vzájemné spolupráce. Důležité je mimo jiné provádět v dobré víře a s hmatatelnými výsledky dvoustranné dohody, včetně Prespanské dohody s Řeckem a smlouvy o dobrých sousedských vztazích s Bulharskem. Rovněž je třeba najít řešení dvoustranných sporů a vyvíjet další úsilí o usmíření.

EU a západní Balkán společně bojují proti koronaviru a jeho dopadům. EU aktivně podporuje úsilí v boji proti šíření koronaviru a jeho dopadům na společnosti a ekonomiky, přičemž partneři ze západního Balkánu poskytli EU během pandemie cennou podporu:

• finanční pomoc: EU mobilizovala balíček v hodnotě přesahující 3,3 miliardy eur ve prospěch západního Balkánu na podporu zdravotnictví a sociálního a hospodářského oživení a v podobě pomoci Evropské investiční banky, jakož i makrofinanční pomoci;

• spolupráce a koordinace v podobě společného pořizování a neomezeného obchodního tokuosobních ochranných prostředků, zajištění rychlých toků základního zboží prostřednictvím tzv. zelených pruhů spojujících EU a západní Balkán, dodávky testovacího materiálu ze strany EU ke kontrole správného fungování testů na koronavirus na západním Balkáně, jakož i úzká spolupráce s příslušnými zdravotnickými orgány;

• boj proti dezinformacím a dalším hybridním činnostem, jejichž původci jsou zejména aktéři z třetích států, kteří usilují o oslabení evropské perspektivy regionu.

• Setkání s představiteli zemí západního Balkánu: EU zvyšuje podporu na řešení krize způsobené onemocněním COVID-19 a předkládá návrh na oživení po pandemii (tisková zpráva Evropské komise, 29. dubna 2020)
• Informativní přehled: Reakce EU na koronavirovou pandemii na západním Balkáně (infografika Evropské komise)

Regionální spolupráce

EU naléhavě vyzývá vedoucí představitele ze západního Balkánu, aby plně využívali potenciál regionální spolupráce k usnadnění hospodářského oživení po skončení krize, mimo jiné:

• prohlubováním regionální hospodářské integrace,
• dodržováním pravidel a norem EU s cílem přiblížit tento region a jeho podniky vnitřnímu trhu EU prostřednictvím regionálního hospodářského prostoru.

Socioekonomické oživení

Vedoucí představitelé si vyměnili názory na novou fázi úzké spolupráce, zaměřenou na řešení významných socioekonomických dopadů krize COVID-19.

Evropská komise se vyzývá, aby jako další krok předložila pro tento region robustní hospodářský a investiční plán, jehož cílem bude stimulovat ekonomiky a současně zlepšit jejich konkurenceschopnost a lépe je propojit v rámci regionu a s EU.

Západní Balkán by měl být následně schopen:

• dosáhnout plného propojení s jednotným trhem EU,
• vytvářet pracovní místa a podnikatelské příležitosti,
• zlepšit podnikatelské a investiční prostředí,
• prosazovat zelenou agendu pro západní Balkán,
• posílit digitální ekonomiku a konektivitu.

• Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Podpora západního Balkánu v boji proti COVID-19 a při oživení po pandemii

Bezpečnostní a migrační výzvy

Účastníci vrcholné schůzky se rovněž věnovali společným výzvám v oblasti bezpečnosti.

Vyzvali k dalšímu rozvoji spolupráce za účelem zastavení nelegálních migračních toků. Lídři EU se rovněž vyslovili pro zintenzivnění spolupráce v boji proti terorismu a extremismu včetně financování, radikalizace a návratů zahraničních bojovníků. Účastníci se shodli na tom, že pro transformaci regionu i pro jeho stabilitu a bezpečnost má zásadní význam potírání korupce a organizované trestné činnosti. Jednou z priorit by podle nich měla být energetická bezpečnost a diverzifikace zdrojů a tras.

Vedoucí představitelé EU závěrem své partnery ze západního Balkánu vyzvali, aby přispívali k misím EU a plně sladili své postoje s postoji EU týkajícími se zahraniční politiky.

Souvislosti

Na prvním neformálním zasedání s partnery ze západního Balkánu, které se uskutečnilo dne 16. února 2020 v Bruselu, vyzdvihl předseda Charles Michel angažovanost EU v regionu.

• Vyjádření předsedy Charlese Michela před neformálním zasedáním EU – západní Balkán

Předchozí summit EU – západní Balkán se konal dne 17. května 2018 v bulharské Sofii. Sešli se na něm hlavy států a předsedové vlád členských států EU a vedoucí představitelé šesti partnerů ze západního Balkánu. Vedoucí představitelé EU se dohodli na Sofijském prohlášení, k němuž se partneři ze západního Balkánu připojili. Přijali rovněž Sofijský program priorit, který je přílohou zmíněného prohlášení, a nastínili nová opatření pro posílenou spolupráci s tímto regionem.

• Vrcholná schůzka EU – západní Balkán, Sofie 17. května 2018

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.