Skip to content

Boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi

Zaměření na zločinecké sítě vykořisťující zranitelné migranty je nezbytné nejen v zájmu boje proti převaděčství migrantů, ale také boje proti obchodování s lidmi.

Boj proti převaděčství migrantů

Od počátku migrační krize v roce 2015 došlo ke značnému rozvoji převaděčských aktivit. Podle údajů Europolu a Interpolu si ve snaze dostat se do Evropy platí převaděče více než 90 % nelegálních migrantů. Pro zločinecké sítě je to velice výnosný byznys a riziko dopadení je nízké.

Odhaduje se, že převaděčství migrantů vytváří celosvětově roční obrat ve výši 4,7 až 6 miliard eur.

EU přijala rozhodná opatření zaměřená na zločinecké sítě vykořisťující zranitelné migranty. Evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) označila boj proti napomáhání nelegální migraci za jednu z priorit v období let 2022–2025.

V roce 2022 vedla koordinovaná opatření členských států k:

• zatčení 3 646 osob

• 3 285 vyšetřováním

• zabavení hotovosti ve výši 2 267 655 eur

• zabavení tisíců padělaných dokladů

Právní předpisy EU pro předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu

V listopadu 2023 přijala Evropská komise dva legislativní návrhy zaměřené na předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu.

Prvním byla směrnice o minimálních pravidlech pro předcházení převaděčství migrantů a pro boj proti němu. Její cíle zahrnují:

zefektivnění trestního stíhání převaděčských sítí

vyjasnění definice převaděčství jako trestného činu

harmonizace trestů

Druhým návrhem bylo nařízení o policejní spolupráci. Mezi jeho cíle patří:

posílení úlohy Europolu v boji proti převaděčství migrantů

posílení sdílení údajů, včetně biometrických údajů, mezi členskými státy a s Europolem

Dne 19. června 2024 se zástupci členských států EU (Coreper) dohodli na mandátu Rady k jednání o nařízení s cílem posílit úlohu Europolu v boji proti převaděčství migrantů.

V září 2025 dosáhli vyjednavači předsednictví Rady a Evropského parlamentu předběžné dohody o posílení Europolu s cílem lépe podporovat členské státy v jejich boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

Činnost EU zaměřená na boj proti obchodování s lidmi

EU a její členské státy v průběhu let vypracovaly důraznější a vyvíjející se postup reakce na obchodování s lidmi, který se zaměřuje na policejní práci a prevenci.

Směrnice o boji proti obchodování s lidmi, která byla přijata v roce 2011, vychází z Protokolu OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi a z Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi.

Ve směrnici se uznává, že obchodování s lidmi není pouze trestným činem, ale i porušením lidských práv, a že členské státy mají odpovědnost za ochranu obětí bez ohledu na jejich zemi původu.

V uvedené směrnici se rovněž stanoví přísnější pravidla pro boj proti obchodování s dětmi. Členské státy musí všem dětským obětem obchodování s lidmi poskytnout pomoc a přístup ke vzdělání.

V červnu 2024 EU rozhodla, že do právních předpisů EU proti obchodování s lidmi se jako forma vykořisťování doplní zneužívání náhradního mateřství, nucené sňatky a nezákonné osvojování. Kromě toho se vědomé využívání služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi stalo trestným činem, za který lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce.

V roce 2022 bylo v EU registrováno 10 093 obětí obchodování s lidmi a 2 097 obchodníků s lidmi bylo odsouzeno. V roce 2023 bylo v rámci platformy EU pro boj proti organizované a závažné trestné činnosti (EMPACT) identifikováno 7 500 obětí a ohlášeno zatčení 457 osob.

Činnost EU zaměřená na boj proti obchodování s lidmi

Každý rok jsou jako oběti obchodování s lidmi v EU identifikovány tisíce lidí. EU a její členské státy přijaly řadu opatření k potírání této zavrženíhodné trestné činnosti a zintenzivňují úsilí, aby jejímu páchání zamezily.

Siluety muže a dvou žen na fialovém pozadí, které jsou roztříštěné na několik částí jako zrcadlo.

Naposledy aktualizováno: 15. ledna 2026