Zdravotní rizika tabákového kouře a aerosolů v prostředí

Užívání tabáku a tabákový kouř v prostředí

Tabák je stále jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí, kterým lze předcházet, a hlavním rizikovým faktorem rakoviny, přičemž v EU, na Islandu a v Norsku každé čtvrté úmrtí na rakovinu souvisí s kouřením.

Tabákový kouř v prostředí, známý také jako nepřímý tabákový kouř nebo pasivní kouření, představuje vážné zdravotní riziko pro nekuřáky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může přinejmenším 69 ze 7 000 složek tabákového kouře způsobovat rakovinu a mnohé z nich jsou toxické.

Ačkoli plný rozsah zdravotních dopadů aerosolů v prostředí, které vznikají zahříváním tabákových výrobků, zatím není jasný, výzkum ukazuje, že mohou potenciálně škodit, zejména pokud jde o zdraví srdce a plic, a mohou vyvolávat mimo jiné respirační onemocnění a astma.

Odhaduje se, že přibližně 31 % Evropanů je vystaveno nepřímému tabákovému kouři doma, v práci, během volnočasových aktivit, ve vzdělávacích institucích nebo ve veřejných prostorách, a z nedávné studie Evropské komise vyplývá, že téměř čtvrtina (24 %) obyvatel EU ve věku od 15 let jsou kuřáci.

Z průzkumu Eurobarometr z března 2009 vyplynulo, že 84 % občanů EU by si přálo, aby kanceláře a další vnitřní pracoviště byly nekuřácké, 79 % občanů EU jsou zastánci nekuřáckých restaurací a 61 % podporuje nekuřácké bary a hospody.

Zdravotní přínosy právních předpisů ve prospěch prostředí bez kouře

Studie z členských států EU poukazují na to, že právní předpisy ve prospěch prostředí bez kouře, které byly přijaty v návaznosti na doporučení Rady o nekuřáckém prostředí z roku 2009, mají pozitivní vliv na zdraví.

Zpráva o doporučení Rady o prostředí bez kouře z roku 2009 (Evropská komise, 2013)

Mezi přínosy patří podstatné snížení výskytu srdečních infarktů v obecné populaci, jak bylo zaznamenáno v Itálii, a snížení počtu hospitalizací z důvodu infarktu myokardu a dalších akutních srdečních příhod v zemích, jako jsou Německo a Itálie.

Také Dánsko, Itálie a Malta zaznamenaly v obecné populaci snížení nemocnosti.

V Irsku bylo zaznamenáno prudké zlepšení v oblasti zdraví dýchacích cest a ve Švédsku byly právní předpisy ve prospěch prostředí bez kouře spojeny s výrazným snížením výskytu respiračních a senzorických příznaků, zejména u pracovníků v herních centrech.

Na Maltě bylo v důsledku nižší expozice tabákovému kouři v prostředí zaznamenáno v obecné populaci snížení roční úmrtnosti.

Ochrana Evropanů

Cílem EU je lépe chránit občany, zejména děti a mladé lidi, před tabákovým kouřem a aerosoly v prostředí.

Dne 3. prosince 2024 přijala Rada aktualizované doporučení o prostředí bez kouře a aerosolů, jehož prostřednictvím hodlá snížit expozici škodlivým emisím ve veřejných prostorách, v dopravě a na pracovišti.

Vybízí v něm také členské státy, aby do svých stávajících pravidel zahrnuly nově vznikající výrobky, jako jsou elektronické cigarety a zahřívaný tabák.

Rada doporučila zvýšenou ochranu proti nepřímému tabákovému kouři a nepřímým aerosolům (tisková zpráva, 3. prosince 2024)

V doporučení se členské státy vybízejí, aby:

rozšířily politiky týkající se prostředí bez kouře a aerosolů na klíčové venkovní prostory, včetně hřišť, zábavních parků a stanic veřejné dopravy;
rozšířily tato ustanovení tak, aby zahrnovala nově vznikající tabákové výrobky, jako jsou elektronické cigarety a zahřívaný tabák, které stále častěji používají mladí lidé.

Tato aktualizace je v souladu s iniciativou Evropské komise „generace bez tabáku do roku 2040“, která je součástí Evropského plánu boje proti rakovině, jehož cílem je snížit užívání tabáku v EU z 25 % v roce 2021 na méně než 5 % do roku 2040.

Tabákový kouř v prostředí je spojen s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními

Dospělí a děti, kteří jsou vystaveni tabákovému kouři v prostředí, vdechují mnoho stejných karcinogenů jako kuřáci.

Pasivní kouření může u osob, které nikdy nekouřily, způsobit rakovinu plic a může souviset i s dalšími druhy rakoviny u dětí i dospělých (např. s rakovinou prsu).

Lidé, kteří vdechují tabákový kouř v prostředí, mají o 25 až 30 % vyšší riziko onemocnění srdce a až o 16 % vyšší riziko rakoviny.

Podle Světové zdravotnické organizace představuje celosvětový počet úmrtí přičítaný pasivnímu kouření ročně více než 1,2 milionu osob. Hlavní příčiny úmrtí jsou znázorněny v níže uvedeném grafu.

Zobrazit jako text

Graf znázorňuje roční počet úmrtí v důsledku pasivního kouření na celém světě, a to podle jednotlivých onemocnění. U každého onemocnění je uveden příslušný počet úmrtí:

ischemická choroba srdeční: 414 640 úmrtí;
cévní mozková příhoda: 280 052 úmrtí;
chronická obstruktivní plicní nemoc: 266 124 úmrtí;
záněty dolních cest dýchacích: 151 938 úmrtí;
rakovina průdušnice, průdušek a plic: 97 910 úmrtí;
rakovina prsu: 7 518 úmrtí.

K více než čtvrtině úmrtí způsobených pasivním kouřením dochází u dětí

Níže uvedený graf znázorňuje, kolik procent úmrtí v důsledku pasivního kouření připadá ročně na ženy, muže a děti (do 15 let).

Zobrazit jako text

Výsečový graf znázorňuje procentní podíly úmrtí v důsledku tabákového kouře v prostředí:

ženy: 47 %
děti: 28 %
muži: 25 %

Každý čtvrtý člověk v EU je kuřák

Na základě průzkumu Eurobarometr zaměřeného na užívání tabáku v EU, který byl zveřejněn v červnu 2024, se zjistilo, že 24 % respondentů kouří cigarety, doutníky, doutníčky nebo dýmku, 20 % již nekouří a 56 % nikdy nekouřilo.

Častěji kouří muži (28 %) než ženy (21 %), přičemž nejvyšší podíl kuřáků je u osob ve věku 25–39 let (32 %), následují věkové skupiny 44–54 (28 %) a 15–24 let (22 %).

Nejvyšší počty kuřáků jsou v Bulharsku, Řecku a Chorvatsku

Na této mapě je zobrazen podíl kuřáků v EU, včetně bývalých kuřáků.

Zobrazit jako text

Graf znázorňuje přehled návyků v oblasti kouření ve všech 27 zemích EU:

Belgie: 24 % aktivních kuřáků, 20 % bývalých kuřáků, 56 % osob, které nikdy nekouřily.
Bulharsko: 21 % aktivních kuřáků, 21 % bývalých kuřáků, 58 % osob, které nikdy nekouřily.
Česká republika: 37 % aktivních kuřáků, 18 % bývalých kuřáků, 45 % osob, které nikdy nekouřily.
Dánsko: 23 % aktivních kuřáků, 21 % bývalých kuřáků, 56 % osob, které nikdy nekouřily.
Německo: 14 % aktivních kuřáků, 27 % bývalých kuřáků, 59 % osob, které nikdy nekouřily.
Estonsko: 24 % aktivních kuřáků, 18 % bývalých kuřáků, 58 % osob, které nikdy nekouřily.
Irsko: 25 % aktivních kuřáků, 25 % bývalých kuřáků, 50 % osob, které nikdy nekouřily.
Řecko: 16 % aktivních kuřáků, 18 % bývalých kuřáků, 66 % osob, které nikdy nekouřily.
Španělsko: 36 % aktivních kuřáků, 21 % bývalých kuřáků, 43 % osob, které nikdy nekouřily.
Francie: 24 % aktivních kuřáků, 24 % bývalých kuřáků, 52 % osob, které nikdy nekouřily.
Chorvatsko: 27 % aktivních kuřáků, 24 % bývalých kuřáků, 49 % osob, které nikdy nekouřily.
Itálie: 35 % aktivních kuřáků, 17 % bývalých kuřáků, 48 % osob, které nikdy nekouřily.
Kypr: 24 % aktivních kuřáků, 15 % bývalých kuřáků, 61 % osob, které nikdy nekouřily.
Lotyšsko: 29 % aktivních kuřáků, 14 % bývalých kuřáků, 57 % osob, které nikdy nekouřily.
Litva: 33 % aktivních kuřáků, 18 % bývalých kuřáků, 49 % osob, které nikdy nekouřily.
Lucembursko: 29 % aktivních kuřáků, 22 % bývalých kuřáků, 49 % osob, které nikdy nekouřily.
Maďarsko: 19 % aktivních kuřáků, 24 % bývalých kuřáků, 56 % osob, které nikdy nekouřily a 1 % neví.
Malta: 26 % aktivních kuřáků, 14 % bývalých kuřáků, 60 % osob, které nikdy nekouřily.
Nizozemsko: 22 % aktivních kuřáků, 17 % bývalých kuřáků, 61 % osob, které nikdy nekouřily.
Rakousko: 11 % aktivních kuřáků, 34 % bývalých kuřáků, 55 % osob, které nikdy nekouřily.
Polsko: 32 % aktivních kuřáků, 22 % bývalých kuřáků, 46 % osob, které nikdy nekouřily.
Portugalsko: 27 % aktivních kuřáků, 14 % bývalých kuřáků, 59 % osob, které nikdy nekouřily.
Rumunsko: 21 % aktivních kuřáků, 11 % bývalých kuřáků, 68 % osob, které nikdy nekouřily.
Slovinsko: 34 % aktivních kuřáků, 8 % bývalých kuřáků, 58 % osob, které nikdy nekouřily.
Slovensko: 24 % aktivních kuřáků, 21 % bývalých kuřáků, 55 % osob, které nikdy nekouřily.
Finsko: 27 % aktivních kuřáků, 19 % bývalých kuřáků, 54 % osob, které nikdy nekouřily.
Švédsko: 15 % aktivních kuřáků, 31 % bývalých kuřáků, 54 % osob, které nikdy nekouřily.
Průměr EU: 24 % aktivních kuřáků, 21 % bývalých kuřáků, 56 % osob, které nikdy nekouřily a 0,02 % neví.

Nově vznikající tabákové a jiné výrobky

Nově vznikající tabákové a související výrobky, jako jsou elektronické cigarety a zahřívané tabákové výrobky, zvyšují riziko závislosti na nikotinu a mohou vést k používání tradičních tabákových výrobků.

Podle WHO napodobují zahřívané tabákové výrobky a elektronické cigarety kouření tradičních cigaret.

Přestože jsou nově vznikající tabákové a související výrobky na trhu často prezentovány jako bezpečnější alternativy cigaret, jejich emise obsahují škodlivé a návykové sloučeniny a chemické látky, jako například nikotin, které jejich uživatelé vdechují.

Kromě toho, že je nikotin návykový, může mít škodlivé účinky na zdraví, a to i na vývoj mozku dětí a dospívajících.

3 % osob v EU kouří elektronické cigarety

Graf znázorňuje užívání elektronických cigaret na základě odpovědí respondentů ze všech 27 zemí EU.

Zobrazit jako text

Graf znázorňuje užívání elektronických cigaret na základě odpovědí respondentů ze všech 27 zemí EU.

Údaje jsou rozděleny do těchto kategorií: aktivní kuřák elektronických cigaret; bývalý kuřák elektronických cigaret; jedna či dvě zkušenosti s kouřením elektronických cigaret; žádná zkušenost s kouřením elektronických cigaret a neví.

1. Aktivní kuřák elektronických cigaret:

V současné době v celé EU užívají elektronické cigarety průměrně 3 % obyvatel.
Nejvyšší podíl aktivních kuřáků elektronických cigaret je v Irsku (9 %), nejnižší naopak na Maltě a ve Švédsku (1 %).

2. Bývalý kuřák elektronických cigaret:

Osob, které elektronické cigarety kouřily, ale přestaly, jsou průměrně 3 %.
Nejvyšší podíl bývalých kuřáků elektronických cigaret je v Polsku (9 %), nejnižší naopak v Rumunsku a ve Slovinsku (1 %).

3. Jedna či dvě zkušenosti s kouřením elektronických cigaret:

V průměru elektronické cigarety jednou či dvakrát vyzkoušelo 8 % respondentů.
Nejvyšší podíl respondentů, kteří elektronické cigarety jednou či dvakrát vyzkoušeli, vykazuje Švédsko (14 %), nejnižší naopak Slovinsko (2 %).

4. Žádná zkušenost s kouřením elektronických cigaret:

Většina respondentů, v průměru 85 %, uvedla, že s kouřením elektronických cigaret nemá žádnou zkušenost.
Nejnižší podíl respondentů, kteří elektronické cigarety nikdy nevyzkoušeli, vykazuje Litva (68 %), nejvyšší naopak Rumunsko (96 %).

5. Odpověď „Nevím“:

Průměrně 1 % respondentů si není jisto, jestli elektronické cigarety vyzkoušelo.
Nejvyšší míru nejistoty zaznamenaly Lotyšsko a Litva (5 %), zatímco některé země, například Irsko, nevykazují nejistotu žádnou.

2 % osob v EU používají zahřívané tabákové výrobky

Tento graf znázorňuje používání zahřívaných tabákových výrobků v EU.

Zobrazit jako text

Tento graf znázorňuje používání zahřívaných tabákových výrobků v EU.

1. Aktivní uživatel zahřívaných tabákových výrobků

Zahřívané tabákové výrobky v současné době užívají průměrně 2 % respondentů. Četnost jejich užití záleží na konkrétní zemi:

větší oblibě se těší na Kypru a v Litvě (5 %) a ve Španělsku (3 %);
v některých zemích, jako je Německo a Slovinsko, je jejich užívání v současné době zanedbatelné, nebo je tyto země neuvedly.

2. Bývalý uživatel zahřívaných tabákových výrobků

Zhruba 1 % respondentů v minulosti zahřívané tabákové výrobky užívalo:

nejvyšší podíl jich je v Polsku (7 %);
většina ostatních zemí uvádí 1–2 % bývalých uživatelů těchto výrobků.

3. Jedna či dvě zkušenosti s užíváním zahřívaných tabákových výrobků

Pouze jednou či dvakrát vyzkoušely zahřívané tabákové výrobky asi 4 % respondentů:

nejvyšší podíl osob, které tyto výrobky vyzkoušely, uvedly Bulharsko (10 %), Španělsko (10 %) a Litva (9 %);
nejnižší podíl uvedly Německo a Slovinsko (1–2 %).

4. Žádná zkušenost se zahřívanými tabákovými výrobky

Převážná většina respondentů, průměrně 92 %, uvedla, že zahřívané tabákové výrobky nikdy nevyzkoušela:

nejvyšší procento těchto osob bylo zaznamenáno v Německu a Nizozemsku (96 %) a podíl soustavně vyšší než 90 % vykazovalo mnoho zemí, včetně Estonska, Irska a Francie;
nejnižší procento osob bez zkušenosti se zahřívanými tabákovými výrobky uvedly Lotyšsko (79 %) a Polsko (80 %).

Odpověď „Nevím“

Malé procento respondentů (1 %) napříč EU si není jisté, zda zahřívané tabákové výrobky vyzkoušelo:

nejvyšší míru nejistoty uvedly Německo (4 %) a Lotyšsko (6 %).